Začít musíme opáčkem. Ideální stav by samozřejmě byl, kdybyste si všichni přečetli moje předchozí Lionsgate téma a já nemusel opakovat již řečené. Jsem však realista a je mi jasné, že na článek klikne jenom menšina kolemjdoucích. MovieZone štamgasti tedy prominou, ale v rychlosti a deseti bodech si připravím živnou půdu na následné chválení.

Situace se má asi následovně:

1. První filmy studia šly do kin už na konci minulého milénia, ale jejich finanční stopa v kinech nestála za zmínku. Všechno pořádně odstartovala až neskutečně profitabilní hororová série Saw v roce 2004.
2. Kapitál studio získalo skupováním práv na DVD. Často pořizovalo práva na celé knihovny trápících se distributorů a jednu dobu vlastnilo druhou největší sbírku DVD práv v Hollywoodu.
3. Mezi lety 2005 – 2010 se pánové etablovali mezi největší studia. K tomu jim pomohla již zmiňovaná série Saw, primitivní komedie černošského Zdeňka Trošky jménem Tyler Perry a dokumenty Michaela Moorea. Málem bych zapomněl na Postradatelné.
4. Kapitál je třeba investovat a Lionsgate v roce 2012 kupuje Summit Entertainment, tedy to studio, které pro vaše přítelkyně a sestry posílalo do kin sérii Twilight. Ne, neignoruji vás, čtenářky MovieZone. Jenom vím, že máte vkus a emo-bibli jste nikdy nedokoukaly.
5. Zlaté časy pro Lionsgate nastávají mezi lety 2012 – 2015. To jdou do kin čtyři filmy ze série Hunger Games. Hollywood nestačí zírat, jak jim kdysi malé studio diktuje a akcie řešeného molocha letí vzhůru.
6. Co se distribuce týče, tam je studio velmi specifické. Na rozdíl od největších hráčů na hollywoodském písečku nemá vybudovanou celosvětovou síť zastoupení, která by jejich filmu zajistila premiéru i na Filipínách. Proto se skoro pokaždé předprodají práva na kinopremiéru filmu mimo domácí Ameriku. Sice se tak minimalizuje risk u největších produkcí (rozpočet je 100 mega, ale oni dostanou 70 nazpět předem právě díky prodeji práv do světa), ale zároveň se často přichází o obří peníze z rostoucích světových trhů.
7. Rok 2016 je pro námi rozebíranou „Lví bránu“ černý. Vše odstartuje obří propadák Bohové Egypta, který si v režii talentovaného Alexe Proyase dojde pro ubohých 31 mega. A to prosím pěkně s rozpočtem 140 mega. Imf se sice snaží neúspěch relativizovat rozebíráním daňových úlev, a právě výše zmiňovaným předprodejem práv na uvedení filmu ve světě, ale modří vědí. Akcie letí strmě dolů. To nejhorší však má teprve přijít…
8. Lionsgate předchozí roky slaví slušné úspěchy se sérií Divergence. Poslední pokračování s pekelným českým distribučním názvem Série Divergence: Aliance v kinech škaredě propadne a Lvi jsou nuceni potupně utnout přípravy na závěrečném filmu série. Ten nakonec půjde jenom do televize. A to, kdo ví jestli.
9. Další filmové průšvihy přicházejí. Za zmínku stojí hlavně povedený film Deepwater Horizon: Moře v plamenech. Tomu nějaký blbec odsouhlasil rozpočet 158 milionů babek (později se rozpočet snižoval díky klasickým výmluvám na daňové úlevy). V kinech po celém světě si film nedošel ani pro 120 kulatých a akcie společnosti se ocitají na historickém minimu.
10. Na MovieZone vychází můj článek, na který jste (snad) kliknuli zhruba před pěti minutami. Vyplývá z něj, že je Lionsgate v řiti a budoucnost bez Hunger Games, Divergence a dalších je namalovaná v těch nejčernějších barvách. Redaktor TedGeorge ignoruje šeptandu okolo La La Landu, která značí muzikálovou pecku chystající se o Vánocích do amerických kin.

Dobrá, rekapitulace je za námi a je na čase se věnovat současnosti. Když se řekne současnost, tak se musíme podívat na konec minulého roku. Damien Chazelle je vycházející režisérskou hvězdou současného Hollywoodu. Mnozí to tušili už po Whiplashi, který sice v kinech prošuměl, ale přinesl režisérovi, hercům a producentům nejednu nominaci na Oscara. Film měl naštěstí velmi nízký rozpočet a rejžu v očích nervózních „penězodárců“ etabloval jako schopného kormidelníka průměrně drahé filmové produkce. Po deseti letech přemlouvání se tak konečně našlo 30 mega na natočení jeho vysněného muzikálu. Budiž La La Land, řekl Lionsgate.

Nekončící ovace na festivalu v Benátkách byly teprve začátkem. Hollywoodští recenzenti, které pravidelně nahání do stáda pasák z RottenTomatoes, čůrali nadšením a slovíčko „hype“ už se brzy objeví v aktualizované verzi Ottova slovníku naučného. Vánoční premiéra byla vyloženě triumfální. Pouhých pět kin (!!!) vydělalo během týdne více než 1,2 milionů dolarů a expanze byla nevyhnutelná. Pořád neskutečně nízký počet 200 kin stačil na prvních deset amerických mega. Prvních 750 kin stačilo k pátému lednu na fantastických 40 melounů. Prvních 1865 kin stačilo ke konci ledna na neuvěřitelných 100 mega. Prvních 3240 kin stačilo na 120 mega.

Svět nezůstává pozadu a díky triumfální jízdě na Zlatých glóbech přidávají mimo-americké státy první desítky miliony dolarů. Přicházejí Oscaři a La La Land vyhrává zlatou sošku za nejlepší film. Svět tleská. Přenos pro MovieZone živě komentuje Cival. Vydává brzký ranní článek, ve kterém chválí výborný muzikál, a jde spát. Na pódium Kodak Theatre přichází zástupce firmy PriceWaterhouseCoopers a světu oznamuje, že firma udělala chybu a vítězem se stává film Moonlight. Následující průběh událostí nemám potvrzený, ale představuji si, že to tak nějak probíhalo…

Civala budí SMS Karla, která mu oznamuje, co se právě stalo. Unavený bard proklíná nepodařený fór pana R a uvědomuje si, že vlastně nemůže spát, protože začíná další pracovní den. Civalovi následně zvoní přenosný telefon. Volá mu svěží imf, který je v New Yorku a neuvědomuje si, že se přepracovaný tatínek MovieZone náměsíčně chystá do fochu. Sděluje mu, co se právě stalo a Cival konečně uvěří. Naštvaně updatuje již vydaný článek a rozesmává hrstku čtenářů, která je v pondělí ráno vzhůru. Následující dny a týdny se kvůli této "lapálii" o La La Landu zase mluví. Konečný účet pro roztančenou romantiku s Ryanem Goslingem a Emmou Stone? Více než 435 milionů celosvětově při rozpočtu 30 mega.

(pozn. redakce: Cival nešel spát a všechno opravil za pár minut, ale nebudeme Tedovi tu historku brát, že jo...)

Jenomže muzikálem to nekončí. Lionsgate se po noční můře jménem „rok 2016“ probouzí do pohádky jménem „rok 2017“. Zajímá vás, jak tento rok odstartoval a jak si povede? Tak klikejte na další kapitolu…