7. Sázka na horory se nadále vyplácí.
M3GAN, Vřískot 6, Smrtelné zlo: Probuzení a Insidious: Červené dveře. To je čtveřice doposud nejúspěšnějších hororů roku, přičemž hned ve třech případech se jedná o další zástupce oblíbené hororové franšízy (schválně nepíšu slovíčka „pokračování“, protože Smrtelné zlo, a „milované“, protože Insidious). Co dalšího je spojuje? Nízký rozpočet. Nejdražší byl Vřískot s pořád ještě velmi rozumným rozpočtem 35 mega, přičemž zbytek se vešel do dvacky. Tržby v každém případě atakovaly nebo rovnou překonaly 150 milionů ve světě, takže mluvíme o velmi úspěšných filmech.

Ne každý horor samozřejmě vábí do kin davy a každých pár měsíců so dočkáme propadáku (aktuálně třeba Last Voyage of the Demeter), nicméně při pohledu na poměr náklady vs. tržby mluvíme o nejrentabilnějším žánru. Dobrá, horory táhnou, to však není žádná novinka. Na rozdíl od předchozích let a dekád však už není standardem, že hned druhý víkend v kinech padá „brakový“ žánr o 60–70 %. Pokud tedy biják nezazářil první víkend, mohl se jít klouzat. Kdepak, diváci už minulý rok u ultralevného Barbara ukázali, že šuškanda funguje a z nových hororů se čím dál častěji stávají trvalky, které v kinech straší klidně měsíc a více.

Když se tak dívám na nadšení, které provází uvedení novinky studia A24 Mluv se mnou, tak bych se vlastně nedivil, kdyby Jordana Peela v oscarových nominacích na nejlepší film roku nenapodobila i neznámá australská dvojka režisérů, která si doposud dělala jméno pouze na YouTube. Horory zažívají zlaté časy a pokud chcete v Hollywoodu prorazit, tahle děsivá cestička je v současnosti asi nejvyšlapanější.

6. Pixar balancuje nad propastí.
Fanoušci skákající lampičky drží poslední roky smutek. Zatímco v uplynulé dekádě pral Pixar do kin jeden miliardový snímek za druhým (Toy Story 3 a 4, Hledá se Dory, Úžasňákovi 2), s nástupem covidu a premiérou Frčíme je to bez přehánění jedna velká tragédie. Disney nejprve bláhově naučil diváky, že za prestižní animáky se na Disney+ neplatí, jenom aby po skončení epidemie vyslal do kin Rakeťáka. Ten úplně všem prodělal kalhoty a když se letos dočkal premiéry snímek Mezi živly, vypadalo to na poslední hřebíček do rakve kdysi superúspěšného studia. Jenomže se stal zázrak.

Mezi živly se v posledních týdnech a měsících stalo trvalkou, kterou dodnes s velkým úspěchem promítá nejenom malinký jihlavský CineStar. Živelný a diváky milovaný animák postupně vystoupal až k aktuálním 426 milionům dolarů a globálně pořád živí naději na půlmiliardu. To už podle všeho stačí na slušný profit, což koneckonců v nedávném rozhovoru pro Variety naznačil i prezident Pixaru Peter Morris. Ten se mimochodem nevyhnul ani otázkám na to, proč má skoro každá pixarovka rozpočet 200 melounů. Vždyť Illumination zvládne Universalům servírovat svoje miliardové hity za polovic.

Z rozhovoru Morrise s Variety prosvítá, že rozpočty bobtnají především kvůli tomu, že Pixar na rozdíl od konkurence reportuje budgety včetně dalších vícenákladů, které jsou třeba pro kontinuální chod obří společnosti. Ta samozřejmě nedělá nic jiného, než že roky připravuje vícero filmů najednou a pak doufá, že do kina přijde dostatek lidí. Další rozdíl oproti konkurenci? Pixar podle vyjádření svého prezidenta na rozdíl od konkurence nespoléhá na levnější námezdní síly z Asie a svoje celovečeráky kreslí a produkuje výhradně v USA. Kdyby povolil a nechtěl mít všechno pod jednou střechou, jistě by ušetřil. Já osobně bych se vůbec nedivil, kdyby se studio v budoucnu vrátilo k superúspěšným sequelům a my se dočkali minimálně dalšího rendezvous s Woodym a Buzzem.