No, zkusil jsem to. Asi třikrát během dneška jsem se to pokusil dokoukat, a utnul jsem to na hodině a půl. Hrozná nuda, šeď a nuda. 2/10

když jsem viděl výčet nominací, říkal jsem si "Pááni". Po shlédnutí už mě napadá pouze "Hm". prostě nemůžu souhlasit s americkou Akademií..zklamání..

Diky za doporuceni Johna Adamse, skvele dilo... a posledni dil, to byla tezka zdimacka!

Pro zajímavost přikládám komentář od právničky Kláry Samkové k tomuto filmu "o přijímání zákona"

"Tož jsme byli celá rodina na Spielbergově Lincolnovi. Natočit film o přijímání jednoho zákona, byť by to byl i dodatek k Ústave USA o zrušení otroctví, to je teda fakt obtíž, protože to je.. no prostě nuda, že jo.. Naštěstí, jak jsme se dozvěděli, to Lincoln prosadil způosbem, že i Víteček Bárta by mohl jenom tiše závidět... Jenže on není Lincoln - ti se Zemím koruny české letitě vyhýbají. Jako filmu bych se bez něj minula, ale jako útěcha, že k protlačení zákona se používaly naprosto nepřípustné a nemorální praktiky již dobře před stopadesáti lety fakt dobrý! Člověku se hnedle uleví, když vidí, že ta zhovadilá doba není žádné nóvum :-)!

Minimálně jedno pozitivum ten film má. Nesnaží se Lincolna příliš glorifikovat (alespoň na poměry US filmu mi to příliš oslavné nepřišlo). Ve filmu se neštítí ani uplácení kongresmanů, nebo umělého prodlužování bojů, jen aby měl páku na opozici. Sice tenhle přístup není nic až tak nového - John Adams od HBO už před lety neváhal poněkud přistřihnout křidýlka "otcům zakladatelům", ale i tak je to fajn vidět.

Ano, to už pak otázka preferencí a divácké pružnosti, s jakou je člověk schopen vydržet v kině / u obrazovky. A čísla, jaká Lincoln nastřádal v amerických kinech, jsou pro tak mě záhadou.

Velmi solidní práce a nemám nejmenší problém s tím, že to pravděpodobně pobere Oscary. Patosu je naprosto snesitelné množství a brát to jako negativum filmu je imho silně nesmyslný. Film nezobrazuje Lincolna jako vysněného poloboha americké politiky, ale zkrátka jen jako politickou figuru, která pro uplácení nešla daleko a nebála se seřvat asistenty, kdyby náhodou už šlo do tuhého. Navíc Spielberg celkem slušně válí (kamera a práce se světlem neskutečná) a potom, co si Lincoln poprvé bouchne do stolu a trochu zvýší hlas, už to jede prakticky bezchybně. Spokojených 8/10.
P.S. První půlhodina je neskutečně prázdná nuda a kdo kvůli ní nedokoukal (duro ), tak silně doporučuju tomu dát druhou šanci.

To srovnání mělo jen ukázat, že film o nějaké známé osobnosti lze natočit různými experimentálními způsoby, jen je k tomu zapotřebí odůvodnitelná postava nebo výsledná lákavost zajímavého počinu. V Lincolnovi je veškeré řemeslné zpracování téměř bezchybné (Lewis, Kaminski, Williams). Umírnění oněch zmiňovaných aspektů, díky kterým by byl film automaticky strháván za přílišný patriotismus a audiovizuální kýč (jak někteří označují Válečného koně), byl možná logický krok. Ale většinu diváků bude ten natahovaný minimalismus zkrátka nudit. Jako třídílná HBO minisérie by si to své fanoušky poprávu našlo a všichni by byli spokojení. Takhle jdou do kina na velký film od velkého tvůrce a dostanou jen tucty hádavých páprdů s licousy.

I'm not there jsem dosud neviděl, takže to srovnání dost dobře nechápu. Ozvláštnění jsem měl na mysli zejména v oblasti užití montáže (měl Spielberg někdy takhle dlouhou průměrnou délku záběru?) a do jisté míry i kamery (která využívá v zobrazení Lincolna záběry prvoplánově ikonické, ale překvapivě i naprostý protiklad) a nepřirozeně utlumené Williamsovy hudby.
Tradiční model pohledu do rodinného života významné osobnosti zase narušuje absence nějakého smíření. Některé scény s Mary Todd zažehnou konflikt mezi pracovní a intimní rovinou (pracovní hraje u Lincolna prim a jeho žena se to snaží zvrátit), ale Lincoln k prozření, že Spielbergovské rodinné hodnoty jsou nade všechno, nedojde. Těžko se ve Spielbergově filmografii hledá hrdina, který rodinu vytrvale ignoruje a nedostane se mu ponaučení, neboť tvrdohlavě změní všechny ostatní. A co je ještě více demystifikační, je potlačení jakýchkoli srdceryvných proslovů před prostým lidem na úkor tichých intimních vyprávění. S výjimkou toho závěrečného, který se ve filmu odehraje až po smrti a věčné ikonizaci osoby Abrahama Lincolna.
Ten film mi vlastně přijde dost odlišný od tradičních životopisů a nebál bych se říct, že je konzervativní jen svou tematikou a pouze na papíře. Konsensus, že je to ničím nevyčnívající televizní nuda, se mi zdá mylný.

