Nestačím se divit, hodil jsme si jeho jméno do Googlu a on tu reakci kopíruje prakticky ke každému článku o tom filmu.

K filmu "Probudím se včera" a k jeho recenzím.

Jinak respektovaný Karel Kachyňa natočil film (do kin uvedený v roce 1973) "Láska", který byl a je velkým zklamáním.

Proto působí jako malý zázrak skutečnost, že v roce 2011 Miloslav Šmídmajer natočil film (do kin uvedený v roce 2012) "Probudím se včera", který přesně a nádherně zaplnil ta místa, ve kterých Kachyňova "Láska" selhala.

Ač je Šmídmajerovo "Probudím se včera" pohádkou (což zjevně nepochopili všichni ti, kteří se zbytečně hrabou v logických potížích "cestování v čase"), je mnohem realističtější a věrohodnější než Kachyňova "Láska".

Realistické a věrohodné (dokonce i v příležitostném vtipkování) dialogy jsou v některých úsecích až noblesní ("výslech" kvůli podezření ze sexuální přelétavosti).

Přitom existuje podezření, že realističnost a věrohodnost dialogů je z velké části zásluhou jinak nerehabilitovatelného ("Přemluv bábu" a nenáhodné použití lživé písně "První signální" ve Šmídmajerově "Probudím se včera") Jiřího Mádla.

Zajímavé je také zařazení Šmídmajerova filmu "Probudím se včera" do kategorie přístupnosti (od) 12 (let) pro diváky ve Slovenské republice.

Což je na jedné straně naprosto v pořádku (Šmídmajerův film "Probudím se včera" je výchovný v nejlepším slova smyslu), na straně druhé se to jeví jako schválnost - většina obyvatelstva Slovenska, jakož i nezanedbatelná část obyvatelstva České republiky, je v nemalé míře duchovně ovládána Církví Svatou, jíž se daří vštěpovat modely chování, které jsou s poselstvím a vyzněním Šmídmajerova "Probudím se včera" v rozporu.

Proto neudivuje, že jednu z nejzápornějších recenzí na Šmídmajerův film "Probudím se včera" napsal soukmenovec Církve Svaté Kamil Fila.

Jak je u Církve Svaté a jejích soukmenovců typické, Fila se nevyjadřuje otevřeně - buší do Šmídmajerova filmu "Probudím se včera" ze všech stran, ale o tom, co mu vadí nejvíc, nepíše, aby se u čtenářů nedeklasoval a aby si tak zachoval možnost čtenáře ovlivňovat a salámovou metodou tak čtenářům vštěpovat např. i modely chování, které jsou s poselstvím a vyzněním Šmídmajerova "Probudím se včera" v rozporu.

Škoda jen, že si Miloslav Šmídmajer a jeho spolupracovníci neuhlídali některé zbytečné (a před dokončením filmu odstranitelné s minimem úsilí) nedostatky, z nichž nejtrapnější jsou Krkonoše nacházející se v Litoměřicích na Zelené ulici.

Vratislav Kavan

čekal jsem něco trochu jinýho, ale nakonec jsem nemusel ani přetáčet, což je celkem plus. Mádl je kvalitka, která dneska už nepřekvapí. Naopak celkem příjemně překvapila Josefíková, kterou jsem nikdy nikde neviděl. Rodiče byli hodně fajn a film jako celek byl tak nějak...normální. Současnost se dala udělat daleko líp, minulost mohla mít mnohem víc narážek, u nároznýho jsem čekal že odjede v Nivě a dá si želé. Hlavní vítky mám k uspěchanýmu konci a hrozně přepálený stopáži. 80 minut by tomu slušelo daleko víc a nebylo by tam tolik hlušiny. Je celkem smutný, že nejlepší scény jsou ty vystřižený, u titulků.

5/10

Dávám 5/10, ale moje vyznění je oproti Hladovi negativní

Kde začít? Když jsem před 3 měsíci uviděl teaser a po Novém roce vyšel trailer, bál jsem se nejhoršího. Přece jen spojení české komedie líznuté sci-fi, to je v současné době na české poměry pokus hodný sebevraždy. Celá plejáda známých tváří v kombinaci s mládím, na které se hezky kouká, no sám jsem byl zvědavý. Ne natolik, abych za to chtěl platit lístek do kina, nicméně náhoda stála za tím, že jsem se s tímto dílkem v kině seznámil. Poměrně svižný rozjezd teda pokazil příchod Nárožného a jeho vysvětlování principu přesunu v čase. No než vysvětlování to spíše vypadalo jako kdyby si odskočil z dřívějšího pořadu Zlatíčka, protože tohle hraní nebylo, ale budiž... Následně se přepneme do minulosti, kde se mladý Petr (Jirka Mádl) snaží získat dívku, která by mohla dát jeho životu smysl. Jednoznačně nejlepší pasáží filmu je, když Petr přichystá ranní chodníkové překvapení s kyticí na konci. Tam někde je vrchol, od kterého jde bohužel všechno dolů a to závratným způsobem. Hrdina je konfrontován se svou natvrdlostí, scénář mu háže klacky pod nohy úplně nesmyslně (proč to prostě a jednoduše nemůže své lásce vysvětlit, ale namísto toho se musí 2x opravovat, působit jako debil a ještě dělat blbce z diváků). A co proboha měla znamenat akční honička s králíkem Waldemarem (nebo jak se jmenoval)? To zde opravdu nefunguje něco jako zpětná kontrola, která by tuhle sekvenci hned vystřihla? Asi ne. Radši přihodit ještě double nášup. Hrůza, u které jsem si málem ukroutil hlavu. Koukám, že tady kydám jen špínu. Tak to zas není. Jenom mi je hrozně líto možností, které tu byly. Eva Josefíková se mi líbila už v Signálu a i tady působí ohromně přirozeně a romantická linie s Jirkou Mádlem jim vážně sluší. Proto zamrzí, když film vlastně vyšumí do obrovského prázdna a já mu tady musím dát pouhé průměrné hodnocení.

P.S. Ten film, na který jsem původně šel, byl Nepřítel pod ochranou, jenže se nepodařilo rozjet v kině titulky. Tak jsme svolili s tím, že nám pustí českou náhradu

Díky za recenzi, je mi 40 (týden), v červnu 1989 jsem byla ve třeťáku a před dvěma měsíci jsem byla na třídním srazu. Ten film prostě musím vidět, myslím, že se budu bavit :-)
Mirka