Vlastní stream mělo být pro hollywoodská studia elegantní řešení, které vymýtí pirátění filmů a seriálů, překlene mizející prodeje domácích nosičů a pod jednou střechou nabídne programové korunovační klenoty. Zatímco ještě v roce 2019 měla většina západního světa dostupný především Netflix, Amazon Prime a různé lokální mutace HBO (R.I.P. GO), přičemž vpovzdálí se pomalu chystal start Apple TV+, studia v posledních letech nově nabídla Disney+, Paramount+ (u nás bude SkyShowtime), warnerovské služby sjednocující HBO Max a prozatím především v Americe, Velké Británii a Německu působící universalovskou platformu Peacock.

Což o to, navzdory očekávaným porodním bolestem z počátku nic nenaznačovalo, že by se na konglomeráty, co se po letech konečně odhodlaly konkurovat Netflixu, řítily palčivé problémy. Byť se konkurence streamovacího krále začala v kancelářích studií plánovat už mezi lety 2015 a 2017, důležitý je fakt, že se startem většiny výše zmiňovaných služeb korespondovaly covidové lockdowny, což v letech 2020 a 2021 znamenalo zavřená kina. Všichni velcí hráči samozřejmě tušili, že cesta za profitem bude trnitá, ale při pohledu na nadvládu Netflixu a rychle se měnící návyky spotřebitelů jim nic jiného nezbývalo.

Nově startující platformy tenkrát opravdu měly z logiky věci přece jenom ulehčenou pozici. Především v Americe nabíraly desítky milionů předplatitelů, jako kdyby se nechumelilo (Disney+ jich jenom během prvních 16 měsíců po spuštění nalákal po celém světě 100 mega!), a investoři pokojně nakupovali předražené cenné papíry s výhledem na profitabilní streamovací budoucnost. Hra o streamy byla rozehrána s plnou parádou.

Všichni se však minimálně ve dvou věcech krutě přepočítali – kolik je streamovací dobrodružství bude stát a jak dlouho nad nimi budou držet ochrannou ruku burzovní spekulanti, pro které byla nejdůležitější jednotka úspěchu růst počtu předplatitelů.  Už v roce 2021 se začaly objevovat signály, že sázka „all in“ na model SVOD je velmi diskutabilní a potenciálně dokonce smrtící.

Někdy kolem Vánoc 2021 zachvátila (především kvůli rázným plánům amerického FEDU) akciové trhy panika a s ní se svezly i molochy provozující streamovací služby. Především v případě technologických společností hlasitě splaskla bublina a dost možná nejcitelněji pocítil změnu nálady burzy Netflix, jenž je dodnes synonymum streamu a na rozdíl od Disneyho se nemohl opřít o zábavní parky, televizi a další. Doposud nezastavitelný přísun předplatitelů se zaseknul a akcie v jednu chvíli spadly z vrcholných 700 dolarů až pod 200 babek. Celý problém jsem již popisoval zde, a tak jenom dodám, že se vážně není čemu divit.

Velká žranice prostě musela dříve nebo později skončit. Když si člověk vzpomene na půl miliardy utracené za práva na dvě (!) pokračování detektivky Na nože, ale třeba i další půlmiliardu, kterou místodržící Netflixu Hastings a Sarandos ještě v říjnu minulého roku zaplatili za globální pětiletá práva na Seinfelda (!!!), tak má jasno. Trh řekl dost, není možné nadále rozhazovat miliardy za přetahování jednotek milionů předplatitelů a je na čase šetřit. Velká „korekce“ cen akcií potkala úplně všechny, přičemž doslova o přežití dnes bojují především Warneři, kteří se táhlým (a Trumpem dlouze blokovaným) spojením s Discovery zadlužili na desítky let dopředu.

