Začneme samotnými tržbami, které na rozdíl od hodnocení na ČSFD nelžou. Ariel v Americe uspěla. Byť podle prvních odhadů nepadlo tak trochu očekávané kilo za první tři dny (aktuálně to vypadá na 95 míčů), tak v součtu se svátečním pondělím bude mít Malá mořská víla na kontě hezkých 117 – ⁠120 míčů za prodloužený Memorial víkend. Přesně tolik se očekávalo a hraná disneyovka v zámoří podle všeho dorovná start hitového Aladina, jenž před čtyřmi lety zvládnul za totožný víkend vydělat podobnou nálož dolarů.

Ve srovnání s miliardovým blockbusterem Guye Ritchieho pokračujme. V Americe si zloděj, kamarádící s tenkrát ještě mocným Willem Smithem, celkově došel pro 355 melounů a Malá mořská víla by ráda cílila na podobné numero. Predikuji sice o fous méně, nicméně reakce prvních zámořských diváků jsou prozatím podobně nadšené jako u Aladina (áčkové Cinemascore doplňuje fakt, že návštěvu multiplexu doporučují více než tři čtvrtiny diváků) a návštěvníky kin očividně neodradili ani zívající kritici, kteří na Rottenech dávají průměrných 6,4/10. Aladin měl mimochodem ještě o pět desetinek horší skóre. Recenzenti holt Ritchieho poslední roky nemají rádi.

Nůžky se ovšem rozevírají až při pohledu na kasovní výsledky ze zbytku světa. Zatímco princezna Jasmína trhla první víkend mimo USA respektuhodných 121 míčů (včetně nijak zázračných 19 mega z Číny), globální zájem o Ariel je o poznání nižší. Konkrétně pouhých 68 melounů. To je pro Disneyho trochu problém, protože natáčení poznamenal covid a rozpočet bez mastných nákladů na nutnou reklamu se podle všeho vyšplhal až za hranici čtvrt miliardy dolarů. Aladin byl o sedm pětek levnější.

Ještě než nechám džina v láhvi spát, tak je třeba dodat, že Ritchieho pohádka byla ve světě trvalka, a proto se dotlačila k miliardě . Rodinkám nevadilo, že stejně jako v případě Malé mořské víly se stopáž překulila přes dvě hodiny, a slušný start se v následujících měsících povedlo přetavit v parádních sedm kil mimo Ameriku (112 mega z toho v Japonsku!).

Taková výdrž ve světě u Malé mořské víly nehrozí (v Číně mimochodem za víkend padlo vyloženě tragických – byť nijak překvapivých – 2,5 mega). Takže před sebou nemáme dalšího miliardového adepta jako u Lvího krále, Aladina, Krásky nebo Knihy džunglí, ale jen solidní americký hit se spíše poprůměrným zájmem na druhé straně oceánu.

Dcera hispánského krále oceánů Javiera „Tritona“ Bardema ve zbytku světa ani zdaleka nezvládne vyrovnat 300 amerických melounů a v součtu bude ještě hodně ráda za globálních pět kil. Proč? Z části je na vině i počasí, které bylo ve většině Evropy o víkendu slunečné, a to je pokaždé špatná zpráva nejenom pro tuzemské kinaře. Nevím, jestli v Asii také intenzivně svítilo slunko, ale i kdyby ne… Ukázalo se, že v globálu není hrdinka z pohádky Hanse Christiana Andersena takovým tahákem jako úslužný džin nebo hodná Bella, probouzející city v zakletém princi. Zvlášť když zrzavá plavkyně nedisponuje hezkou tvářičkou Hermiony, nýbrž tmavším odstínem pleti.

Kdybych napsal, že půlka světa jsou zapšklí rasisti, kteří odmítají chodit na filmovou adaptaci „literární klasiky“/disneyovské klasiky s Afroameričankou v hlavní roli, tak byste mi právem dali za vyučenou v diskuzi. Kdepak, vše je samozřejmě složitější - už proto že zmíněné hity startovaly před covidem a od té doby z hraných disneyovek v kinech jen prošuměla Mulan (ano, z amerických kin 69 milionů), na streamu shořeli Peter Pan, Lady a Tramp a Pinocchio a s globálními 233 miliony zabodovala jakž takž jen Cruella.

