Schválně se teď podívejte na filmy, které studia letos vrhají do kin, a soustřeďte se na rozpočty. Máte? Je to slušný mix, kde třeba Warneři neváhají utratit více než 200 mega za průšvihového Flashe, ale občas se i oni alespoň trochu zahojí na násobně levnějším hororu Smrtelné zlo: Probuzení nebo na Barbie, která bude podle všeho se stomilionovým budgetem globálně útočit na půlmiliardu. Teď se podívejte na rozpočty čerstvých Disneyovek a zkuste prosím na chvíli ignorovat, že třeba hororového Kostlivce uvádí do kin 20th Century Studios, což je vlastně také Disney.

Ant-Man a Wasp: Quantumania, Strážci Galaxie: Volume 3, Malá mořská víla, Mezi živly, Indiana Jones a nástroj osudu, Strašidelný dům, Marvels… Jasně, i tady nalezneme výjimky (Strašidelný dům podle všeho stál „jenom“ 150 milionů babek), ale vám už je jasné, kam mířím. K čemu je myšákovi, že mezi studii s celosvětově utrženými 3,4 miliardami dolarů i letos vede, když svoje „blockbustery“ skoro pokaždé pořídí za 200–300 milionů dolarů. A to nemluvíme o reklamě.

Porovnejme třeba s Universaly. Ti jsou o nějakých 600 míčů pozadu a skoro více než polovinu jejich tržebního podílu obstaral Super Mario, ale… Pokud teď pomineme výjimečně drahé Rychle a zběsile 10, tak se ani jedna z jejich novinek nepřiblížila rozpočtu 200 mega. Disney letos má – respektive bude mít – minimálně šest 200+ milionových filmů.

Problémy samozřejmě mají všechna studia, ale myšák se na rozdíl od nich snad v žádném případě nedokázal adaptovat na nelítostnou postpandemickou situaci a pořád si jede svoje. Ať už mluvíme o nové marvelovce, pixarovce nebo hrané pohádce – rozpočet musí být minimálně 200 mega a raději ani nechtějte vědět, kolik navíc spolkne reklama (minimálně kilo a v případě neospravedlnitelně drahé Malé mořské víly dokonce 140).

Abychom si rozuměli – jsem přesvědčený o tom, že řešené studio není plné bláhových idiotů, kteří by si neudržitelnou situaci neuvědomovali. Kdepak, tam se teď velmi usilovně schůzuje. A dokonce si myslím, že právě zimní nástup v Hollywoodu oblíbeného Igera a exit problémového Chapeka byla rozumná volba, která by je mohla zachránit od nejhoršího.

Jenomže zrovna v případě největšího hollywoodského studia všechno strašně dlouho trvá. Nejenom Pixar připravuje svoje novinky dlouhé roky a pokud se v návaznosti na současnou mizérii něco změní, my si toho dost možná všimneme v kinech až někdy v roce 2026. Ne-li později. Opravdu tedy nezbývá než posílat v dalších letech do kin další z řady drahých blockbusterů, které diváky zase nebudou zajímat, a čekat, až se projeví nový kurz, který (pouze spekuluji) nastaví právě Iger? Ne tak docela.

Kromě faktu, že velký šéf také může mluvit do důležitých marketingových kampaní předcházejících globální premiéru v kinech (právě zde má Bob také máslo na hlavě), tak může rozkázat a již připravované snímky přibrzdit/odložit. Opravdu věříte tomu, že odsun Avengers a dalších o rok je třeba připsat pouze na vrub stávky scenáristů?

Ta nejenom podle mě už brzy skončí. Iger, Feige a další vidí, že jejich pečlivě namazaná mašina na hity prostě nefunguje a chtějí na poslední chvíli změnit, co jde. Nemluvě o faktu, že mají čas na to vyčkat, jak to dopadne s vážnými  obviněními Jonathana Majorse, který měl v další marvelovské kapitole hrát zásadní roli. Teď to však vypadá, že jeho nadějně nastartovaná kariéra je u konce.

Pokračujte na závěrečnou kapitolu, kde se budeme jednotlivě věnovat Marvelu, Lucasfilmu, Pixaru a článek zakončím.