Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Diskuze k článku Marie Antoinette: Recenze

příspěvky 21 - 40 Napsat příspěvek

Silence

To věřím, ale je to dlouhý:)
32658
To věřím, ale je to dlouhý*:)*
Silence
0 0
reagovat
strangercz ... Jen otázka, trochu nevhodně položena... Smrt panen jsem ale dokoukal. Snad si tím polepším a nebude to tak pálit :)
32656
strangercz ... Jen otázka, trochu nevhodně položena... Smrt panen jsem ale dokoukal. Snad si tím polepším a nebude to tak pálit :)
0 0
reagovat

Psema+KARLOS

ok, tim by se to dala uzavrit
32655
ok, tim by se to dala uzavrit
Psema+KARLOS
0 0
reagovat

imf, charlotte

Úžasné. Teď už se na ten film nikdy nemůžu podívat, protože se obávám, že by to zničilo pocity, které ve mě vyvolaly vaše recenze.
32654
Úžasné. Teď už se na ten film nikdy nemůžu podívat, protože se obávám, že by to zničilo pocity, které ve mě vyvolaly vaše recenze.
imf, charlotte
0 0
reagovat

Fluke

Já to přečetl... je to dobrý... hodně dobrý... :D :+
32653
Já to přečetl... je to dobrý... hodně dobrý... *:D* *:+*
Fluke
0 0
reagovat

Charlotte

Ne, tohle číst nebudu:)
32652
Ne, tohle číst nebudu:)
Charlotte
0 0
reagovat

runner

kacíř upálit..... fůj "bere pochodeň a jde směrem k runnerovi"
32651
kacíř upálit..... fůj "bere pochodeň a jde směrem k runnerovi"
runner
0 0
reagovat

Nesnesitelná lehkost bytí Marie Antoinette

Projekce skončila, titulky se rozběhly a invektivy pršely kolem mých uší v kaskádách-ze stran níže podepsaných pánů i od osob, které znám dlouho. Až na jednu mlčící výjimku. Od mého euforického skafandru se urážky odrážely a vzpomněla jsem si nadšení Rogera Eberta i ohlušující pískot v Cannes. Marie Antoinette je úmyslně dílem, který provokuje. A vytváří propasti velikosti Macochy.
Když jsem poprvé četla recenzi, připadalo mi, že autor je moje telepaticky propojené dvojče, které na můj úkor dostalo od sudiček dar analýzy a stylu. A že polovinu recenze prachsprostě ukradl- z mé hlavy. Jak by řekl Capa: „Consider apology accepted.“-)
Karlos napsal, že k tomu filmu musí dospět. Naopak.

Na tenhle film musíte mít dětskou duši, schopnost bezstarostných šíleností a přirozenou hravost. Někdo už je na to i v šestnácti moc starý. Sofia Coppola si totiž ráda hraje. Takže pokud vám přijde ujetá myšlenka, že si na dětském hřišti sednete na houpačku, zakloníte hlavu a v tom šíleném houpavém víru pozorujete hvězdy nebo že jdete do neznáma až k východu slunce, že si hrajete jako v osmi letech, pak zapomeňte.
Marie Antoinette je Sofiina hra. Sofiina volba. Žádné historické memoíry, žádná velká francouzská revoluce ani velká francouzská láska. A Kmotrovo dítě si hračky vybírá s podivnou umaností.

Hračka jménem ČAS.
19 pozemských let zobrazí jako pár letokruhů, sedmiletou snahu o početí dědice trůnu jako několik svůdných, ale nemotorných zakopnutí v loži. Politiku sváže do kozelce, s gustem nakopne jehlovým podpatkem od Manola Blahníka a na zbylou hromádku posadí čokoládový dortík. Kirsten měla zestárnout o dvacet let. Ale ani jako matka, královna a dvě desetiletí rádobyFrancouzka nevypadá starší ani o den, než tehdy, kdy v náručí svírala milovaného hafíka, který naposledy zaštěkal rakousky. Sofia čas měřila jak na roztekých hodinách od Dalího.

Druhá hračka: HUDBA.
Rockové riffy střídají barokní selanku. Cure a New Order svádějí bitvu o vaše uši s Bachem. Nicméně je jasné, čemu dává Marie přednost, už proto, že Johann Sebastian balhé pamětiv byl se svými dvaceti dětmi stejně nesnesiteně reproduktivní jako její matka. A hlavně: Rock got no reason, rock got no rhyme. Teenagerský mejdan v rockovém hávu právě začal.