Nicméně obsazení doposud neznámé Halle Bailey svojí nezanedbatelnou roli rozhodně sehrálo a je evidentní, že americké publikum ztmavnutí pleti mořské víly řešilo násobně méně než třeba evropské diváctvo. Koho zajímá, že výkon talentované herečky a zpěvačky patří k tomu nejlepšímu, co rutinér Rob Marshall ve svém dalším předraženém a nijak zázračném celovečeráku nabídnul.

Multi-kulti propagandu a spiknutí za tím hledat nemusíte. Myšák si evidentně spočítal, kdo už x let chodí nejčastěji do kina v kasovně nejdůležitější Americe - ano, na Malou mořskou vílu přišlo první víkend v zámoří 35 % Afroameričanů a 25 % latinskoamerických diváků - a podle toho se zařídil. Přednost prostě dostala Amerika. Pokud vám jejich rozhodnutí pořád nedá spát, zamiřte ohodnotit pohádku na velmi benevolentní CSFD, kde v současnosti u Víly svítí absurdně nízké hodnocení 35 %, přičemž z 233 hodnotících rovné kilo dává odpad. Nikdo tam očividně neřeší, jestli jste disneyovku opravdu viděli a zdali náhodou nehodnotíte jen podle barvy pleti hlavní hrdinky na obrázku...

Rychle ke stříbrné pozici, kde trochu smutní Vin Diesel. Už první 67milionový víkend byla v Americe slabota a ani druhý rozpačité tržby nijak nevylepšil. Spíše naopak, protože Rychle a zběsile 10 padá v USA o dvě třetiny a připisuje si pouhých 22 míčů. Po deseti dnech v multiplexech tak má rodinka řidiček a řidičů na kontě slabounkých 108 mega, což dost možná nebude stačit ani to celkové stopáďo. Tragédie a dost možná stopka nekonečné franšízy? Ne tak rychle.

Rozdíly mezi americkými a světovými tržbami byly v případě specifické značky vždy obrovské. Vždyť třeba Rychle a zběsile 8 se Stathamem a Rockem trhlo před šesti lety v domovině 226 kulatých, zatímco zbytek světa přidal víc než miliardu! Včetně 392 milionů z Číny. Desítka si pro podobný nášup ani zdaleka nedojde, nicméně mimo podvyživenou Ameriku připisuje už čtyři kila. Globální půlmiliarda je doma. A pojede se dál...

Vzhledem k docela šílenému rozpočtu 340 milionů to sice nebude stačit na splacení vysokých pořizovacích nákladů už z kin, ale Universal pořád nemá důvod dát Dieselovi vale. Obliba ve světě se překulí i do mastných příjmů z televizních práv, tantiémy přitečou i z předchozích dílů a my se minimálně jedenáctky jistě dočkáme.

Radostnější počtení nabízí až bronz. Strážci Galaxie: Volume 3 jsou trvalka, která navzdory konkurenci padá v zámoří i potřetí v řadě o méně než polovinu. Tentokrát je z toho dokonce pokles o pouhých 38 % a další dvacka do bobtnající šrajtofle Star-Lorda. V USA už jsme jenom pár set tisíc doláčů vzdálení třem kilům, ve světě potom loučící se parta sympatických vesmírných desperátů přepočítává 731 míčů. Cesta k celkovým osmi kilům je umetená.

Bramboru spokojeně loupe megahitový animák Super Mario Bros. ve filmu. Krasojízda pokračuje, protože pravidelně nízké poklesy dotlačily agilního instalatéra už na 558 melounů z USA a celosvětově jsme na miliardě a 276 míčích. Pokud hledáte odpověď na otázku, který snímek bude letos v kinech suverénně nejúspěšnější, Nintendo a Universalové pro vás dost možná mají odpověď už na konci května.

