Smrteľne vážne. Všetci sme ľudoopi z Afriky, máš s tým snáď nejaký [link="http://fc06.deviantart.net/fs71/f/2012/114/7/3/rustle_of_the_planet_of_the_jimmies_by_lordluke200-d4xgsy8.png"]problém?[/link] *:D**:))*

Viera je možno nevyhnutným byproduktom evolúcie vedomia u inteligentných živočíchov, zatiaľ však poznáme len jeden príklad - nás samých. Nech je to vo vesmíre akokoľvek, ja si osobne myslím, že náš druh je už natoľko vyspelý po mentálnej stránke, že by mal konečne dokázať zhodiť zo seba okovy náboženstva čiste na základe racionálneho úsudku a porozumenia prírodným zákonom. Ak bola viera v minulosti evolučnou výhodou, tak dnes to už tak nemusí byť. Na princípe prírodného výberu už vývoj človeka dávno nefunguje. Ešte otázka.. mám tú česť s čítateľom Dawkinsa? *:)*

Nebud taky namysleny, jasne ze sme len zvieratka. Nebodaj ti chybaju dokazy?:) A hned potom, ako si tu knihu, co tu Davies182 postoval precitate, tak si precitajte [link="http://www.goodreads.com/book/show/8124168-the-case-against-the-case-for-christ"]aj tuto knihu[/link], ktora jej obsah roztrhala na franforce*:))*

"Člověk je zvíře jako každé jiné," to jsi doufám nemyslel vážně, že ne? Tupý kreacionista

Na druhej strane, "viera" je v ludoch zakorenena od usvitu vedomia, priamy dosledok schopnosti abstraktne mysliet a evolucna vyhoda, takze vlastne, mal by som byt zasadovy a v tichosti to akceptovat, respektovat a velebit *:D*

"Každopádně pokud se zbavíme iluze, že existuje nějaké neutrální "defaultní" hledisko (což je prokazatelně iluze), pak náboženství a ateismus nemůže být nic jiného než dva rovnocenné světonázory stejné třídy." S týmto nemôžem súhlasiť. Ateizmus je defaultné (angl. štandardné, prednastavené) stanovisko už len z toho princípu, že je to absencia viery, teda akýsi "nulový stav". Teizmus hovorí, že musí existovať niečo navyše (boh) a to z toho automaticky robí "nenulový" stav. A pokiaľ tu nie je nejaký tupý kreacionista, tak sa hádam všetci zhodneme na tom, že človek je zviera ako každé iné a ja som o žiadnom nábožensky založenom živočíchovi ešte nepočul. Takže aj z fylogenetického hľadiska je viera sekundárny postoj, teda niečo, čo vzniklo neskôr a nie je pôvodnou vlastnosťou.

Výborná podnětná diskuze, za sebe velmi silně doporučuji k přečtení [link="http://www.databazeknih.cz/knihy/kauza-kristus-36481"]tuto skvělou knížku[/link]. Mladá mě k ní tak dlouho překecávala, až sem se na ni nakonec před dvěma lety na dovče vrhnul (na knihu) a zhltnul rychlostí blesku. Povinnost pro všechny diskutující níže, dá se říci.

Otázka neni jestli existuje Bůh či ne. Otázkou je k čemu mi tahle informace je. *;) Většina náboženství je postavena na takových základech, že i kdybych prijmul tezi, že lidstvo stvořil Bůh bylo by dnes uz patrne tak dospele, aby se zpod jeho kridel bez problemu vynanilo.