Třetí hračka: DUŠE.
Snímek nám odhaluje srdce a duši dospívajících aristokratů způsobem,který není ani ztracen v překladu, protože přes práh úst vůbec vlastně nic zásadního nepřejde. Sofia instinktivně ví, o těch nejpalčivějších tajemstvích a citech nedokážeme mluvit. Zná prázdnotu vět Je t´aime. Zná nicotu chvílí, kdy se tělo zdráhá a duše touží, kdy duše zůstává netečná a tělesná schránka taje. Kdy skrýváme to nejpodstatnější a na odiv vystavujeme banality.
Marii Antoinette sledujeme, ale nedostaneme k té postavě klíč. Klíč si musíme vyrobit -stejně jako její manžel. A když se ho Marie Antoinette zeptá, jestli ho baví vyrábět klíče? Ptá se stejně Sofia diváků. Obviously.
Snad by to mohlo vypadat, že si tahle povrchní kráska užívá života, že by v naší době chodila denně do solária, v ruce držela Cosmopolitan a (plastickým) tělem i (plochou) myslí by vedla život po boku bohatého sponzora. Ale tak to není. Marie ale není hloupá. Je nevzdělaná, naivní a rozmarná. Věčné dítě. Vypadá bezstarostně, jako čistý typ material girl. Zdání místy klame.


ČTVRTÁ hračka: OBRAZY
Opulentní OLTÁŘ hédonismu, který spolu fontánou šampaňského tryská v dekadenci. Lze soudit někoho, komu bylo místo na světě vybráno už od stříbrné žičky v kolébce? Komu byl partner na celý život vybrán politickou kalkulací královských rádců? Když na ty nejdůežitější volby má vliv asi jako na trh s ovcemi v Osmanské říši?
Vizuálně je to žranice. Tak velká, že vám roztáhne žaludek na trojnásobek a pak vás nechá hladovět. V ďábelském tempu s vámi roztočí kolotoč barev a tónů. Fasten your seatbelts.

Pátá hračka: INTIMNO
Tělesná láska je portrétována dvěma způsoby. Jako nástroj produkce následníka trůnu, povinnost, kterou je nutno splnit, zavřít oči, hýbat se úsporně a myslet na blaho Francie a na příkaz rakouské maminky. Vlastně pouze sexuální linie JE politická. Jenže to by nesměl být na druhé straně lůžka ostýchavý chlapec, jehož intimita děsí víc než strašidlo revoluce.
A tak Marie musí převzít aktivitu. Touží. Touží, aby mohla uříznout jedovaté jazyky o rakouské frigiditě. Touží , aby stará identita, ze které ji svlékli na hranicích, byla nahrazena novou, aby ráno nestála nahá a zahanbená,ale jako vítězná matka dauphina.
A druhé..intimno jako nositel slasti. Vášeň, která od prvních jiskřiček pohledů postupuje od ohníčku k vatře, která sežehává. Milenec. Únik. Tělu se dostává, čeho si žádalo. Ale komu patří její srdce? Milenci, po kterém vzdychá? Manželovi, jemuž je dojemně oddaná činy? Nebo žádnému z nich?

ŠESTÁ hračka: FILOSOFIA
Marie Antoinette je plná tolika myšlenek, že mezi hudebnímí motivy, obuvnickými a
potravinářskými reklamami poskakují jako pytel neposlušných blech. Jednou tam, podruhé onde a než mrknete, zmizí za hradbou pastelových volánů.
Když královna se svými rodem spřízněnými čte na louce Rousseaua a rozjímá o přirozeném stavu, o divochovi,který je zkažen civilizací, je její proměna symbolizována bílými modelovými šaty a zmenšeným Village-landem. Scéna s vajíčky je Mont Blancem téhle eskapády.
Ale Sofia má zjevně ze studií načteného Heideggera a jeho „o čem nelze mluvit, o tom nutno mlčet.“ Nechá vás chytit se Marie Antoinetty za ruku, ale od oslepujícího světla ciknkrlátek, pozlátek a neonů se musíte osvobodit sami. Na mojí ikonce má Kirsten klobouk a vějíř. Vidíte z ní jen oči a blonďatý pramen. Tajemství nevykřikuje, ale šeptá. Porod před nastoupenými šiky dvořanů a příbuzných šokuje, ale o to víc chápete, proč královna nemluví o svých citech, o tužbách, o své mysli, ale o svém účesu. Střeží si zbytek svého soukromí pečlivějí než Skot peněženku.

