Však já zmiňoval, že se na to všechno nabalují ještě další problémy. Podtrženo sečteno. Funkce celého Hollywoodu jako takového je od základů špatná. Jediná možnost jak z toho, z diváckého hlediska, ven je začít se poohlížet po kvalitních filmech jinde.

Hasta...: U nás to tak nevypadá, ale v americe je přístupnost v povědomí široké veřejnosti běžná. Rodiče se ani pídit po konkrétním ratingu nemusí, protože v kinech je bez vyjímek přísně dodržován (především Rko a NC-17; ale co sem slyšel i to PG-13, pokud jsou to viditelně děcka o dost mladší, blízko té hranice samozřejmě nějak situaci vážněji nehrotí)... Chce jít děcko na PG-13 a má viditelně deset? V kině ho nepustí a dítě musí jít škemrat k tatíkovi, nebo spíš automaticky na to jde celá rodina... Nezapomínat, že v US je pořád chození do kina celorodinná záležitost a lidi sou tam do kin chodiz zvyklí. Rozhodně mnohem víc, jak třeba u nás...
Napůl sice správně vinu přikládá MPAA a rodičům, ale sami v tom rozhodně nejsou. Svou roli hrají i kina (ano, bez ratingu film být může, ale pokud to není zcela nezávislé kino, jakože mainstreamová kina nejsou (symbioza mezi filmovými studii a kinaři, ač se to mnohdy nezdá, je opravdu táááákhle těsná), pak ho vůbec nenasadí do programu), samotní filmaři (protože se zvedaj rozpočty, pak se musí logicky hledět i na vyšší výnosnost, takovému Boylovi je rating v pravdě ukradený (třeba u Trans) protože finančně to byl projekt "nenáročný" a ve svém důsledku si může vlastně dělat co chce (a automaticky to třeba dostane Rko)) a vlastně i samotná hlavní divácká masa, která má věkový průměr někde mezi 12ti až 15ti tuším. Zákonitě pak nebudou dělat krvák za 150 mega, kde bude pointa v tom, že když vyhraje záporák, co nechá vybouchnout nemocnici, je to sice pro hlavního hrdinu smutné, ale nemá smysl s tím dál bojovat (protože jakmile přijde něco ala Bostonský útok, pak komplet celá US hodí vinu na tento film)...
Pointa příspěvku? Všechno je propojené a vinit jen jednu stranu je zavádějící.

Právě, že to vůbec nesledují a proto se spoléhají na ratingy od MPAA. Která i proto musí mít v komisi alespoň jednoho zástupce "z řad rodičů".
Osobně bych jim nejradši napařil něco jako je ten VoMeR a ať se začnou starat sami.
Bohužel pro filmové producenty jsou tupé rodičovské ovce výhodnější, než kdyby najednou ztratili jistoty divácké obce v hlavní kategorii. Takže se tady jen tak něco nezmění.

Obávám se, že ty vůbec netušíš o čem mluvím. Mě jde o to, že je problém v tom, že se z ratingu stalo něco čím být neměl. Především američtí rodiče začali striktně spoléhat na ratingová hodnocení a úplně zapomněli, že by to měli být spíš oni sami, kdo budou rozhodovat na co se jejich děti budou nebo nebudou koukat. Z MPAA se tak stala spíš mravní komise vychovávající americkou mládež, než hodnotící samotné filmy. A filmaři jsou defakto nuceni se podřizovat MPAA jen díky samotným rodičům, kteří toto hodnocení od filmů vyloženě vyžadují. Protože jinak je samotné předání filmu k ohodnocení od MPAA DOBROVOLNÉ. Filmaři vlastně vůbec nemaj žádnou technickou povinnost film MPAA předat. Jenže musí, protože když by šel film do kin se značkou "NR" (ratingově nehodnoceno) vypadal by v očích amerických rodičů ještě nebezpečněji než film s označením "NC-17". A do toho se nabalují další problémy.
Osobně bych viděl nejlepší řešení v tom, kdyby se v tomhle směru v Hollywoodu ujal nějaký z alternativních ratingů jako je třeba VoMeR: link a na MPAA konečně všichni hodili bobek.

Za celou dobude (poseldních 13let) umřely jenom dva dobráci a to Cyclop a Xavier

Znovu opakuji. Problém není samotný rating. Ono i PG-13 by mohlo být nakrásno nekompromisní, kdyby tu nebyl problém té samotné cílovky a strachu filmařů se do toho opřít jen aby náhodou se na ně maminy a papínci od rodin nestrhli jaký dávají jejich dětem špatný vzor. Co se ratingových komisí týče. Tak je spíš chyba v tom, že se z nich stalo něco čím být neměli. Za prvé samotná komise se nechala čistě ovládnou onou podvědomou "lidovou cenzurou". A za druhé americké rodiče vyloženě začaly spoléhat na ratingové hodnocení jako na nějaké dogma. Na místo informativní funkce tak americký rating začal mít funkci spíš výchovnou. A to je prostě špatně. Tudíž zase vina cílovky. Co je ale podle mě ještě horší jsou třeba testovací projekce. Ty maj většinou za vinu, že se třeba nedočkáme odvážnějších zakončení filmů, nebo nějakých víc "šokujících" událostí v průběhu děje, protože se potom upravuje vše tak "aby se to publiku víc líbilo". Jistě cíl je to ušlechtilý ale znovu naráží na to co jsem říkal dříve. Lidé nevědí co chtějí a přemýšlej klišovitě. Proto originalita mizí. Proto se filmy plní klišé. Proto dostáváme hlavně kýčovité happyendy. A tak dál.
Hollywood si prostě musí uvědomit, že síla tradičního vypravěčství je víc než povrchní rodinná audiovizuální zábava a že točení na míru rodinám není cesta. (maximálně do pekel.)

