Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

imf vs. Hollywood #85: Konečná pro Paramount i Vránu a úsvit A.I. válek


ikona
imf
aihollywoodnewsletterparamountsag
Repliky herců v Hollywoodu jsou stále žhavým tématem. Místo Paramountu tak budeme brzy řešit záplavu virtuální průměrnosti. 

Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

 

Paramountí odysea

Jsem vlastně docela rád, že se ta poslední vlnka na dlouhé plavbě Paramountu za novým domovem vyřešila dřív, než jsem napsal další newsletter. Deníkáři na Edgaru Bronfmanovi utratili několik textů, protože mezitím stihnul navýšit nabídku na šest miliard (asi obvolal dalších 100 drobných investorů). Dozorčí rada prodloužila termín rozhodování do pátého září, ale David Ellison jí poslal ostrou nótu. Asi dostatečně ostrou, protože si Paramount vše rozmyslel, Bronfman nabídku stáhnul a Skydance se tak definitivně stane novým partnerem. Nastává lovná sezóna pro všechny právníky, protože se nyní musí vše legalizovat, ošetřit a sepsat. Bude to trvat minimálně do léta 2025, takže všichni můžeme táhnoucí se studiovou akvizici pustit z hlavy a věnovat se něčemu zábavnějšímu. 

Třeba umělé inteligenci v Hollywoodu. Mezi prsty mi protekla aféra Lionsgate a traileru na Coppolovo Megalopolis, kde externista nasázel do ukázky citace z dobových kritik Coppolových filmů ve snaze ukázat, že i jeho nadčasové klasiky v době premiéry nerezonovaly s odbornou kritickou obcí. Potíž byla v tom, že stážista nechal citace vyhledat umělou inteligencí, jež si chybějící recenze jednoduše vymyslela. Bylo by to úsměvné, kdyby to byl jediný podobný průšvih. Něco mi říká, že je to pouze jedna ze stovek věcí, co se přes zběžné kontroly dostala na veřejnost. 

“Dostačující”

Hollywood se snaží A.I. nasadit úplně všude. Nelze mu to vyčítat, snaží se to dělat každý druhý korporát. Výsledky jsou zatím velmi nelichotivé, ale to nikoho neodradí. Příklad? Když máte za úkol vygenerovat uspokojivě vypadající CGI les do krátkého prostřihu nějakého promo klipu, můžete najmout VFX studio za jednotky až desítky tisíc dolarů, nebo to zkusit zadat softwaru, který si předplácíte za stovky dolarů. Tahle hra s několika řády je hlavním důvodem, proč to Hollywood vždy nejdřív svěří A.I. A pak zkontroluje, jestli to vypadá ok. Resp. dostatečně. Když umělá inteligence selže, udělá to VFX dílna s nejnižší nabídkou. A za měsíc vyjde aktualizace A.I. modelu a studio to zkusí znovu. Zas a zas, dokud to jednoho dne nebude dostačující. Nebezpečné slůvko, že? Plně si uvědomuji, že jsem nadopovaný skvělými dokumenty z natáčení, kde vidím ty piplavé výtvarníky, inženýry a designéry, co rukodělně staví kulisy, modely, pajďuláky… vidím stohlavou místnost CGI animátorů. Vidím lidi, jejich sny a jejich dřinu. Snahu vyniknout nad ostatní. 

Krutá realita je však na míle vzdálená od těch pohádkových časů. Tenkrát se to dělalo tak a tak, protože to prostě jinak nešlo. Vzpomínáte na nádherné plakáty Drewa Struzana? A.I. vám je vygeneruje se šestiprsťáky, takže studio při výrobě posterů zatím platí začínající tvůrce a mnohdy kvůli úspoře nákladů jen skládá k sobě ve vrstvách herce, kteří se fotili přímo na place v budce se zeleným pozadím. Stačí se podívat na plakáty marvelovek a vidíte úpadek plakátového řemesla v přímém přenosu. Nebo na nadcházející akční thriller Rebel Ridge na Netflixu, nad kterým musí plakat každý ambiciózní grafik. Nebo vlastně kdokoliv, kdo má oči. 

