Pouhých 56 milionů dolarů. To je smutný souhrnný výsledek všech filmů, které o víkendu startovaly v amerických kinech. Prakticky stejného čísla jsme se dočkali minulý rok, kdy kinaři také toužebně vyhlíželi spásný blockbuster, jenž přes Vánoce naláká do sálů davy. Nezbývá než doufat, že Avatar: The Way of Water napodobí se dvěma (alespoň) miliardami Spider-mana: Bez domova a alespoň v druhé půli prosince vylepší kasovní vysvědčení dalšího nuzného roku v multiplexech.

Jedinou větší víkendovou novinkou byla Šílená noc. Cynický Santa, jenž vyslyší přání malé holčičky a brutálně roznese na kopytech násilníky v jejím domě, není žádný propadák. Více než 13 milionů dolarů z amerických kas, doplněných o 7 ze zbytku světa, víceméně odpovídá konzervativním odhadům před víkendem a Universalové nemají důvod plakat. S hojným počtem 3 700 kin však měl film se sympaťákem ze Stranger Things Davidem Harbourem přece jenom utržit víc. Minimálně v domovské Americe.

Když si připočítáme nižší desítky miliony dolarů, které muselo studio vrazit do obligátní celostátní reklamní kampaně, jež pokaždé provází takto široké uvedení bijáku, nezní 13 míčů vážně nijak růžově. Mládeži nepřístupné bijáky bez zajeté franšízy to sice v multiplexech neměly nikdy jednoduché, ale v poslední době se – stejně jako u dramat pro starší a vybíravější kinožrouty – přece jenom čím dál častěji skloňuje, že by daný snímek možná ani neměl zkoušet štěstí v kinodistribuci. Raději by měl zamířit rovnou na stream, kde by studio minimálně ušetřilo za reklamu, říká se.

Zrovna v tomto případě nesouhlasím a kvituji s povděkem, že Šílená noc zamířila nejprve exkluzivně do kin. Universalovský Peacock a jeho tučnější evropská alternativa SkyShowtime totiž není na většině trhů doposud dostupná, přičemž u nás se služby dočkáme až v únoru. Kdyby snad studio zavelelo a po vzoru Halloweenů biják vyslalo (byť jenom v USA) rovnou i na stream, do multiplexů by už opravdu nepřišel skoro nikdo. V našich pirátských končinách tuplem, protože tuzemská premiéra je plánovaná až na nadcházející čtvrtek.

Byla by to škoda, protože režírující Nor Tommy Wirkola je šetrný šikula (rozpočet byl rozumných 20 mega), a minimálně já bych po povedené Cestě za smířením nechtěl sledovat další nekompromisní nářez v obýváku. Spokojená hrstka diváků každopádně doporučuje akčňák o řád více, než u žánru jako vždy rezervovaní kritici, kteří na Rottenech udělili jenom mírně nadprůměrné hodnocení 6,3. Universal nakonec vysláním bijáku do kin možná udělá radost nejenom fanouškům popcornové kultury, ale i svým účetním. Uvidíme, co přinesou další týdny.

Při pohledu na zbylé odvážlivce v kinech se o mě se špetkou nadsázky pokouší mdloby. Co se „čerstvé“ krve v multiplexech týče, máme tu další náboženskou agitku. I Heard the Bells na šestém místě utržilo z necelých pěti set kin průměrných 2,5 milionu. Faráři tentokrát nezvládli nalákat svoje ovečky do kin dostatečně přesvědčivě.

Neúspěšný a trochu zbytečný je návrat Mavericka. Mizerných 700 klacků z 1 800 kin nestačilo ani na penetraci do TOP 10 a prázdná kina znamenají, že se oslavy překonání milníku 1,5 miliardy v sídle Toma Cruise odkládají.

Další anime od Crunchyrollu - The Quintessential Quintuplets Movie - má kromě šíleného distribučního názvu i minimum fanoušků, jinak by z 900 kin padlo více než půl mega. No a pak už následují výhradně staří známí.

Black Panther: Wakanda nechť žije sice obhájil prvenství, ale oproti Díkuvzdání padá o 61 %. V zámoří až příliš rychle brzdí u hranice čtyř kil, ve světě potom zájem také upadá. Globálních 733 míčů je při pohledu na optimistický 330milionový start slabota. Nové marvelovky by kromě svých kvalit měly zapracovat i na stopáži. Svižnější dvě hodinky by v kinech jistě opakovaně absolvovalo více fanoušků než přestřelených 161 minut. Doufám, že podobně nebudu bědovat u tříhodinového Avatara.