SEDMÁ hračka: DIVÁK
Subgeniální casting všech významných rolí a omamující obrazy a hudbu korunovala hypnotizující atmosféra.
S výjimkou dramatických patnácti minut na konci jsem se celou stopáž culila jako /veeeelmi retardovaný/ měsíček na hnůj. Sledovat to bylo jako surfování. Chytnete tu správnou vlnu, postavíte se a jedete euforickou jízdu až ke břehu. Až po dojezdu vám začne magnetická rezonance vidlemi přehazovat neurony a dloubat do spojů.

Marie Antoinette se posmívá šněrujícím konvencím slovy: This is ridiculous. Někteří po filmu mluvili ve stylu: This is MADNESS. Odpověď je jediná: This is Versailles.
A když nemáte (na) chleba, tak prostě… jezte koláče.

........9.3 z 10........

32650
Nesnesitelná lehkost bytí Marie Antoinette Projekce skončila, titulky se rozběhly a invektivy pršely kolem mých uší v kaskádách-ze stran níže podepsaných pánů i od osob, které znám dlouho. Až na jednu mlčící výjimku. Od mého euforického skafandru se urážky odrážely a vzpomněla jsem si nadšení Rogera Eberta i ohlušující pískot v Cannes. Marie Antoinette je úmyslně dílem, který provokuje. A vytváří propasti velikosti Macochy. Když jsem poprvé četla recenzi, připadalo mi, že autor je moje telepaticky propojené dvojče, které na můj úkor dostalo od sudiček dar analýzy a stylu. A že polovinu recenze prachsprostě ukradl- z mé hlavy. Jak by řekl Capa: „Consider apology accepted.“-) Karlos napsal, že k tomu filmu musí dospět. Naopak. Na tenhle film musíte mít dětskou duši, schopnost bezstarostných šíleností a přirozenou hravost. Někdo už je na to i v šestnácti moc starý. Sofia Coppola si totiž ráda hraje. Takže pokud vám přijde ujetá myšlenka, že si na dětském hřišti sednete na houpačku, zakloníte hlavu a v tom šíleném houpavém víru pozorujete hvězdy nebo že jdete do neznáma až k východu slunce, že si hrajete jako v osmi letech, pak zapomeňte. Marie Antoinette je Sofiina hra. Sofiina volba. Žádné historické memoíry, žádná velká francouzská revoluce ani velká francouzská láska. A Kmotrovo dítě si hračky vybírá s podivnou umaností. Hračka jménem ČAS. 19 pozemských let zobrazí jako pár letokruhů, sedmiletou snahu o početí dědice trůnu jako několik svůdných, ale nemotorných zakopnutí v loži. Politiku sváže do kozelce, s gustem nakopne jehlovým podpatkem od Manola Blahníka a na zbylou hromádku posadí čokoládový dortík. Kirsten měla zestárnout o dvacet let. Ale ani jako matka, královna a dvě desetiletí rádobyFrancouzka nevypadá starší ani o den, než tehdy, kdy v náručí svírala milovaného hafíka, který naposledy zaštěkal rakousky. Sofia čas měřila jak na roztekých hodinách od Dalího. Druhá hračka: HUDBA. Rockové riffy střídají barokní selanku. Cure a New Order svádějí bitvu o vaše uši s Bachem. Nicméně je jasné, čemu dává Marie přednost, už proto, že Johann Sebastian balhé pamětiv byl se svými dvaceti dětmi stejně nesnesiteně reproduktivní jako její matka. A hlavně: Rock got no reason, rock got no rhyme. Teenagerský mejdan v rockovém hávu právě začal. Třetí hračka: DUŠE. Snímek nám odhaluje srdce a duši dospívajících aristokratů způsobem,který není ani ztracen v překladu, protože přes práh úst vůbec vlastně nic zásadního nepřejde. Sofia instinktivně ví, o těch nejpalčivějších tajemstvích a citech nedokážeme mluvit. Zná prázdnotu vět Je t´aime. Zná nicotu chvílí, kdy se tělo zdráhá a duše touží, kdy duše zůstává netečná a tělesná schránka taje. Kdy skrýváme to nejpodstatnější a na odiv vystavujeme banality. Marii Antoinette sledujeme, ale nedostaneme k té postavě klíč. Klíč si musíme vyrobit -stejně jako její manžel. A když se ho Marie Antoinette zeptá, jestli ho baví vyrábět klíče? Ptá se stejně Sofia diváků. Obviously. Snad by to mohlo vypadat, že si tahle povrchní kráska užívá života, že by v naší době chodila denně do solária, v ruce držela Cosmopolitan a (plastickým) tělem i (plochou) myslí by vedla život po boku bohatého sponzora. Ale tak to není. Marie ale není hloupá. Je nevzdělaná, naivní a rozmarná. Věčné dítě. Vypadá bezstarostně, jako čistý typ material girl. Zdání místy klame. ČTVRTÁ hračka: OBRAZY Opulentní OLTÁŘ hédonismu, který spolu fontánou šampaňského tryská v dekadenci. Lze soudit někoho, komu bylo místo na světě vybráno už od stříbrné žičky v kolébce? Komu byl partner na celý život vybrán politickou kalkulací královských rádců? Když na ty nejdůežitější volby má vliv asi jako na trh s ovcemi v Osmanské říši? Vizuálně je to žranice. Tak velká, že vám roztáhne žaludek na trojnásobek a pak vás nechá hladovět. V ďábelském tempu s vámi roztočí kolotoč barev a tónů. Fasten your seatbelts. Pátá hračka: INTIMNO Tělesná láska je portrétována dvěma způsoby. Jako nástroj produkce následníka trůnu, povinnost, kterou je nutno splnit, zavřít oči, hýbat se úsporně a myslet na blaho Francie a na příkaz rakouské maminky. Vlastně pouze sexuální linie JE politická. Jenže to by nesměl být na druhé straně lůžka ostýchavý chlapec, jehož intimita děsí víc než strašidlo revoluce. A tak Marie musí převzít aktivitu. Touží. Touží, aby mohla uříznout jedovaté jazyky o rakouské frigiditě. Touží , aby stará identita, ze které ji svlékli na hranicích, byla nahrazena novou, aby ráno nestála nahá a zahanbená,ale jako vítězná matka dauphina. A druhé..intimno jako nositel slasti. Vášeň, která od prvních jiskřiček pohledů postupuje od ohníčku k vatře, která sežehává. Milenec. Únik. Tělu se dostává, čeho si žádalo. Ale komu patří její srdce? Milenci, po kterém vzdychá? Manželovi, jemuž je dojemně oddaná činy? Nebo žádnému z nich? ŠESTÁ hračka: FILOSOFIA Marie Antoinette je plná tolika myšlenek, že mezi hudebnímí motivy, obuvnickými a potravinářskými reklamami poskakují jako pytel neposlušných blech. Jednou tam, podruhé onde a než mrknete, zmizí za hradbou pastelových volánů. Když královna se svými rodem spřízněnými čte na louce Rousseaua a rozjímá o přirozeném stavu, o divochovi,který je zkažen civilizací, je její proměna symbolizována bílými modelovými šaty a zmenšeným Village-landem. Scéna s vajíčky je Mont Blancem téhle eskapády. Ale Sofia má zjevně ze studií načteného Heideggera a jeho „o čem nelze mluvit, o tom nutno mlčet.“ Nechá vás chytit se Marie Antoinetty za ruku, ale od oslepujícího světla ciknkrlátek, pozlátek a neonů se musíte osvobodit sami. Na mojí ikonce má Kirsten klobouk a vějíř. Vidíte z ní jen oči a blonďatý pramen. Tajemství nevykřikuje, ale šeptá. Porod před nastoupenými šiky dvořanů a příbuzných šokuje, ale o to víc chápete, proč královna nemluví o svých citech, o tužbách, o své mysli, ale o svém účesu. Střeží si zbytek svého soukromí pečlivějí než Skot peněženku. SEDMÁ hračka: DIVÁK Subgeniální casting všech významných rolí a omamující obrazy a hudbu korunovala hypnotizující atmosféra. S výjimkou dramatických patnácti minut na konci jsem se celou stopáž culila jako /veeeelmi retardovaný/ měsíček na hnůj. Sledovat to bylo jako surfování. Chytnete tu správnou vlnu, postavíte se a jedete euforickou jízdu až ke břehu. Až po dojezdu vám začne magnetická rezonance vidlemi přehazovat neurony a dloubat do spojů. Marie Antoinette se posmívá šněrujícím konvencím slovy: This is ridiculous. Někteří po filmu mluvili ve stylu: This is MADNESS. Odpověď je jediná: This is Versailles. A když nemáte (na) chleba, tak prostě… jezte koláče. ........9.3 z 10........
0 0
reagovat
... je to stejně nudný jako Ztraceno v překladu a Smrt panen?
32649
... je to stejně nudný jako Ztraceno v překladu a Smrt panen?
0 0
reagovat

ragnar

Imho naše hodnocení nejsou vůbec rozdílná. Když se koukneš tak to všichni tři hodnotíme vesměs stejně, jenom s tím rozdílem, že já i Karlos nemáme ten vražednej tón jako ty. Od tebe to zní, jak kdybys chtěl dneska večer Sofii podříznout za to, jak tristní zážitek ti připravila. :D
32647
Imho naše hodnocení nejsou vůbec rozdílná. Když se koukneš tak to všichni tři hodnotíme vesměs stejně, jenom s tím rozdílem, že já i Karlos nemáme ten vražednej tón jako ty. Od tebe to zní, jak kdybys chtěl dneska večer Sofii podříznout za to, jak tristní zážitek ti připravila. *:D*
ragnar
0 0
reagovat
Postelove hratky ustredni dvojice? :o Tak to me porazilo a dal ani nectu. Od Hollywoodu historickou presnost necekam, ale co je moc je zkratka prilis... Takovou slataninu bych opravdu videt nechtela. ?)
32646
Postelove hratky ustredni dvojice? *:o* Tak to me porazilo a dal ani nectu. Od Hollywoodu historickou presnost necekam, ale co je moc je zkratka prilis... Takovou slataninu bych opravdu videt nechtela. *?)*
0 0
reagovat
Psal jsem to v souvislosti s dalším zhlédnutím, které absolvuju... Zas tak děsivé to nebylo, abych se o to nepokusil... A bojím se toho, že se mi to prostě znovu nebude líbit (což očekávám ;), ale přál bych si, aby se mi to líbilo alespoň o kousínek víc... Nevím, co na tom nechápeš :D
A pokud pamatuješ, zas tak zle jsem o tom nemluvil... říkal jsem je to hezké, ale úúúplně bez děje a nic se tam neděje...
32645
Psal jsem to v souvislosti s dalším zhlédnutím, které absolvuju... Zas tak děsivé to nebylo, abych se o to nepokusil... A bojím se toho, že se mi to prostě znovu nebude líbit (což očekávám ;), ale přál bych si, aby se mi to líbilo alespoň o kousínek víc... Nevím, co na tom nechápeš :D A pokud pamatuješ, zas tak zle jsem o tom nemluvil... říkal jsem je to hezké, ale úúúplně bez děje a nic se tam neděje...
0 0
reagovat

KARLOS

tak proc o tom pisete, ze se toho bojite? hlavne ty teda, psema aspon napsal, ze se nudil
32644
tak proc o tom pisete, ze se toho bojite? hlavne ty teda, psema aspon napsal, ze se nudil
KARLOS
0 0
reagovat
Ragnar: Pokud sis nevšiml, tak jak já, tak i Psema jsme to nevychválili do nebe... Možná má o něco vyšší hodnocení jak ty (myslím tím Psemu s 6,5/10) ale já nezvýším na víc, něž kolik jsem dal... Teda nevím, jestli jsem to řekl, tak tedy dávám taky slabších 6/10, protože to kvality rozhodně má, ale ne takové, jaké jsem očekával... A druhé zhlédnutí jsem odůvodnil taky... Viděl jsem několikrát i horší kusy no...
32643
Ragnar: Pokud sis nevšiml, tak jak já, tak i Psema jsme to nevychválili do nebe... Možná má o něco vyšší hodnocení jak ty (myslím tím Psemu s 6,5/10) ale já nezvýším na víc, něž kolik jsem dal... Teda nevím, jestli jsem to řekl, tak tedy dávám taky slabších 6/10, protože to kvality rozhodně má, ale ne takové, jaké jsem očekával... A druhé zhlédnutí jsem odůvodnil taky... Viděl jsem několikrát i horší kusy no...
0 0
reagovat
Hu, Ojoj, to je vsechno?
Strihani zaberu kdy se mame smat a po druhe zas dojemne oplakavat nestesti holky, ktere se nedari, dvou minutova francouzska revoluce, dlouho ocekavane dite (cca 30 min) se nakonec narodi behem minuty. Nechapu to nekteri zavrhli a ted tu pritakavaji, jako bez vlastni iniciativy. Chapu ze to nemela byt zadna historicka drama, s tim jsem do kina take sel. Proste komedie s par tragickymi vsuvkami (umrti jejiho ditete, revoluce), ale pro me to teda dopadlo tragicky, protoze film se nastartoval pekne, ale po pulce ztratil vsechno, vsechny dobre dojmy byly ten tam a ani po teto recenzi nezmenim nazor. 5-6/10. Nema cenu opakovat chvalu an film, protoze jiz byla vyrcena (recenze a kolegove), jen reknu, ze v nekterych bodech to souhlasi. Ovsem zklamani nejvetsi, ne ze bych cekal slavu, ale prijemna komedie to mohla byt...A po sunshine, pan's labyrint, tohle proste nestoupne...to je jina liga