Tohle ale není I'm not there a Lincoln není Bob Dylan. Celé je to koncipováno jako historická sonda do prostor, kde se na první pohled nic neděje. Ale ne tak zajímavě, aby se divák mohl začít zajímat o ten druhý pohled. A je to ozvláštněné třeba o velmi originální Spielbergovský prvek komplikovaného vztahu otce se synem, že... Ne, neříkám, že to je vyložený průšvih, své obecenstvo si to najde a Steven nemusí točit jen nákladné dobrodružné velkofilmy pro masy. Lincoln jen divákovi nedá víc, než dva odstavce v učebnici dějepisu. Extended version.

Já nechápu, proč by měla být funkce Lincolna vzdělávací nebo informativní. A kinematografie obecně. Lincoln je pro Spielberga cvičení s možnostmi jeho režijních schopností, zkouší něco nového. Je to vzorec ozvláštněný o spoustu věcí, které pro něj doteď vůbec typické nebyly.

Tak moc jsem tomu chtěl věřit, ale ta disproporce mezi dějem a únosnou stopáží je obrovská. Je sice hezký, že je vše precizně natočeno, ale co si z takového filmu odnést? Čekal jsem se zájmem, že se alespoň něco nového dozvím (byť v perspektivě filmového převyprávění). Tohle je ale asi tak zajímavé, jako by byl stejně dlouhý film o Klausovi a historii Lisabonské smlouvy. A nejde ani tak o ryzost americké látky, kdyby stejným způsobem vznikl film o TGM, tak by stejně většina českých diváků neznala všechny ty prvorepublikové politiky. No, škoda. Spielberga si hodně vážím, nevadí mi tolik ani ty generické životopisy na jedno brdo, ale tohle byl docela přešlap.

Nejlepší Abe tak zůstává tenhle. Party on, dudes!

Roach: Tvá znalost amerických dějin a hospodářského systému je hodně děravá. "A nebyla ta civilní válka spíš o potlačení rozrůstající se moci jihu díky jejich bohatství z plantáží?" Sugestivní otázka, která je však absolutně chybně položená. Na Jihu si již kolem roku 1840 uvědomovali, že jejich výlučená agrární strategie (zemědělské zaměření) promarňuje příležitost rozvíjet obchod a průmysl, na čemž naopak stavěli na Severu. Kolem roku 1812 (po válce) bylo prakticky vše podřízeno pěstování bavlny, přičemž Jih se tím stávál čím dál více závislým na produkci, výrobě a obchodu Severu. Na čem se asi tabák a bavlna v oné době převážely? No samozřejmě na severních lodích - závislost tudíž i přepravní. Formálně se sice jednalo o rovnocenná území, ale hospodářky už v této době byl Jih "kolonií" Severu. Při jakémkoliv srovnání hospodářství Severu a Jihu byl Jih vždy na druhém místě. Jistě, zaměřením se na velkoprodukci bavlny, k níž byla pracovní síla otroků v oné době nutná, v kombinaci s otrokářstvím a nedostatkem přistěhovalců se Jih sám ochudil o produktivní prvky obnovy. Krátkodobá hospodářská výhoda obrovské produkce bavlny pak samozřejmě zapříčinila zpožďování tempa vývoje & konzervativní lpění na instituci otroctví zase způsobilo morální izolaci v očích okolního světa. Ano, mýtus o "bavlně jako královně", kdy svět byl závislý na jižanské bavlně (především Británie), byl zčásti platným ještě v padesátých letech 19. století, leč kolem roku 1860 se krátkodobá výhoda transformovala do zkostnatělé nevýhody. Britský textilní průmysl přestal expandovat, přičemž Jih byl stále k bavlně pevně připoután po dalších několik generací. Mocenskou hrozbou pro Sever tedy rozhodně nebyl nárůst bohatství plantážníků na Jihu, což je také značně zkreslená a pokřiveně vykonstruovaná představa. Myšlenky ohledně osvobození otroků bezpochyby měly svoji váhu, ale skrytým a fatálním nebezpečím pro Jih byl úpadek obchodu s bavlnou, který započal po roce 1860. Vážně si tedy myslíš, že pro Sever byl "vzestup" Jihu takovým nebezpečím, když už v té době byl jasným hospodářským hegemonem na severoamerickém kontinentu a Jih začínal v době rozpadu Unie strádat? No já ti nevím... Sorry za obsáhlost textu, ale když už se někdo po někom vozí, měl by mít aspoň relativně ověřené informace...

Nechci se přidávat do stávající hádky, tak vyprovokuji novou : docela mě zaráží napasování Lincolna do označení "televizní film". V čem je televizní mimo rozsah dialogů a nadměrného využití interiérů?

Já ten film žral, ale asi fakt jenom díky tomu, že jsem se zrovna učil na zkoušku z právních dějin a jedna z otázek se týkala tohoto období. Ale dokážu si představit, že pro "normálního" člověka to musí bejt nuda k pos*ání

Ten posledny argument je ko...tina... Neviem si predstavit, ze ked zo zasady neznasam napriklad muzikal, budem na ne pisat recenziu. Objektivita je to posledne co by som tam hladal.

Duro, cakal som kedy sa ozves.