Podobná extempore u projektů za desítky až stovky milionů dolarů nejsou nedopatřením či nehodou. Takový je dnes byznys plán a ve snaze ušetřit (nebo vydělat) se do něj vrhají i značky, které jste si dřív spojovali s těmi, kdo staví laťku výš a výš. V Hollywoodu se všichni báli Sory od Open AI, než se zjistilo, že je zatím nerežírovatelná a halucinuje metodou pokus-omyl. Nikdo nedokáže odhadnout nebo slíbit, že se dostaneme k použitelné verzi, ale pak jsou tu implementace umělé inteligence, které už dnes umí efektivně šetřit čas, peníze, ale bohužel i ten umělecký vklad.

De-aging a výroba cizojazyčných dabingů lusknutím prstů, to už dnes A.I. nástroje umí. Do značné míry se nasazují i u chystaných animáků. Nikoliv pro výrobu postav a assetů od nuly, ale pro rychlé úpravy již hotových věcí. Potřebujete, aby měla postava jinou barvu oblečení, trochu jiný účes, aby se trochu víc usmívala, přesunula se v rámci scény o deset centimetrů jinam? 

Už dosavadní nástroje umožňovaly řadu změn v řádu desítek minut, stačilo vědět, kam sáhnout. Nyní je lze zadávat v promptu jako když producenti dávají notes a navíc… nepotřebujete ani grafika, který dělal původní scénu, prostě jen řeknete nástroji, co od něj potřebujete, on to spočítá, vy to necháte schválit původního autora, a pak se to může renderovat. Přináší to neuvěřitelné zrychlení workflow. Tedy v případě, že z toho producenti neudělají zbraň proti tvůrcům a nebudou žádat násobně víc změn než doposud jen proto, že mohou.

Hrozba toho, že s novými nástroji práce přibude a nikoliv ubude, je v branži všudypřítomná. Není to o tom, že stihnete dvacet scén za den místo pěti a dostanete čtyřikrát víc zaplaceno. Je to o tom, že s navýšenou produkcí vám přibude okolní práce, kterou A.I. nezastane. A budget se změní spíše směrem dolů, protože navenek je potřeba vykázat úspory.

Obavy ze stran zaměstnanců tedy stále přetrvávají, studia a jejich zástupci naopak vidí v umělé inteligenci příležitost. Vědí, že souboj s YouTube kdysi dávno prohráli, když se po internetu povaluje celá řada klipů z filmů a oni z toho nemají ani dolar. Zároveň vidí, že hudební vydavatelství dovedou YouTube každoročně stáhnout o spoustu peněz. Proto jsou při vyjednávání s OpenAI a jim podobnými startupy neústupní a chtějí si zajistit odpovídající kompenzaci. Tím se ovšem dostáváme k tomu, zda se ty potenciální miliony a miliardy dolarů dostanou k těm, kdo slouží jako zdroje dat, s nimiž A.I. dále pracuje.

Útok replikantů

SAG-AFTRA, momentálně stávkující za lepší podmínky ve vyjednávání s videoherními giganty, prosadila nový zákon týkající se digitálních replik herců a hereček. Ano, nakládání s nimi už je ukotveno v nové dohodě SAG-AFTRA se zástupci studií a streamovacích platforem, ale pokud se podaří zákon schválit (momentálně byl opřipomínkován a brzy ho dostane na stůl kalifornský guvernér Gavin Newsom), získají ochranu úplně všichni na území Kalifornie, tedy i herci, kteří nejsou členy SAG-AFTRA nebo nespadají pod aktuální rámcovou dohodou.

Je to velká věc, protože producenti často při natáčení reklam, klipů apod. sahají po tzv. volných hercích nebo začínajících umělcích, kteří ještě nejsou členy žádné odborové organizace. Naskenují je do posledního centimetru, často se při tom ohánějí pojistkou pro obě strany. Kdyby se herci něco stalo, oni mohou projekt dokončit a vyplatit mu plnou odměnu. Nesouhlas může vyústit až v hrozbu případných pokut a zároveň jsou ve smlouvách poznámky pod čarou, umožňující opakované použití nabraných dat, nebo jejich prodej třetím stranám. A právě odtud jsou ty příběhy, kdy se účastníte denního natáčení za pár stovek dolarů a o tři roky později najdete svůj obličej v reklamě na prací prášek. Vše je legální, hezky černé na bílém, a vy jste to podepsali buď nevědomky, nebo ve snaze dostat se v byznysu konečně o kus dál a šplhat na bájný kopec jménem Hollywood.