Tu zbabelost nevnimaj doslova, myslel som ju v kontexte toho respektu, ktory pochopitelne mame od celkovej historie ludstva, obrvoskeho poctu veriacich az po osobne skusenosti a presvedcenia najblizsich. Takze z tohto hladiska je ta zbabelost uplne ludska, pochopitelna, sympaticka, ale inak voci sebe neuprimna. Ano, tiez si myslim, ze je nebezpecne sa ohanat terminami, najma v takomto pripade diskusie je dolezite chapat, co pod nimi kto konkretne mysli. Pri ateizme nemusime slovickarit, nie je tazke pochopit aky velky je rozdiel, ked niekto "neveri v Boha" alebo ked niekto "veri ze Boh neexistuje". A neschopnost rozlisovat je ta programova chyba "myslienkoveho systemu" mnohych, najma "veriacich". [b]MarvinP[/b] Predpokladam, ze sa tu bavim so studentom filozofie, vzhladom k tomu, ako ju mas v ucte:) Jasne ze vedci tym terminom neoperuju, ale oni v drvivej vacsine neoperuju ani tym metafyzickym. A ak ano, stale su to veci, tie "nefyzicke" ci vedomie v ramci fyziky, resp. nejakych prirodnych zakonov ci teoretickych exprimentov. To nemusia byt len hmatatelne veci. A hlavne, o akej konkretne "sucasnej vede" to hovoris? Ano, taka entita je neempiricka, ale cele vedomie ludstva sa pri nej opiera o empiriu. Takze je to teoreticky konstrukt, ktory vsak ako taky stoji na hlinenych nohach. Ak by taka entita existovala, kto ju stvoril? A kto stvoril ju? Ak to nevieme, preco si neusetrit jeden krok?:) A hoci je definicia entity neepiricka, jej prejavy by empiricke byt mali a mohli. Nie je nic jednoduchsie. Staci proste nieco, co poprie nam zname fyzikalne zakony. Hocico. Hoci to uz zabrdam do antropocentrizmu, ktory je mi odporny. "Tam nejde o statistiku, ale o to, jak přesvědčivý se komu zdají podpůrný argumenty, což zas souvisí s tím, čemu už věří a co si zvykl považovat za dobrej argument." Nesuhlasim. Je to obycajny problem bremena dokazu. Myslienka ze Boh je alebo ze nie je nebudu moct byt z tohto hladiska nikdy rovnocenne, ani protichodne. Tak ako tma nie je protivahou svetla, ale jeho absenciou. Realita je pozorovatelna, opakovatelna, dokazatelna a sprostredkovatelna. Iluzia nie. Znamena to, ze realita je jedina a absolutne pravdiva? Jasne ze nie. Ale je to sposob ako vnimame a popisujeme tento svet. A co je dolezite, neustale sa rozsiruje, naprava nase omyly a my tu zmenu s radostou prijimame. Niekto v tej rovnici potrebuje aj Boha. Ale pre inych su to len medzery v poznani, s velkou pravdepodobnostou vecne. A nas to nedesi:) Ja som sa nebavil o Viedenskom kruzku, ale o tvojej definicii ateizmu, co bola v podstate definicia agnosticizmu.

myslím, že vstoupit do téhle debaty s tímhle Tvým příspěvkem, vyžaduje enormní nedostatek sebereflexe.

drtivá většina vědců neoperuje pojmem bůh, ani já s ním v tom odstavci neoperoval. Mluvil jsem o nefyzikálních entitách a o vědomí. Tam to není žádné promile. Troufám si říct, že je to hnací motor nejzajímavějších debat v současné vědě. Ve druhém odstavci jsem mluvil o tom, že v případě Jednorožce je absence empirických důkazů dobrým důvodem v něj nevěřit, což neplatí pro entitu, která je z definice neempirická. Dobrá, tady bych to rád trošku upřesnil. Samotná ta xxmartinxxova úvaha o "matematické pravděpodobnosti" je zavádějící. Dost by mě zajímalo jak by se v těchhle případech měla počítat. Ve skutečnosti je to jen záludnější způsob jak říct, že ti něco připadá jako hovadina. Tam nejde o statistiku, ale o to, jak přesvědčivý se komu zdají podpůrný argumenty, což zas souvisí s tím, čemu už věří a co si zvykl považovat za dobrej argument. Každopádně pokud se zbavíme iluze, že existuje nějaké neutrální "defaultní" hledisko (což je prokazatelně iluze), pak náboženství a ateismus nemůže být nic jiného než dva rovnocenné světonázory stejné třídy. Představa, že jedno je normální/nulový stav a druhé odchylka od normálu je založená na iluzi realismu a objektivity, které se těžko zbavuje. 3) Ne. To o čem píšu já, je pozitivismus.

Chapu tvoji pointu, ale nemyslim si, ze by to bylo uplne totozne. A taky si nemyslim, ze to nutne u kazdeho musi byt zbabelost. Napriklad v te rovine agnostickeho teismu je to opravdu vira, jen bez vymezenych definic, pripadne i opozice vuci tem napr. krestanskym atd. Jinak byt jsou tyhle terminy samozrejme konkretne definovane a rozhodne netvrdim, ze si s nema kazdy muze zachazet jak chce, presto si myslim, ze urcita volnost v ciste subjektivni interpretaci je v poradku. Napriklad osobne povazuju i buddhismus za formu agnosticismu. Teorie o tom, ze jsme jen soucasti nejake simulace jsou taky svym zpusobem agnosticke a jejich variantama uz se dnes zabyva i veda, ne? :) Ja v tom alibismus nevidim. Tak, jak to popisujes ty, je spis problem v konkretnim cloveku nez 'chyba' myslenkoveho systemu :)

