


Z toho Slyova double feature menu v 1993 jsem měl dost dlouho jako jasnou topku parádního Cliffhangera a Demolition Man byl pro mě "ten druhý vzadu" - fajn záležitost, ale nic tak úplně zásadního. Postupem času ve mně ale film "dozrál", přece jen Sly i Snipes ve vrcholné formě, sympatická Bullock, jedna hláška za druhou, všeobecný nadhled a optimistická vize budoucnosti ala Star Trek, která se ve filmech minimálně tehdy až tak často neobjevovala a tvůrci toho dokázali náležitě využít. Cliffhangera mám sice stále o něco málo raději, ale Demolition Man je už v nejtěsnějším možném závěsu