SAG-AFTRA plánuje i návrh federálního zákona proti deepfakes, ale tady už kříží parohy s MPA, protože by tu mohly poskytnuté záruky kolidovat s prvním dodatkem americké Ústavy Spojených států Amerických.

Což mi připomíná, že dnes je 29. srpna alias výročí Soudného dne. Před sedmadvaceti lety podle kroniky Jamese Camerona zaútočil Skynet na lidstvo. Alespoň tak se to vypráví ve čtyřicet let starém filmu jménem Terminátor. Předplatitelé newsletteru se tedy mohou těšit na povídání o tom, jak se to celé tehdy seběhlo, protože zběsilé tanečky kolem práv na Terminátory nás kvůli tomu v podstatě provázejí dodnes.

Jednou větou…

Všichni šetří, a dokonce i Jeff Bezos! Amazon se zatím potichu zbavuje televizního studia MGM Alternative, což je míchačka úspěšných reality shows jako Survivor, Shark Tank, Real Housewives of Beverly Hills, nebo pěvecké soutěže The Voice. Většinu z toho MGM Alternative produkuje na klíč pro externí klienty, ale nechce se mi věřit, že by to nebylo výdělečné. V televizním světě si evidentně už nikdo nemůže být jistý vlastní židlí!

Jedna Vrána léto nedělá! Lionsgate má o prázdninách jeden průšvih za druhým. Megalopolis už jsem zmínil v úvodu, předražený a neúspěšný Borderlands jsme stihli zmínit také, takže musíme do seznamu přihodit i v Praze natáčenou Vránu, které prorokoval nezdar dlouho dopředu snad každý. A Lionsgate to… nevadí. Proč? Protože v tom je za deset milionů dolarů v americké distribuci a za patnáct v marketingu. Všechno ostatní (film stál cca 60 milionů dolarů) už je poplacené z mezinárodních distribučních práv. Borderlands budou ministudio bolet podstatně víc, což je zásadní hlavně proto, že Saw XI a Ballerina, které by za jiných okolností tuhle díru pravděpodobně zalepily a poslaly Lionsgate do černých čísel, budou mít premiéru až za rok.

Už dvakrát jsem chtěl zmínit interesantní nasazení A.I. během olympiády. Peacock (NBCUniversal) udělal pokrytím sportovního svátku mnoha americkým divákům radost. Nabídnul i možnost sestavit si vlastní highlighty dne. Jednoduše jste naklikali sporty, které vás zajímají. Dohromady to dělalo několik tisíc možných kombinací. Jak takové highlighty odmoderovat? Al Michaels, což je AL a nikoliv A.I., dobrovolně propůjčil svůj hlas tréninkovému modelu a umělou inteligencí generovaný hlas na základě vašeho výběru vytvořil potřebnou naraci.

Zní to jako gimmick, ale vlastně je to geniální. Umělá inteligence si umí přečíst výsledky, dokáže “vidět”, kdo v závodu vede, kdo ztrácí a všechno vám to okomentuje hlasem vašeho oblíbeného moderátora. Do budoucna se plánuje autorizace hlasů oblíbených filmových postav, aby s vámi robotická hračka mohla mluvit hlasem oblíbené postavy a spolu jste si vytvářeli nové scénáře dramatických situací. Kdo z vás si v dětství nehrál se dvěma pajďuláky a nemluvil za ně při skládání zcela nových dialogů. Tak už brzy ty hračky budou reagovat na vaše scenáristické pokusy a odpovídat zpátky. Uf… jsem trochu skeptik, ale to bych si s dětmi asi klidně nějaké ty “svoje” Star Wars sehrál.  

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (8)
© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace