U zahraničních filmů se moc dohod nedělá a prakticky všechno závisí na ředitelích jednotlivejch mulitplexů, který sestavujou program. Ve Slováči je to o to horší, že za program zodpovídá člověk, kterej nemá absolutně šajn co dělá, tudíž se častokrát mění sály, kde se film promítá, jelikož je návštěvnost mnohem větší než dotyčnej předpokládá. Typický je to u ženskejch filmů typu Coco Chanell, Edith Piaf apod.. Ty se strašně často hoděj do malýho sálu, po týdnu se přesunou do většího a samotný kino si je hýčká co možná nejdýl. Klidně i na úkor nějaký premiéry.
Dohody se dělaj hlavně u českých filmů, kde na distribuci a kina tlačej producenti. U Bathory, Hřebejka a jinejch "velkejch filmů" je třeba deal, že film bude minimálně dva týdny ve velkým sále, ať bude mít návštěvnost jakoukoliv. Ale nezažil jsem, že by se cokoliv drželo dýl, než co je ekonomicky výhodný pro kino. Jedinou výjimkou jsou filmy distribuovaný Palace Pictures, který byly zpočátku silně protlačovaný, ale v poslední době už se s nima nakládá víceméně stejně jako se vším ostatním. Viz. Milenci, který by ještě před rokem mířili alespoň na tejden do horních sálů, klidně i na úkor Panchartů, který jsou těžce hitový.
reagovat
|