Následuje čtveřice novinek, z nichž první dvě stojí a padají na (u nás ne zrovna známých) stand-up komicích. Začneme akční komedií The Machine na pětce, což je celovečerák v hlavní roli s věčně do půl těla svlečeným Bertem Kreischerem. Tak trochu buranský komik po všech čertech schrastil 21 míčů, podepsal distribuční dohodu se Sony a při pohledu na 4,9 mega za úvodní víkend má o čem přemýšlet. Fanoušci ho v kinech zrovna dvakrát nepodrželi a nepomohla ani účast Marka Hamilla, na kterého se mimo Star Wars nikdy moc nechodilo.

Další stand-up a další rozpačitý start svítí na šestce. Celovečerák Sebastiana Maniscalca se na rozdíl od Berta Kreischera dočká i české premiéry, ale něco mi říká, že ho zájem pár stovek tuzemských fanoušků zrovna nevytrhne. Jeho Pappa Mia! alias About My Father se místo Marka Hamilla spolehla na Roberta De Nira a ani tentokrát z toho není žádný kasovní majstrštyk. Pouhé čtyři a čtvrt míče při šestinásobných nákladech značí, že filmové adaptace stand-upů, které si nejčastěji pouštíme „zadarmo“ na Netflixu, se na plátna kin zase nějaký ten rok nepodívají.

Na sedmičce brečí s vyloženě tragickými 2,4 miliony Gerard Butler a já teď dvakrát kontroloval, jestli jeho čerstvý akčnák Kandahar s 37milionovým rozpočtem náhodou neuvedl do 2 100 amerických kin zoufalý distributor Lionsgate. Ne, dokonce se ani nejedná o další z řady celovečeráků krachujících nešťastníků z STX à la nedávná Ritchieho Operace Fortune: Ruse de guerre. Kdepak, to jenom Butler a jeho dvorní režisér Ric Roman Waugh natočili prý podprůměrný (diváci se vzácně shodují s kritiky, protože návštěvu kina doporučuje pouhá třetina z nich) film, který je se svou synopsí až podezřele podobný nedávnému Covenantovi.

Hollywood teď nechá afghánské tlumočníky pár let spát a Gerard bude znovu zkoušet štěstí se svou "Pádovou" akční sérií. Pád Bílého domu, Pád Londýna a Pád anděla si svoje diváky spolehlivě našly vždy a není důvod přepokládat, že na tom další připravovaný díl něco změní.

Co osmička? Oblíbené studio A24 vrací úder s dramedií You Hurt My Feelings. Konverzačka v hlavní roli s Julií Louis-Dreyfuss pokračuje v aktuální kasovní mizérii nezávisláků pojmenovaných po italské dálnici a na RottenTomatoes vychvalovaný snímek (průměrné hodnocení je 8 z 10!) vytěžil z devíti stovek kin prachbídných 1 400 klacků. Smutný průměr na kino si spočítáte sami a nejzajímavější tak na dalším A24 propadáku je fakt, že pokud žijete v zámoří, můžete na Julii do kina zamířit s před pár dny znovu spuštěnou službou MoviePass.

Rovnou zapomeňte na deset doláčů měsíčně za fakticky neomezený počet filmů. Předplatné pro kinožrouty už nehodlá znovu zkrachovat a rozjelo na první pohled nijak zvlášť výhodný kreditní systém rozlišující, který den míříte do multiplexu a na co jdete. You Hurt My Feelings tohle partnerství očividně nezachránilo.

Pro úplnost dodávám, že devátý plac bere hororové Smrtelné zlo: Probuzení (globálně už žánrovka přepočítává 142 mega) a konečně na desítce kvapně opouští kina sequel Dámského klubu. Šestnáct milionů z Ameriky je pouze čtvrtina toho, co zvládla před pěti lety utržit jednička.

Celkový žebříček víkendových tržeb zde

Příští víkend se i v našich kinech dočkáme netrpělivě vyhlíženého Spider-Mana: Napříč paralelními světy. První díl pozoruhodného animáku zvládnul v Americe utržit první víkend 35 mega a pokračování by podle tučných předprodejů klidně mohlo odstartovat s trojnásobnou silou. Zvlášť pokud se potvrdí prozatím bezvýhradně nadšené první reakce.