Prvy odstavec: urcite taki vedci su, ale pokial viem, ide o strasne mizive promile a vo vedeckej komunite sa netesia takmer ziadnej autorite. Drviva vacsina vedcov s pojmom Boh vobec neoperuje, pretoze nepotrebuje. A tie zavery o nonsense fyzikalistickeho vesmiru su uz uplna prkotina z rangu pavedeckych portalov typu "Zem a vek". Druhy odstavec: kostry jednorozcov by uz boli dokazom, ktore s vierou nemaju nic spolocne. Ta implikacia je tam nezmyselna, nikto ti nebravi verit v ich existenciu aj bez kostier. Treti odstavec: to nie je ateizmus, to je povodna definicia agnosticizmu ako ho chapali Kant, Huxley ci Russel.

Dost dobrý. Jenže zatímco šance, že nějaké konkrétní náboženství má pravdu je zřejmě matematicky dost malá, samotný předpoklad vědomé metafyzické entity je natolik relevantní hypotézou, že se jí zabývají i mnozí současní fyzikové, kognitivní vědci, neurologové atd. Ba co hůř, spousta autorů se k ní uchyluje jaksi nedobrovolně, navzdory svým antináboženským předsudkům, protože prostě dospějí k závěru, že fyzikalistický vesmír v klasickém modernistickém pojetí je nonsens. Druhý rozdíl mezi vírou v jednorožce a vírou v Boha tkví v tom, že víra v jednorožce implikuje určitou sortu fyzických objektů (např jednorožčích koster), které se nepodařilo najít. Kdežto víra v metafyzickou entitu žádnou sortu fyzických objektů nutně neimplikuje. Atheismus obvykle znamená odmítnutí celého metafyzického rámce ve kterém diskuze o bohu může vůbec dávat nějaký smysl. Většina lidí je dnes tam, kde byl před 100 lety Vídeňský kroužek (než jeho představitelé pochopili jak hluboce se mýlili).

Moje "oznacenie" vychadzalo z toho, co sa dnes pod pojmom ateizmus chape a co pod tym ateisti vo vacsine pripadov chapu, resp. preco ich vytaca, ked ich niekto oznaci "tiez za veriacich". Ale tvoja definicia ktoru si uviedol je v podstate spravna, pretoze "denial" nemusi nutne vychadzat z nejakej viery, je to proste postoj zalozeny na faktoch, resp. na absencii faktov, ktore by tvoj postoj spolahlivo vyvracali. To iste ako "denial that Santa Claus exists" nemusi byt nutne "viera ze neexistuje". Ty to proste vies. A z toho vychadza tvoj zivotny postoj ateistu. Ja som si klikol na wikipediu, ktora to viac menej pre mna zhrnuje, netvrdim, ze ide o doveryhodny zdroj: The term "atheism" originated from the Greek ἄθεος (atheos), meaning "without god(s)", used as a pejorative term applied to those thought to reject the gods worshiped by the larger society. With the spread of freethought, skeptical inquiry, and subsequent increase in criticism of religion, application of the term narrowed in scope. ... Atheism is, in a broad sense, the rejection of belief in the existence of deities. In a narrower sense, atheism is specifically the position that there are no deities. Most inclusively, atheism is the [b]absence of belief[/b] that any deities exist. Agnosticizmus bol povodne myslienkovy konstrukt, je kedze sa nikdy nedozvieme pravdu, je nezmyselne riesit ne/existenciu Boha. Dnes sa ten vyraz pouziva v zmysle ze nemozeme to spolahlivo vediet a preto Boh moze ale aj nemusi byt. Preco to je blbost uz rozpisal xxmartinxx. Inymi slovami, agnosticizmus operuje s terminom Boh, ateizmus ten termin pre svoje fungovanie nepotrebuje, pretoze je nadbytocny. Ale to je len moja interpretacia a cit sa slobodne so mnou nesuhlasit:)

Ricky je vtipnej, ale v diskuzi o náboženství zaujímá spíš extrémní stanovisko ve stylu Brights, než nejakej střízlivej pohled.

můžeš prosím opřít o nějakou relevantní literaturu, že "Ateizmus je oznacenie pre absenciu viery, nie pre vieru ze neexistuje Boh"? ...Protože když takhle v rychlosti kliknu na nějaký internetový zdroj, třeba Stanford Encyclopedia of Philosophy (vož samozřejmě není úplně spolehlivej zdroj) píše: "Atheism’ means the negation of theism, the denial of the existence of God." Pokud je to jak říkáš, mohl bys tedy objasnit rozdíl mezi ateismem a agnosticismem? Děkuji!

Mas komplex, ze uz v teba peknych par storoci nikto neveri, co?:)