No a pak je tu studio Sony (pro pořádek dodávám, že byť dnes nedisponují vlastním streamem, v minulosti zkoušeli štěstí s platformami Crackle a Crunchyroll). To se chová jako dealer se zbraněmi, který nenápadně vydělává miliardy na právě probíhající válce. Myšlenka nepochází z mojí hlavy. Už více než rok rezonuje napříč Hollywoodem (respektive akciovým trhem) a my si na následujících řádcích posvítíme na pozoruhodný a svým způsobem staromódní model, díky kterému studio vydělává miliardy, zatímco naprostá většina konkurentů krvácí při honbě za fata morganou.

Když 31. března 2022 skončil uplynulý fiskální rok, Sony Pictures Entertainment nadšeně vyhlásilo do světa, že meziročně vzrostl jejich čistý zisk o 172 % na 1,67 miliard dolarů. Velkou roli v tom samozřejmě hrál ultra-úspěšný Spider-Man: Bez domova, jemuž v kinech chybělo pouhé kilo, aby překonal dvě miliardy dolarů. Je však třeba brát v potaz fakt, že čtvrtina tržeb podle všeho zamířila k Marvelu (tedy Disneymu) a Sony samotné trhlo z kin „pouhých“ 600–⁠700 mega.

Důležitější je nenápadná streamovací dohoda, která byla upečena už na jaře minulého roku. Sony, vědomo si absence vlastního streamu, uzavřelo licenční smlouvy se streamovacími giganty – Netflixem a Disney+. Mezi lety 2022 a 2026 se jejich filmy, které nejprve samozřejmě zamíří do kin, dostanou na obě služby. Nejprve na Netflix (exkluzivita na 18 měsíců), později na Disney+. No a v průběhu pěti let od nich bude vyčůrané studio dohromady inkasovat neskutečně tři miliardy dolarů. Čekali jste přece jenom větší dardu?

Pozor, Netflix a Disney+ budou i nadále nejvíce spoléhat na lukrativní (byť již extrémně saturovaný) americký trh a pouze v USA budou mít draze zaplacenou exkluzivitu na digitální distribuční okna. Co se zbytku světa týče, tak Sony bude i nadále licencovat individuálně. To automaticky neznamená, že by v některých evropských zemích neplatila podobná praxe, ale zmíním jeden příklad za všechny – zatímco v Americe zamířilo úspěšně Uncharted na Netflix, u nás se ho v říjnu dočkáme na HBO Max.

Co se Disney+ týče, tak opravdu bude až druhé v řadě, jenomže pozor! Součástí dohody je licencování starších filmů, mezi něž třeba patří i Raimiho Spider-Manovská trilogie. No a v tomto případě samozřejmě není nutné čekat 18 měsíců, než se Netflix nasytí. Komiksové blockbustery s Tobey Maguirem budou v naší kotlině na Disney+ mimochodem dostupné už od 7. října (děkuji Tomáši Vyskočilovi za info).

Sony prostě na rozdíl od Disneyho, Warnerů, Universalu nebo Paramountu neparticipuje na zlaté horečce a nehledá na Aljašce zlaté nugety, nýbrž prodává bláhovým prospektorům lopaty. Pojďme se ještě jednou na chvíli vrátit do minulého roku a zavzpomínejme, jaké šílenosti se odehrávaly. Za všechny se vyplatí zmínit (ne)slavný kaskadérský kousek Warnerů s hybridními premiérami všech jejich filmů v roce 2021 na HBO Max ve stejný den, kdy zamířily do hrstky otevřených kin (nebyli však jediní a vy si jistě vzpomínáte na kauzu Scarlett Johansson vs. Disney).

Co ve složité době dělalo Sony? Vydělávalo dolary. Než aby narychlo vymýšlelo vlastní streamovací platformu, případně riskovalo s nejistými kino-premiérami, raději odkládalo své bijáky na lepší časy. No a samozřejmě také výhodně prodávalo všem okolo. Za 100 míčů střelilo Hotel Transylvánie:Transformánie Amazonu, válečný Greyhound s Tomem Hanksem za 70 mega Apple TV+ (rozpočet přitom byl o dvacku nižší). Netflix jim vyplatil 110 kulatých za animák Rodina na baterky a letos v dubnu přikoupil ještě akční komedii Muž z Toronta, na kterou by podle mě nepřišel do kina snad vůbec nikdo.

