Jinak co se týče žebříčku, tak bych ještě přihodil pár tipů na filmy mimo kinodistribuci. Americký skoroapatowovky Zábavní park a Velcí bratři, romantiku Poslední čas na lásku s Dustinem Hoffmanem a Emmou Thompson, hodně zajímavou černou komedii World's Greatest Dad s Robinem Williamsem (zdaleka nejlepší role za poslední roky) a Harryho Browna aka britský Gran Torino s Michaelem Cainem, který je drsnější než cokoliv, co jsem letos viděl.

A překvapením roku byl pro mě pohled na Hladův žebříček. Obří déjà vu (10 ze 13ti? ), zvlášť ve světle toho, že vlastně vyhledáváme diametrálně odlišný filmy

Tak ten příběh je noirová klasika. Drsnej detektiv, kterýho čeká nejzásadnější případ, femme fatale, velkej boss, konkurenční bouchač a samozřejmě kupa podrazů. Ale je fajn, že to na konci snaží nabídnout aspoň trochu nečekaný věci. Souhlas s tím Janem, maník, kterýho střelej nebo bodnou a on to v tu chvíli moc neřeší, vždycky sbírá sympatie :)

Jenom abych lidi neděsil tím Spiritem. To srovnání se nabízí, protože nic jinýho v poslední době nešlo do noiru tímhle stylem, ale Malone je přeci jen o velkej kus usedlejší a samozřejmě to není komiks, takže nějaký anime sekvence nebo tak nehrozej. Jenom to má v některejch scénách trochu šouplý barvičky, aby se zaplácnul lacinej look. A myslím, že ta idea funguje, sedí to i k tomu ději.

A se slovem "noir" bych byl opatrný. Ono se to sice nabízí, ale řekl bych, že to není až tak horký.

Já jsem Spirita neviděl, tak nemůžu sloužit, ale rozhodně souhlasím s tím hmatatelným nadšením režiséra a parádní akční scénou ze začátku, ale především to je doopravdy o fanouškovství. Jane je kombinace klasických noir detektivů, Clinta Eastwooda, Johna Wayna a Joe Hallenbecka, větší filmový drsoň tu nebyl už pár let, ale zároveň je to celé jedna velká a hrozně přepálená sranda. Nebál bych se to trošku přirovnat k vážněji pojatýmu Zombielandu. Je z toho cítit ten přístup "máme patnáct milionů, tak co s nima uděláme, když nás nikdo nehlídá?" A to mám rád. Tak, jako mně, to ale sedne tak každýmu pátýmu člověku. Na druhou stranu takhle nekompromisně drsný film, který se na oko bere strašně vážně (ale hrdina se jezdí léčit ze zranění do domova důchodců) tu už dlouho nebyl.