Patřím k něm méně spokojeným divákům Longlegs. Nejsem žádný horrorový fanoušek, nakoukáno mám velmi málo a nemám horrory úplně rád, ale jednou za rok zkouším v kině něco co mě zaujme (letos jsem se rozhodoval mezi Longlegs a MaXXXine). Mám rád detektivní thrillery, pátrání, shánění důkazů, procedurální vyšetřovaná táhnoucí se několik let atd. V recenzi Hlad zmiňuje Sedm a Mlčení jehňátek, ale Longlegs se k nim nepřiblíží ani trochu.
Má fajn atmosféru, pár lekaček (které fakt nenávidím jako divák), pěknou kameru s několika moc hezkými nápady a bavily mě i hrátky s obrazem a kompozicí.
Maika Monroe a její postava, mi vůbec nesedla. Monroe hraje prkennou, studenou a nesympatickou agentku FBI, bez špetky jiskry a možnosti se na ni napojit. Asi to byl účel, ale nebavilo mě to. Perkins si na můj vkus velmi pomáhá návodnou hudbou a ruchy. Jasně to se v horrorech dělá, ale tady mě to vyloženě štvalo, že "teď hraje napínavá hudba, tak se bojte." Taky mi to přišlo jako sbírka horrorových klišé. Detektivka žije sama v odlehlém domě na kraji města, na téměř všechna místa se jde v noci, nebo alespoň když se blíží bouře, vrah je o krok před námi apod.
Samotný Cage (kromě prvního zjevení) mi nepřišel nijak děsivý, taková kombinace Buffalo Billa z Mlčení jehňátek a sedmdesátkového metalisty se špatně udělanou plastikou obličeje. Jeho výkon byl cageovsky přepálený, ale zase pro mě absolutně mimo očekávání. Samotné finále s prvky nadpřirozena mi nevadilo, ale rozhodně nedokázalo spravit moje rozpačité dojmy.
Prostě jsem podlehl hypu a nechal se zlákat skvělým marketingem. Škoda, že jsem nešel na MaXXXine, myslím, že by mi sedla víc.
6/10
914490
Patřím k něm méně spokojeným divákům Longlegs. Nejsem žádný horrorový fanoušek, nakoukáno mám velmi málo a nemám horrory úplně rád, ale jednou za rok zkouším v kině něco co mě zaujme (letos jsem se rozhodoval mezi Longlegs a MaXXXine). Mám rád detektivní thrillery, pátrání, shánění důkazů, procedurální vyšetřovaná táhnoucí se několik let atd. V recenzi Hlad zmiňuje Sedm a Mlčení jehňátek, ale Longlegs se k nim nepřiblíží ani trochu.
Má fajn atmosféru, pár lekaček (které fakt nenávidím jako divák), pěknou kameru s několika moc hezkými nápady a bavily mě i hrátky s obrazem a kompozicí.
Maika Monroe a její postava, mi vůbec nesedla. Monroe hraje prkennou, studenou a nesympatickou agentku FBI, bez špetky jiskry a možnosti se na ni napojit. Asi to byl účel, ale nebavilo mě to. Perkins si na můj vkus velmi pomáhá návodnou hudbou a ruchy. Jasně to se v horrorech dělá, ale tady mě to vyloženě štvalo, že "teď hraje napínavá hudba, tak se bojte." Taky mi to přišlo jako sbírka horrorových klišé. Detektivka žije sama v odlehlém domě na kraji města, na téměř všechna místa se jde v noci, nebo alespoň když se blíží bouře, vrah je o krok před námi apod.
Samotný Cage (kromě prvního zjevení) mi nepřišel nijak děsivý, taková kombinace Buffalo Billa z Mlčení jehňátek a sedmdesátkového metalisty se špatně udělanou plastikou obličeje. Jeho výkon byl cageovsky přepálený, ale zase pro mě absolutně mimo očekávání. Samotné finále s prvky nadpřirozena mi nevadilo, ale rozhodně nedokázalo spravit moje rozpačité dojmy.
Prostě jsem podlehl hypu a nechal se zlákat skvělým marketingem. Škoda, že jsem nešel na MaXXXine, myslím, že by mi sedla víc.
6/10
reagovat
|