Ravenhorn
Ad hry (at je odbydu hned ze začátku, ale bude plynulý přechod k filmům): Tady jde o to, co myslíš tou hratelností. Jasně, že nové hry se super grafikou jsou zábavné, a tedy hratelné. Ale jak dlouho to vydrží? Průměrnou hru dohraju v klidném tempu za den (včetně obědu, přítelkyně a návštěvy zoo nebo kina). A kde jsou ty časy, kdy jsem měl hned chuť to zapnout znovu a dohrát to za jinou postavu, nebo jen prostě si to opět projet, třeba s lepším časem. Těm novým hrám, stejně jako všem těm drahým sequelům (aneb plynulý přechod k filmům :) ) zkrátka chybí nějaký ten náboj, to nadšení, když se člověk poprvé koukl na jedničku a řekl si: to byla pecka, dal bych si to znovu. Jasně, pokračování jsou dražší, větší, ale v jádru jsou pořád o tom samém. Producenti si lehce spočítají, že než aby nechali jen uplně to nejzákladnější a obalili to novotou, tak raději nechají natočit prakticky to stejné - když se líbila jednička, bude se líbit dvojka. A lidé na to jsou. Tohle je přesně kvůli lidem, kteří od toho pokračování nic nového nečekají. Říkají si o to samé, jen v lepším kabátku, a když to dostanou, tak se strašně diví, že to už nefunguje tak jako předtím, protože se vytrácí to překvapení a nadšení. Ale dokud tu takoví diváci budou, kteří od pokračování "nic nečekají" a stejně na něj jdou, tak se to bude stále dokola točit, protože šustivé zelené papírky lákají víc než umělecká hodnota. Ty sequely jsou nudné, jelikož se ta nuda zaplatí a nikdo se nemusí namáhat s vymýšlením inovací. Dokud budou převládat konzumní diváci, kterým je to jedno, tak se třetích pirátů a spidermanů nezbavíme.
|
reagovat
|