Mrzení pokračuje i na bronzové pozici, kde nadále paběrkuje animák Divnosvět. Disney premiéru prokaučoval se vším všudy. Nepochopitelně vysoký rozpočet 150 míčů, neviditelný marketing, průměrné reakce diváků… Nedivím se, že po pětidenním startu za 18 mega přišel kolaps (na poměry rodinných snímků se tomu jinak říci nedá) o dalších 60 procent. Aktuálních 25 mega z USA a ještě horších 17 ze zbytku světa mi dává horkého kandidáta na první místo v každoročním článku o největších kasovních propadácích roku. Konkurence přitom byla letos setsakramentsky silná.

Jednooký mezi slepými králem a já opatrně pochválím černohumorné Menu na čtvrtém místě. Hororová satira, ve které se Anya Taylor-Joy nechá hostit v luxusní restauraci vlastněné Ralphem Fiennesem klesá o třetinu a v zámoří má na kontě už slušných 24,7 míčů. Svět se s 22,5 nenechává zahanbit. Byť nebyl rozpočet jednoduché kulinářské hříčky zrovna nejnižší (s 30 miliony vyšla filmová večeře na víc chechtáků než Žižka), stejně se jedná o jeden z těch mála „úspěšnějších“ podzimních zářezů v kinech.

Zpátky do nicoty. Letecké drama Devotion na pětce mělo rozpočet skoro kilo a v Americe doposud nastřádalo pouhých třináct míčů. Rychlý pohled na IMDb přitom ukazuje, že do kina ultradrahý letecký průšvih nezamíří nejenom u nás, ale ani ve většině světa. Sony bude chtít rychle zapomenout.

Přeskakuji již zmiňovanou náboženskou vymejvárnu a vidím Black Adama na sedmičce. Ten se konečně dočkal závěrečné premiéry v Japonsku a v zemi vycházejícího slunce zklamal. Pátečních 450 000 babek je historicky nejhorší první den pro DCEU (dokonce i Shazam byl lepší), takže celkových 384 míčů se dost možná nepovede rozmnožit ani na předpokládaná čtyři kila. Ne že by si je snad nudný digibordel s Rockem zasloužil, ale stejně mě sledování všeobjímající bídy v multiplexech bolí u srdíčka.

Co mají společného částečně autobiografičtí Fabelmanovi a kanibal Chalamet v Bones and All na osmém a devátém place? Stejně jako Víly z Inisherinu (my se premiéry nového McDonagha dočkáme až 26. ledna) se v kinech překvapivě rychle vzdávají a už 13. prosince zamíří na VOD.

Když se o překvapivou informaci včera podělil Cival, rychle jsem zkontroloval, které premiéry ještě v lednu, únoru a březnu Spielberga čekají. Austrálie, Velká Británie, Francie, Španělsko, Německo, Mexiko, Brazílie a další. Jasně, starty potenciálních oscarovek se kvůli vděčnému ceremoniálu odsouvaly po Novém roce odjakživa, ale stejně tak se nikdy nepospíchalo s oficiálním uvedením na streamech (dříve tedy na domácích nosičích). Nechápu.

Žebříček uzavírá Vstupenka do ráje s 66 melouny z USA a kilem ze zbytku světa. Alespoň na Clooneyho s Julií Roberts se v posledních týdnech chodilo, byť ani v tomto případě nejde při šedesátimilionovém rozpočtu o nějaký velký kasovní majstrštyk.

Celkový žebříček víkendových tržeb zde

Za týden se nebude do kina chodit na stejné filmy, jako ten právě uplynulý. Výjimečný úspěch pravděpodobně nezaznamená prozatím rozpačitě přijímaná novinka Sama Mendese Říše světla, ani PG-13 verze Otce Stua, v níž se Mark Wahlberg jako polepšený boxer/kněz vyvaruje fuckování. Nově totiž bude přesvědčovat i mladší generaci, že cesta k vykoupení vede přes nedělní návštěvy kostela. Ať už je tu proboha ten Avatar!