Akurát včera som si pozrel Olympus a hneď prvá akcia mi vytrela oči, cítil som sa ako pri Die Hard, Butler sa s nimi nesral a prebodával hlavy jedna radosť

Při fackovačce v lese v Avengers se s tím nemazal ani Thor. V žádnem případě nemohl vědět, že Capův štít vydrží ránu Mjolnirem. Trefně to bylo popsané na jednom obrázku: Cap: "Dude, what the hell?! You're totally gonna kill me!!" Thor: "F*ck thee!" :D

Přesně toto je jeden z hlavních důvodů proč jsou superhrdinské filmy, a superhrdinské příběhy obecně, podřadné.

Neschopnost hlavních postav být nekompromisní a dovést příběh k nutnému vyvrcholení - vynucené tím že se holt točí pro ratingové komise, pro útlocitné děti, a pro hromady pokračování, ve kterých je třeba záporáky mnohokrát reinkarnovat.
Proto je Batman za blbečka který by raději nechal půlku obyvatel Metropolis vyhladit jen aby nemusel svého nepřítele dorazit, proto liduprázdnost budov v megadestrukčních scénách tak bije do očí (krom Emmerichova 2012, a proto je taky ten film tak super). I ten Superman v Man of Steel s tím dělal zbytečně dlouhé cavyky.

Nejlepšími "superhrdiny" tak musí být ti hrdinové reální - Liam Neeson z Taken, Iko Uwais z Raid, Bourne,...
Sice nemají superschopnosti, ale hlavně jsou hrdinsky nekompromisní a cílevědomí, nepromění film ve zbytečně protahované šaškování šustící papírem.

Díky Imfovi a jeho článku jsem začal přemýšlet v jakém filmu z poslední doby byl klasický souboj muže proti muži. Kdy si superhrdina nebo jen hlavní hrdina dokázal ušpinit ruce a zachránit tím buď sebe, nebo svět. Kromě Supíka si vzpomínám akorát snad na Jasona Bournea a jeho super bitka s Deshem. Ale proč právě filmy o Bourneovi, nebo zmíněná Třístovka, nebo dokonce The Raid mají úspěch. Protože hrdinové těch filmů jsou nekompromisní a udělají cokoliv aby přežili stejně jako hrdinové 80-tých a 90-tých let. Kdy jsme koukali s otevřenou pusou na filmové souboje muže proti muži na život a na smrt a nikomu to nevadilo. Dneska koukáme jen na to jak hrdina v kostýmu předá zloducha společnosti, která se nakonec zachová možná hůř než každý hlavní hrdina z těch filmů co jsem vyjmenoval.. Jsem si teď vzpomněl na Společnost ve filmu Demolition Man se Stallonem, Žádný vrah, žádný sex, žádná sprostá slova a knihovna Arnolda Schwarzeneggera. Američani tak asi fakt dopadnou Ps: Chuck Norris stejně všechny přežije

Ono asi takhle. Tahle útlocitnost se netýká pouze superhrdinů a jejich filmů, ta je prakticky všude. V komiksových filmech je nejvíc vidět hlavně díky tomu, že se na ně strhává největší pozornost. Jinak se dá říct, že v dobách PGčkového Hollywoodu všechny mainstreamové filmy ztratili koule. A ne, teď nechci říct, že problém je v ratingu. Problém je v přístupu. Zamrznutí na lucasovskospielbergovském "dejte divákům co chtějí" je totiž podle mě to nejhorší co mohlo Hollywood potkat. Do filmů a především jejich vyprávěcích struktur tak promlouvá "lidová cenzura", která plyne především z toho, že lidé vlastně nevědí co chtějí. A do toho připočtěte současnou mentalitu amerických rodin a máte o zábavu plnou paradoxních kuriozit postaráno. Syndrom prázdných budov? Wolverinovi pařáty bez krve? Zlí padouši, kteří ve skutečnosti nejsou tak zlí? To je jen špička ledovce. A dokud budou muset být mainstreamové filmy především rodinou zábavou pro americké publikum, nic se na tom nezmění. Ba naopak, bude hůř.

Myslíš tohle?

Tony v prvním Iron Manovi při útěku z jeskyně uškvařil pár desítek teroristů, a odstřelil jich pár v té vesnici Gulmiře, takže tady vám to úplně nesedí (nemluvě o tom jeho útěku od Killiana ve trojce)

mě tu prostě chybí jeden hrdina.

Topper

Pěkná úvaha Imfe, souhlasím s každým slovem. Snad jen ten Ton Stark se s tím moc nesere. Způsob, jakým v Avengers útočil na Thora neodpovídal jen fackovačce. Nemohl tušit, kolik snese a jestli ho nezabije. I když Thor se taky pokusil zabít kápa, ta rána kladivem do štítu nebyla z přátelských štulců a vlastnosti štítu nemohl tušit.