na MZ se mi líbí, že je to tady samý odborník :-)

Tak když už to tu propuklo, taky si zafilosofuju. "Víra je taky náboženství" funguje jen z onoho agnosticistického pohledu. Kdy agnostici tvrdí, že neutrální je myslet si, že když nejsou konečné důkazy pro, nebo proti, nejde říct, jestli to tak je, nebo není. Jenže tahle výchozí premisa je mylná - neutralita neznamená, že se musí automaticky připustit všechny možnosti u všech tezí na zhruba stejné úrovni. Ve smyslu známého příkladu, že když nemám důkaz, že někde na světě nežije alespoň jeden jednorožec, musím připustit, že mohou existovat. Nemusím, neutrální postoj pro existenci jednorožci není "jednorožci možná existují a možná ne", ale "jednorožci neexistují", protože víme, že jednorožci jsou jen literární výmysl (což ostatně platí i u většiny náboženství, jejichž hlavní zdroje jsou většinou knihy sepsané lidmi) a není teda potřeba jejich existenci dávat podobnou pravděpodobnost jako jejich neexistenci. I neutralita tedy může mít konkrétní podobu, když je jiná možnost matematicky tak výrazně méně pravděpodobná a chybí důkazy pro narušení tohohle předpokladu. Proto je agnosticizmus nesmyslný - a není potřeba hledat 100% platný důkaz neexistence boha - ten ostatně nenajdete u absolutně žádného výmyslu (dokažte mi, že na světě nikde není ten jednorožec). Není zkrátka pravda, že neutralita = připouštění obou možností na podobné úrovni.

K tomu sa už dostatočne vyjadril Žervé: "Ak je ateizmus forma viery, potom nechodiť sa lyžovať je forma hobby."