Ja jen, ze z tvyho textu vyplyva, ze Snyder tocil na digitalni kameru.. ;)

To je divne, ja zas nekde cetl, ze to Snyder schvalne tocil na 2MPx kameru, kvuli necemu (neco z toho chtel vytezit), uz si to nepamatuju.

Zajimavy je, ze Tristovka se podle udaju na IMDB tocila na 35mm material, ktery byl zdigitalizovan. Nevim zda duvodem byly ony hojne vyuzivane zpomalene zabery (analogove rychlobezky mozna podavaji lepsi kvalitu) ci moznost lepsiho klicovani (vyssi rozliseni filmove suroviny), ovsem jako priklad setreni dolarku to moc nevypada. Jak to tedy IMFe je s tou efektní efektivitou? :)

Jojo, souhlas! Na Fahrenheit jen tak nezapomenu... a i když to rozhodování nemělo nějaký větší efekt (většinou, kromě čtyř různých konců, se to spojilo zase dohromady - ale ono to ani rozumně jinak udělat nejde... ), výborně to pomáhalo dělat atmosféru. Vážně dobrý zážitek! Asi si to zase nainstaluju... :)

cudujem sa ze tu nikdo nespomenul Fahrenheit....vo svete hier som nic tak filmove, zabavne a prijemne akcne este nezazil.Play Movie namiesto New Game hovori myslim za vsetko.A to nehovorim o dilemach pocas hrania typu:mam sa zdrzovat umyvanim tej krvi na zemi? co ak niekto pride?!?kadial uteciem?mam ist zadnym vchodom?ako odpoviem na tuto otazku?ano,nie.....ono je to fakt dost zvlastny zazitok,proste hrate vlastny film

Málem bych zapoměl na Wizardry.

No a co hry od Bethsedy? A ani strategie nemusí mít určený průběh misí, hrál někdo Hammmer and Sickle (hezký název)? Aby bylo jasno, neříkám, že musím hrát jen nelineární hry, jen prostě říkám, že u HL2 (jednička se mi mimochodem líbila mnohem víc) je to skriptování a těsnost vymezených možností tak nízká, že tím pro mě hra ztrácí veškerou zábavnost. Na spoutě úkolů je vidět, jak designeři uvažují - teď tam dáme tohle, pak hráč bude muset jít tam, pak mu tam hodíme tohle atd. Jsem docela zvědavej na Stalkera, třeba to trochu rozčeří stojaté akční vody.

Alebo Peter O´Toole v Tróji (nech mi nikto nehovorí, že mu tam minimálne 20 rokov neubrali )

Omlazování je fajn, ale je to jen kosmetický efekt. A ti živí mrtví herci jsou skoro stejní jako celodigitální herci a u těch si na realismus ještě nějakou dobu počkáme.

moc se omlouvam ale musim "fallout rulez :D"

Takže zase On topic:
Podle mě je digitální budoucnost zajímavá u omlazování/oživování některých herců, viz Patrick Stewart v X-man 3, nebo Marlon Brando v Superman se vrací.

Imho to bude mít na hru asi stejný vliv jako ženské v GTA: San Andreas.

Nezmylili ste si stranku.Fable je super.Hl2 tiez,Farcry taky a co tak riesit 300.

Myslel som teraz sôr na druhý diel, v ktorom sa Molyneux dušuje, že by mal ponúknuť skutočnú hernú slobodu (bude sa trebars možné oženiť, mať deti a podobne). Jednotku som nehral, takže nemôžem súdiť, nakoľko sa mu podarilo naplniť pôvodné plány (i keď o tej linearite a taktiež o krátkej hernej dobe som čítal).

Eh, lubo hrál jsi Fable? Ta je totiž absolutně lineární a ani to jestli hraješ za dobro nebo za zlo na děj nemá žádný vliv (na rozdíl od těch co jsem jmenoval) Fable je tak lineární a akční že se i zdráhám říkat tomu RPG, spíš rubanice ala Dark Messiah.

Lenže aj u nich je zrejmé oddelenie príbehu od samotného hrania. Vždy je to o tom, že priebeh jednotlivých misií síce určuješ ty, ale v podstate si zviazaný príbehom medzi misiami, ktorý ťa vedie vytíčenou cestou. V podstate ide o ten spomínaný kompromis. Moderné stretégie sú buď zamerané na príbeh a sled predpripravených misií je nemenný (Warcraft, CaC), alebo na príbeh rezignujú a vytvoria jednu celistvú kompaktnú kampaň (napr hry zo série Total War). U RPG je to v podtste o tom istom, ibaže nemáš príbeh jeden, ale hneď niekoľko (=samostatné questy či ich predpripravený sled), medzi ktorými môžeš preskakovať. Ideálne by bolo, ak by sa postup v príbehu stratégie vyvíjal podľa úspechov či hráčových rozhodnutí, v súčasnom modely totiž hráč už po prvom prejdení hry pozná väčšinu príbehu, ktorý len zriedkakedy variuje. Podobne v RPG by bol ideálny prípad, ak by jednotlivé rozhodnutia hráča mali skutočne dopad na svet v ktorom hraje, a to nielen na jeho prostredie, ale i na zvyšné questy, ktoré plní. Takýmto smerom sa však uberajú iba onlinovky (čo je v podstate logické - v nich si hru tvoria samotní hráči). V oblasti singleplayeru má podobnú snahu zatiaľ iba Molyneuxov Fable.

Jj, znám ty fotky, ale ruku na srdce jestli si byl někdy v akový oblasti, tak zjistíš, že ty barvy sou daleko vyšisovanější než na fotkách. Většina digitálů ty barvy přisaturovává. Jen když sem fotil proti slunci, tak byly fotky víc reálně vyšisovaný, ale je taky možný, že lidský oko obecně díky tomu sluníčku nevnímá to okolí tolik sytě. Na to už, ale expert nejsem.

Ano, RPGčka a strategie jsou často dost nelineární a taky mám rád když můžu jít kudy chci, ale mluvil jsem hlavně o akčních hrách a u těch bývá nelinearita občas i na škodu, například v PoP: Warrior Within. (btw. Deus Ex je pro mě RPG)

Dost velký rozdíl je taky mezi nelineárním dějem a nelineárním leveldisignem - udělat hru ve které můžeš pokaždé hrát trochu jiný příběh, resp. k němu přistupovat výrazně odlišně je extrémně obtížné a jako takové mě napadají snad jen Fallouty, KotORy a možná i Planescape. Naopak udělat level tak aby se dal projít víc cestami není tak obtížné a nějaké menší odbočky se oběvují ve spoustě her, nejmarkantnější je toto třeba v Deus Ex.