Mně už je Francise Forda Coppoly trochu líto. Desítky let marně snil o velkolepém existenciálním dramatu ve futuristických kulisách, který bude jeho sladkou rozlučkou se stříbrným plátnem. Opulentně antické odcházení režisérské legendy Megalopolis však nikdo nechtěl zafinancovat, a tak se Francis v roce 2019 rozhodl šáhnout do vlastní kapsy.

Prodal vinice, dal dohromady 120 milionů dolarů, film s Adamem Driverem, Aubrey Plaza, Dustinem Hoffmanem a dalšími opravdu natočil, načež se před čtyřmi měsíci odehrála očekávaná celosvětová premiéra na filmovém festivalu v Cannes.

Jasně, už v průběhu natáčení prosakovaly zprávy, že produkce je chaotická a Coppola už není tím energickým 33letým mladíkem, který uhranul diváky na začátku sedmdesátých let nezapomenutelným Kmotrem. Přesto je všeříkající pohled na průměrné hodnocení 3,9/10 na Rotten Tomatoes smutný a pro nenapravitelné snílky, kteří očekávali návrat maestra v plné síle více než 27 let po premiéře jeho posledního povedeného filmu, jistě trochu skličující. To však není zdaleka všechno.

Jako kdyby nestačilo, že stejně jako třeba v případě Indiana Jonese 5 nebo také letošního Costnerova Horizontu se premiéra v prestižním Cannes kvůli rozpačitým reakcím naprosto minula účinkem. Je to měsíc, co webzin Variety vydal článek s kompromitujícím videem odkazujícím na údajně nevhodné chování Coppoly na place.

Režisér, jehož logicky na každém kroku nehlídal finančně zainteresovaný studiový dohled (RIP dramaturgie), se prý měl kromě jiného snažit na place líbat polonahé komparzistky. No a to se prostě nedělá. Později se sice ozvala jedna z dotyčných vystupujících Rayna Menz, jež docela přesvědčivě vyvrátila, že by se na place dělo cokoliv nepřístojného, ale škoda už byla napáchána. Většina lidí si podle mě docela zásadního dementi bohužel nevšimla. Trable však zdaleka nekončí.

Coppola se dlouhé měsíce marně snažil zajistit distribuci v nejdůležitější Americe. Privátní projekce pro studiové hlavy prý dopadla katastrofálně a režisérovy náročné požadavky na zámořský start v kinech nebyl nikdo ochotný splnit. Dokonce ani Warneři, kteří zřejmě okolo Megalopolis chvíli kroužili. Nakonec se však neuvolili riskovat, podobně jako s již zmiňovaným Costnerovým Horizontem, který si Kevin také z valné většiny financoval sám.

Na začátku května jsem si zaspekuloval, že Megalopolis nakonec bude distribuovat kdysi relativně úspěšné studio Lionsgate. Tak se i stalo. Proč je to problém? Protože Lionsgati jsou nejenom letos suverénně nejmarnějším hollywoodským hráčem. Nedávno propadlo kritiky strhané Borderlands, jemuž se nedostalo nutného marketingového pošoupnutí.

Jasně, nebyl to jediný problém nepovedené a zoufale předražené adaptace populární hry. V kinech navíc právě kolabuje jejich Vrána s Billem Skarsgardem (více se dozvíte ve víkendovém tržebním reportu) a osud Megalopolis v amerických multiplexech se zdá být zpečetěn.

Ne, rozhodně nenaznačuji, že kdyby Megalopolis distribuovali třeba ti Warneři, tak by se Amíci dočkali na konci září hitu. Ani náhodou. Ambiciózní snímek rozděluje kritiky (to jsem ještě mírný) a bude jistě rozdělovat i diváky. Lionsgate jsou však v současnosti ti největší hollywoodští hrobaři a na tom trvám. Následující info prosím berte s rezervou, ale Coppolovi studio prý slíbilo start v pouhých 1 500 kinech. Kéž by to bylo vše.

Spekuluje se, že studio dokonce mělo tu drzost žádat po chudákovi Coppolovi 15–20 milionů dolarů na marketingovou kampaň před uvedením v USA. Lionsgate sice tentokrát nepředprodávali práva na uvedení v celém světě (včetně jejich oblíbeného Ruska – viz Borderlands a další), protože prodeje do světa zařizuje Coppolova produkční společnost American Zoetrope, ale uvedení v Americe je už teď fakticky jistý propadák.

Lionsgate totiž s prominutím pos*alo i ten poslední trailer. Ve středu vyslali do světa pozoruhodného kočkopsa. V první polovině upoutávky vidíme citace filmových kritiků, kteří se ne úplně přívětivě vyjadřovali o Kmotrovi, Apokalypse a konečně Drákulovi s Keanu Reevesem a Garym Oldmanem. Někoho napadlo, že by byl dobrý nápad divákům připomenout, že dotyčné Francisovy filmy se v době uvedení také nedočkaly bezvýhradně nadšeného přijetí kritiků. No a sebemrskačsky už v traileru (!) přiznat, že Megalopolis se sice skoro nikomu zatím nelíbí, ale počkejte pár let a ona se zrodí další klasika.

Pozoruhodný a trochu (dobrá, dost) zoufalý nápad snad ani nebudu komentovat. To důležité se odehrálo už následující den. Webzin Vulture brzy přišel s informací, že zmiňované citace kritiků jsou pravděpodobně falešné. Autor článku si dal tu práci a nikde je nedohledal.

Lionsgate následně trailer stáhnul z oběhu a omluvil se, že to pohnojil. Přiznal, že citace kritiků jsou vymyšlené. Co však jednou internet uchvátí, to už nepustí, a tak si můžete trailer i dnes pustit třeba zde na MovieZone. Aby toho nebylo dost, tak včera přispěchal s doplňujícím infem pro změnu web Deadline Hollywood. Něčeho se chytněte, podle jejich (zatím pořád nikým nerozporovaného) zdroje je za citace kritiků zodpovědná umělá inteligence!

Nejsem jistě jediný, kdo si právě představil, jak se fiasko odehrálo. Někdo (podle Deadline jistý nezávislý konzultant Eddie Egan najmutý na prácičku studiem) si správně vzpomněl, že kdysi opravdu nebylo přijetí Kmotra a dalších klasik Coppoly bezvýhradně nadšené. Nemohl však očividně na první dobrou najít citace známých kritiků, a tak se prostě zeptal AI. No a ta si to celé vymyslela.

Ne, líný Eddie, respektive Lionsgate nejsou v Hollywoodu první ani poslední, kdo využívá AI na každém kroku. Nápomocnou umělou inteligenci však většina normálních lidí samozřejmě dvakrát ověří, než něco pošle ven. Lionsgate vydali trailer, který viděly miliony lidí, aniž by tak učinili. A teď mají po zásluze z ostudy kabát. Jenom pro jistotu dodávám, že konspirace hovořící o tom, že vyčůrané studio vydalo a následně stáhlo trailer schválně (i negativní publicita se přece počítá) jsou samozřejmě hloupost. Lionsgate pečlivě sleduji už dlouho, oni jsou prostě jenom neschopní matlalové.

Dostáváme se zpátky ke Coppolovi. Jaký to je asi pocit, vytáhnout z vlastní kapsy více než 100 milionů dolarů a pak doslova žebrat po celém Hollywoodu, aby film vůbec někdo uvedl do kin. A navíc dost možná cálovat i marketingovou kampaň, což se prostě nikdy neděje. To je vždy doména hollywoodských studií, které často vlastní televizní stanice, na nichž už týdny před premiérou do nekonečna točí klipy a trailery. No a pak sledovat, jak na internet zamíří trailer, který vlastně mizerně vygenerovala AI.

Už od chvíle, kdy se objevily na internetu zprávy o obtěžování komparzistek, hollywoodské tamtamy hovoří o tom, že je Coppola zlomený. Na jednu stranu se člověk neubrání jistým sympatiím k odvážnému režisérovi, na jehož peckách vyrůstal a dodnes nepohrdne příležitostí pustit si podvacáté Kmotra a další majstrštyky. Nabízí se však závěrečná otázka, jestli měl celou (prozatím vrcholně smutnou a nedůstojnou) anabázi s Megalopolis vlastně zapotřebí.

Nikdy neříkej nikdy. My se v redakci na jeho pravděpodobně závěrečný snímek před říjnovou premiérou v Česku samozřejmě podíváme a uděláme si vlastní názor. Nalijme si však čistého vína. Ta šance, že by se na náš řítila pecka, která nás donutí na podzim předělat žebříčky nejlepších filmů roku, je nejenom při pohledu na trailery a první reakce většiny kritiků mizivá. Obávám se, že Megalopolis spíše než do filmových učebnic vstoupí do příruček marketingu jako výstražná případová studie.

---

Vytáhni v hospodě: Dustin Hoffman a Jon Voight si v roce 1969 zahráli v kultovním Půlnočním kovboji. Až díky Megalopolis se herci znovu objevili ve stejném filmu. Po více než padesáti letech.