Doma tomu šanci dám, ale jen kvůli Kristíně.

Milan Cieslar opravdu není dobrý režisér, přesto jsou jeho filmy relativně úspěšné. Povedl se mu snad jenom Der Lebensborn - Pramen života, což ale bylo dáno hlavně silnou předlohou Vladimíra Körnera a přesným obsazením Vilmy Cibulkové. K novému Cielarovu počinu: Je znát, že se Cieslar znovu pokouší o podobný úspěch, jaký získala jeho minulá (a mnou velmi protrpěná) "komedie" Láska je láska, přičemž se jednalo o dokonalou ukázku potvrzování stereotypů ze strany většinového obyvatelstva (aneb Romové jenom lžou a kradou). Takže opět tu máme rodinu v podání Vetchého, Stašové a Vančury. Ty "bondovské fantazie" asociují Muže z Acapulca, kde uťápnutý hlavní hrdina taktéž sní o tom, že je suverén. Jenže Muž z Acapulca je dodnes vtipný, ale tohle není vtipné ani náhodou. Celé je to jenom marné a vyvstává z toho pocit, že se všichni vykašlali na nějakou tvůrčí invenci a mechanicky realizovali napsaný scénář.

P.S.: Plakát je podobný jako u Láska je láska. Akorát se vyměnily hlavy herců.