,,Spalovače mrtvol" jsem viděl prvně, když nám ho pustili na literárním semináři a prostě spadla čelist, jinak to říct nejde ... opravdu dokonalá věc a zatímco kolem se našlo pár lidí, co byli znechucení, že se jim ani nechtělo jít na oběd, co je čekal, já byl nadšen. Tohle, že je český film? Od té doby můj nejoblíbenější z místních luhů a hájů. V jedné z věcí té své rádoby tvorby si dokonce na malý moment češu patku malým hřebínkem, takže až takovýhle to mělo ,,dopad"

Perinbabu jsem viděl jako malý a teď znovu v Hradišti v Kině kde jsem si dal Jakubiska téměř komplet. A to byl total. Miluju to - zvlášť úletově přepálený závěr s diskotsancem ohňostroji a reinkarnovaným principálem.

MarvinP: Tak ono by toho bylo ještě hodně, nemůžu však psát takhle dlouhé příspěvky, asi bych byl potom zamázlý.
Slovenská tvorba určitě stojí za zhlédnutí. Určitě sem patří Bielikův Jánošík, první slovenský film v širokoúhlém formátu. Jakubisko za totality patřil mezi zajímavé tvůrce, kromě Tisícročné včely bych ti doporučil pohádku Perinbaba.

Ze slovenské nové vlny bych ještě doporučil Slnko v sieti Štefana Uhera. Neuvěřitelně svěží snímek, který má neokoukané herce a geniální hudební doprovod.
Je ještě jeden slovenský režisér, který je dnes bohužel zapomenutý, ale právě jeho považuji za režiséra, který slovenskou novou vlni dovedl k dokonalosti. Jmenoval se Elo Havetta. Natočil sice jen dva celovečerní filmy, ale ty mu zajistily nesmrtelnou slávu. Slávnosť v botanickej záhrade a Ľalie poľne patří k pokladům nejen slovenské kinematografie. Havetta si zde pohrával s filmovými postupy a svou fantazií, která byla nezměrná. Bohužel zemřel příliš brzy, v pouhých 37 letech a jeho filmy uloženy do trezoru. Nevím, jak je známý na Slovensku, ale zde v Česku je trestuhodně přehlížený. Pro mě slovenský režisér numero uno.

No a pak samozřejmě Vláčíl - krom Markéty ještě minimálně Údolí včel...

Spalovač mrtvol je sice nářez nad nářezy, ale v podstatě dosti komorní věc. Z té nové vlny se toho najde strašně moc a mnohé opravdu opticky strhující. Ještě tu nepadla třeba Romance pro křídlovku. No a abych trochu obhájil zde nenáviděného Jakubiska - jeho Tisícročná včela se skví vprostřed normalizačního hnusu jak perla...

Kdo hledá, ten najde, říká staré české přísloví. Hledat české filmy, které se vymykají průměru, je možná obtížné, nikoli však nemožné. Kolikrát dávám českému filmu naději, a to tolikrát chci nad českým filmem zlomit hůl.

Naposledy mě takto odrovnal Marhoulův Tobruk, který česky nevypadá ani náhodou. Marhoul navíc slibuje trojdiskovou edici napěchovanou bonusy, což by v ČR byl první případ, kdy český film bude mít takovou speciální edici.

V porevoluční historii je velmi málo českých filmů, které přesáhnou typický hřebejkovský průměr. Přesto takových pár filmů krom jmenovaných ve článku existuje. Bohužel mnozí režiséři natočí svůj vrchol a potom buď zmizí a nebo upadnou do průměru. K těm prvním patřili Oskar Reif, jehož Postel stále přitahuje pozornost, a Saša Gedeon, který po Návratu idiota někam zmizel. Škoda.
K druhému případu patří Filip Renč se svým Requiem pro panenku, žel potom začal točit komerční kousky, které ne vždy dopadly dobře.

Před sametovou revolucí bylo mnohem těžší vybočit ze socialistické průměrnosti, přesto v té době vznikly kousky, které i dnes budí pozornost a směle mohou konkurovat dnešní tvorbě. V článku byl zmíněn Karel Zeman. Jeho Čarodějův učeň mě v dětství pěkně vystrašil, takových animovaných hororů abys pohledal. Zeman vlastně netočil české filmy, protože jinak by se těžko stal světově známým režisérem. Ale i v hrané tvorbě jsou dílka, která se svým tvarem dokázala vyhnout kompromisům. Divím se, že v článku nebyl zmíněn Herzův Spalovač mrtvol. Rudolf Hrušínský zde vytvořil životní roli, Zdeněk Liška napsal hudbu, která mi dodnes nevypadla z hlavy. Ale české horory by si zasloužily samostatnou kapitolu.

Čili (ne)českých filmů je docela dost, ale člověk prostě musí hledat a shánět, nesmí čekat, co mu nabídne televizní program nebo mediální masáž.

Uf, je to dlouhý komentář, ale musel jsem se takto rozepsat. Snad jste to po mě přečetli.

Spalovač mrtvol, Vyšší princip, Obchod na Korze, Kladivo na čarodejnice...

U mě vede z nejmenovaných Tajemství hradu v Karpatech. Naprostá paráda, miluji ten film.

Když už máme toho Kňažka, tak Dobří holubi se vracejí, to Dušan Klein ještě uměl točit. :) Osobně to je pro mě na úrovni Přeletu nad Kukaččím hnízdem.

jak píše sohaj + další podobné klasiky
Spalovač Mrtvol je promě ale opravdu kultovní záležitost, která mě sice uchvátila o něco víc v knižní podobě, ale v případě hrané podoby jsem nebyl ošizen

Pomohl jsem si na CSFD a vypadly mi 2 filmy : Vyšší princip a Smrt krásných srnců , oba podle literární předlohy , což je vypovídající. Nejde ani tak o filmařské kvality (kamera,hudba) , ale myšlenkový rozsah a zachycení atmosféry. Třeba Vyšší princip je drama jako řemen !!

Třeba Krakatit nebo Cesta do pravěku

Vracenky. Je to sice taková typicky česká člověčina s TV lookem, ale zmiňuji je už kvůli tomu, jak jsou zapomenuté.

dobrý výběr, ale souhlasím navíc se Sithlordem, sám bych z hlavy asi teď nic nevymyslel... btw, Je třeba zabít Sekala je výjimečný film.

Tři veteráni .. ten film nemá chybu.

Kytice.... Možná trochu nudná, ale obrazově a hudebně špičková. To, že Brabec pak natočil to, co natočil je věc druhá, ale jako kameraman je v českém rybníčku ehm světový :)

určitě některá dílka Martina Hollého a pak mám slabost pro detektivku Divoká svině...

Jednoznačně....Cesta do Pravěku....