ps: u me kirsten dobry, snazila se co mohla aby emoce byly skutecne, ale s tim scenarem (scenarem?) asi neslo moc delat. pricemz jeji manzilek ve filmu u me ma plus, takoveho troubelinka jsem uz dlouho nevidel, ale tomuhle to slo na vybornou...;D
32642
Hu, Ojoj, to je vsechno? Strihani zaberu kdy se mame smat a po druhe zas dojemne oplakavat nestesti holky, ktere se nedari, dvou minutova francouzska revoluce, dlouho ocekavane dite (cca 30 min) se nakonec narodi behem minuty. Nechapu to nekteri zavrhli a ted tu pritakavaji, jako bez vlastni iniciativy. Chapu ze to nemela byt zadna historicka drama, s tim jsem do kina take sel. Proste komedie s par tragickymi vsuvkami (umrti jejiho ditete, revoluce), ale pro me to teda dopadlo tragicky, protoze film se nastartoval pekne, ale po pulce ztratil vsechno, vsechny dobre dojmy byly ten tam a ani po teto recenzi nezmenim nazor. 5-6/10. Nema cenu opakovat chvalu an film, protoze jiz byla vyrcena (recenze a kolegove), jen reknu, ze v nekterych bodech to souhlasi. Ovsem zklamani nejvetsi, ne ze bych cekal slavu, ale prijemna komedie to mohla byt...A po sunshine, pan's labyrint, tohle proste nestoupne...to je jina liga ps: u me kirsten dobry, snazila se co mohla aby emoce byly skutecne, ale s tim scenarem (scenarem?) asi neslo moc delat. pricemz jeji manzilek ve filmu u me ma plus, takoveho troubelinka jsem uz dlouho nevidel, ale tomuhle to slo na vybornou...;D
0 0
reagovat
Na Marii jsem sel s vedomim, ze dialogum bez titulku nebudu moc rozumet, ale vysledny dojem stal za to. To otravne pulhodinove cekani nevyjimaje... Kochal a bavil jsem hodne a skodolibe jsem obcas pokukoval po ostatnich (potencialnich zaprdencich), jestli se jim nahodou neotvira kudla v kapse a tvar se nekrivi do nepricetne grimasy :)) Kostymni filmy me povetsinou nebavi, ale v neotrelem pojeti Sofie Coppolly me trampoty, slasti a strasti jedne velmi sympaticke slechticny zaujaly a vtahly do sebe velice rychle. Hrdincino pocatecni tapani si me ziskalo (vcitil jsem se do ni) a po zbytek stopaze toto pouto zustalo pevne. Jen me trochu zklamalo, ze skladba z traileru se ve filmu neobjevila. A co mely znamenat ty tenisky v jednom kratkem zaberu behem neutuchajicich opulentnich hodu (doslova se mi sbihaly sliny - jahody!!) a zkouseni strevicku?? Prozatim me hodnoceni vidim na 85%. Zadny vetsi kaz se mi nepodarilo zaznamenat, dojmy z filmu jsou jen veskrze pozitivni.
32640
