Podle té recenze typuju autora na klasického konzumenta popcornu a coly...
Podle mě je to excelentně natočený film. Nevím co bych mu vytknul.
Takovým skvostům je dáno zůstat na pokraji zájmu, protože se ničím nepodbízí.
Jen víc takových.

MarvinP: ja teda musim rict, ze jsem v tom filmu nemel tak jasno, kdyz jsem odchazel z kina..bylo to nekdy v jednu rano po dni plnym filmu, takze jsem spis tak nejak tusil, co tim chtel Jarmusch rict, nez ze bych to dokazal takhle pekne sesumarizovat a premyslel jsem nad nim par dalsich dni. Ale jsem vazne rad, ze jeste nejsem uplne divnej, kdyz jsem se u toho filmu nenudil a celkem i bavil, protoze mezi prave se probouzejicimi divaky v kine jsem si pripadal jako exot :)

Včera jsem to viděl po druhé (10/10). Kdyby náhodou někoho zajímalo o čem ten film tak asi přibližně je, tak alespoň stručně:

Jarmusch se to opravdu nesnaží nijak zatajit. Pojmenoval ho Hranice ovládání a přesně o tom film také je. Když chcete ovládat realitu musíte nejprve lidi přesvědčit že na ní existuje jen jeden pohled a to sice ten Váš. Není to ale tak, že by třeba politika, náboženství či věda sloužili k ovládání lidí a objektivizaci reality, zatímco umění by je osvobozovalo. Hranice ovládání jsou mnohem méně jasné a vedou napříč kulturními odvětvími ve filmu zastupovanými vedlejšími postavami (takže vyčítat jim jistou odosobněnost není příliš oprávněné). Jarmusch jakožto "popstár" amerického "nezávysláku" se staví proti "hollywoodizaci" evropské kultury. Účelem cesty hlavního hrdiny je rozpumpovat jeho imaginaci, která je mocí nenechat se ovládat. A účelem umění má být to samé - nikoliv (jen) bavit, ale ukázat že existují i jiné pohledy na realitu než je ten servírovaný na podnose (takže vyčítat filmu že není dostatečně zábavný a spádový není tak úplně oprávněné).
To je ale jen základní námět. Film se odehrává mezi ritualizovanými scénkami. Jarmusch pracuje s architekturou, sleduje linie kulturní přírody, a jemně rozvíjí v dialozích naznačená témata (zrcadlení, rezonance, vzájemná propojenost) tady však o přestylizovanosti nemůže být řeč, jeho symbolismus je jemný a kultivovaný. Film nabízí jednoduše všechno co v poctivém hollywoodském blockbusteru chybí...

...a obrázek po obrázku jsem to neanalyzoval, otazníky ani hádanky jsem žádné nezaznamenal. Naopak poměrně jasné, explicitní vyjádření, téměř něco jako manifest. Kromě tohohle detailu s recenzí docela souhlasím (je to jako by někdo přesně popsal rám nějakého obrazu...)

Ze 4 lidí, kteří vedle mě na projekci seděli, 4 spali.