Na Marii jsem sel s vedomim, ze dialogum bez titulku nebudu moc rozumet, ale vysledny dojem stal za to. To otravne pulhodinove cekani nevyjimaje... Kochal a bavil jsem hodne a skodolibe jsem obcas pokukoval po ostatnich (potencialnich zaprdencich), jestli se jim nahodou neotvira kudla v kapse a tvar se nekrivi do nepricetne grimasy *:))* Kostymni filmy me povetsinou nebavi, ale v neotrelem pojeti Sofie Coppolly me trampoty, slasti a strasti jedne velmi sympaticke slechticny zaujaly a vtahly do sebe velice rychle. Hrdincino pocatecni tapani si me ziskalo (vcitil jsem se do ni) a po zbytek stopaze toto pouto zustalo pevne. Jen me trochu zklamalo, ze skladba z traileru se ve filmu neobjevila. A co mely znamenat ty tenisky v jednom kratkem zaberu behem neutuchajicich opulentnich hodu (doslova se mi sbihaly sliny - jahody!!) a zkouseni strevicku?? Prozatim me hodnoceni vidim na 85%. Zadny vetsi kaz se mi nepodarilo zaznamenat, dojmy z filmu jsou jen veskrze pozitivni.
0 0
reagovat
Ojoj, tak teď bych měl zřejmě vzít ten největší šutr, kterej najdu a hodit ho imfovi do okna, ale samozřejmě to neudělám. Už po projekci jsme se se Charlotte shodli, že hodnocení Antoinetty souvící s přístupem k ní. Já na ní nic moc pěkného nenašel a shoduju se s Karlosem na tom, že kamera, ale pro mě především výprava, jsou excelentní. Naopak bych neřekl, že je to nuda. Prvních 45 minut jsem se skutečně bavil. Celý střet Versailles s mladou generací v ní ubytovanou mi přišel skvěle vybalancovaný a plánovaně komický. V tu chvíli vše fungovalo na jedničku. Problém nastal právě tom opakování a dost chaotickém střihu v druhé půlce, kdy jsem z hlavy nemohl dostat myšlenku, že Sofia uvízla na mrtvém bodu a tak potřebuje rychle dohnat ztracený čas. Skáče sem a tam, časová mezera nebo ne. Jako by jí veškerá příběhová stavba byla fuk. Možná to byl záměr, ale v tom případě nechápu pomalé vyprávění z první poloviny. A to ani nemluvím o závěru, který prostě vyšuměl do ztracena. nehledal jsem ve filmu historickou přesnost (dějepis nikdy nebyl můj koníček, i když jsem ty jedničky taky sbíral), jen jsem nečekal takovou prázdnotu a repetetivnost. Nepošlu tedy Kirsten s jejím alter-egem do pekel, jen jí nevyzdvihnu do nebes. U mě zůstala právě někde uprostřed, při zemi. A chtě nechtě se mi to tak vlastně líbí. U mě hezká 6, malé + a příslib, že v budoucnu dám Sofii druhou šanci, ale v nejbližší době to asi nebude.

P.S. pro eMZáky. To moje nadávání na každej film opravdu neberte tak moc vážně, já dost často přeháním a pak se hodně lidí diví, jak hodnotím.:D
32638
Ojoj, tak teď bych měl zřejmě vzít ten největší šutr, kterej najdu a hodit ho imfovi do okna, ale samozřejmě to neudělám. Už po projekci jsme se se Charlotte shodli, že hodnocení Antoinetty souvící s přístupem k ní. Já na ní nic moc pěkného nenašel a shoduju se s Karlosem na tom, že kamera, ale pro mě především výprava, jsou excelentní. Naopak bych neřekl, že je to nuda. Prvních 45 minut jsem se skutečně bavil. Celý střet Versailles s mladou generací v ní ubytovanou mi přišel skvěle vybalancovaný a plánovaně komický. V tu chvíli vše fungovalo na jedničku. Problém nastal právě tom opakování a dost chaotickém střihu v druhé půlce, kdy jsem z hlavy nemohl dostat myšlenku, že Sofia uvízla na mrtvém bodu a tak potřebuje rychle dohnat ztracený čas. Skáče sem a tam, časová mezera nebo ne. Jako by jí veškerá příběhová stavba byla fuk. Možná to byl záměr, ale v tom případě nechápu pomalé vyprávění z první poloviny. A to ani nemluvím o závěru, který prostě vyšuměl do ztracena. nehledal jsem ve filmu historickou přesnost (dějepis nikdy nebyl můj koníček, i když jsem ty jedničky taky sbíral), jen jsem nečekal takovou prázdnotu a repetetivnost. Nepošlu tedy Kirsten s jejím alter-egem do pekel, jen jí nevyzdvihnu do nebes. U mě zůstala právě někde uprostřed, při zemi. A chtě nechtě se mi to tak vlastně líbí. U mě hezká 6, malé + a příslib, že v budoucnu dám Sofii druhou šanci, ale v nejbližší době to asi nebude. P.S. pro eMZáky. To moje nadávání na každej film opravdu neberte tak moc vážně, já dost často přeháním a pak se hodně lidí diví, jak hodnotím.*:D*
0 0
reagovat
Vznosná nuda. Po trailerech jsem se na Marii celkem tesil, ale tak nejak se tenhle film u me minul ucinkem. Na druhe strane nepopiram urcite kvality, ale za to jak jsem se nudil a cekal celou dobu na nejakou vetsi zapletku - 6/10
32637
Vznosná nuda. Po trailerech jsem se na Marii celkem tesil, ale tak nejak se tenhle film u me minul ucinkem. Na druhe strane nepopiram urcite kvality, ale za to jak jsem se nudil a cekal celou dobu na nejakou vetsi zapletku - 6/10
0 0
reagovat
Hu??? To jsem vážně nečekal, po projekci jsme zvlášť já a Psema byli mírně vykolejení, ale imf ani slovo, jen ten jeho tajuplný úsměv... On to NENÍ špatný film, jenom strááááášně nudný. NEMÁ ŽÁDNÝ děj, a popravdě ani po téhle recenzi nevím, jak bych ho měl uchopit, aby jsem ho pochopil... Naproti imfovi si myslím, Sofie Coppola, natočila jen řadu překrásných (ano, kamera i střih se mi líbyly, ujíždím na barvičkách i nespoutaných kamerových záběrech) obrázků, dala do toho parádní hudbu, ale obsah se úplně vytratil... Pokud to byl záměr, aby jsme pochopili, čím Marie procházela, tak se to podařilo dokonale... Proto říkám, že se na to v budoucnu juknu znovu, jestli jsem filmově "dospěl", nebo ne a asi se toho ani nebudu bát... Jen si asi vyberu dobu, kdy budu potřebovat zabít hooodně času, protože stejně nepředpokládám, že jej na podruhé pochopím...
p.s.: Vašku, házet kameny nebudu, protože jsi mě totálně ohromil ;):D:D:D a myslím, že podobně na tom budou i jiní ;)
32636
Hu??? To jsem vážně nečekal, po projekci jsme zvlášť já a Psema byli mírně vykolejení, ale imf ani slovo, jen ten jeho tajuplný úsměv... On to NENÍ špatný film, jenom strááááášně nudný. NEMÁ ŽÁDNÝ děj, a popravdě ani po téhle recenzi nevím, jak bych ho měl uchopit, aby jsem ho pochopil... Naproti imfovi si myslím, Sofie Coppola, natočila jen řadu překrásných (ano, kamera i střih se mi líbyly, ujíždím na barvičkách i nespoutaných kamerových záběrech) obrázků, dala do toho parádní hudbu, ale obsah se úplně vytratil... Pokud to byl záměr, aby jsme pochopili, čím Marie procházela, tak se to podařilo dokonale... Proto říkám, že se na to v budoucnu juknu znovu, jestli jsem filmově "dospěl", nebo ne a asi se toho ani nebudu bát... Jen si asi vyberu dobu, kdy budu potřebovat zabít hooodně času, protože stejně nepředpokládám, že jej na podruhé pochopím... p.s.: Vašku, házet kameny nebudu, protože jsi mě totálně ohromil ;):D:D:D a myslím, že podobně na tom budou i jiní ;)
0 0
reagovat
Jste mě navnadili, že se na dnešní večerní promítání těším ještě víc. Snad to předávání cen na FebioFestu bude rychlovka.
32635
Jste mě navnadili, že se na dnešní večerní promítání těším ještě víc. Snad to předávání cen na FebioFestu bude rychlovka.
0 0
reagovat
Komentáře
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení

Zapomenuté heslo
Přihlašte se jedním kliknutím přes facebook:

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získate možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Vytvářet filmové blogy
  4. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  5. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
registrovat se