Pořád nekončíme. HBO Max od nich dokonce koupilo i průměrnou okurkovou komedii se Sethem Rogenem Americká nakládačka, přičemž byznys s Warnery/Discovery se netýkal a netýká pouze filmů. Těšíte se také na adaptaci milované hry The Last of Us, které se po dlouhých odkladech dočkáme příští rok na HBO Max? Ano, tu jim také střelili vykukové ze Sony a zrovna koupě roky vyhlížené série jistě nebyla pro Zaslava a spol. levný špás. Z mé strany je však seriálový příklad trochu nefér, protože „televizní" obsah pro konkurenci samozřejmě běžně produkují i Warneři a další.

Sony nerozprodalo ani zdaleka úplně vše. Jenom čekalo na vhodnou příležitost, kdy svoje odkládané bijáky konečně vyslat do kin, a ta přišla s covidovým uklidněním situace minulý podzim. Venom 2: Carnage přichází, Krotitelé duchů: Odkaz a především skoro dvoumiliardový Spider-Man: Bez domova pro ně znamenali velký úspěch v kinech. Připomínám to naposledy, ale nacházíme se v době, kdy měl čtvrtý Matrix přesně 0 dnů dlouhou kinoexkluzivitu, zatímco Spidey si začal užívat tři měsíce dlouhou jízdu multiplexy.

Ne, kdyby se, ehm, všelijaký Matrix: Resurrections tenkrát nepodíval v den premiéry na poslední měsíce prokleté HBO Max a užil si také nějaký ten měsíc pouze promítání v kinech, nebyl by z něj automaticky hit. Ale piráti holt ještě jednou měli žně. Jasně, Sony nedělá všechno dobře a nejsou jediní hollywoodští géniové. Úplně stačí zmínit Morbia, který v kinech propadnul a kvůli vymodlené obnovené premiéře si z nich dělala legraci polovina internetu.

Nemluvě o faktu, že po akčňáku s Bradem Pittem Bullet Train nemají do konce roku v kinech co nabídnout a ani příští rok nebudou mít na první pohled zrovna tučný. Na rozdíl od ostatních studií však v současné chvíli velmi chytře pochopili situaci a nepouští se do nerovného souboje, který nemohou vyhrát. Pozor, to však neznamená, že je všem dnům konec. Je velmi nepravděpodobné, že by v příštích letech padl Netflix nebo Disney+ a streamování se stalo hudbou minulosti.

Jenom se trh pročistí a osobně bych se vůbec nedivil, kdyby HBO Max situaci neustálo a Warneři si pro nás přichystali nějaké (netuším však jaké) překvápko. Sony si rozhodně nezavřelo dveře ke streamům. Jejich filmy se sice budou v příštích letech v Americe exkluzivně vyskytovat na Netflixu, Disney+, televizi ABC vlastněné Disneym a dalších kanálech, nicméně studio definitivně neprodalo svůj katalog.

Pouze chytře licencuje svůj obsah a nikde není psáno, že se za pár let také nepustí do on-line platformy se svým obsahem. Něco mi však říká, že až ta chvíle nadejde, budou chytřejší než konkurence, nebudou za miliardy dolarů vykupovat nazpět svůj obsah a využijí vhodné chvíle, kdy se na přecpaném trhu uvolní místo. Do té doby nezbývá, než vydělávat miliardy a pozorovat, jak se ostatní perou.

---

Poznámka pod čarou: Moje sympatie si studio vysloužilo i svým přístupem k Číně. Všichni byli minulý podzim překvapení, když se premiéry v miliardové zemi po „klasických" marvelovkách distribuovaných Disneym nedočkala ani dvojka Venoma a hlavně Spider-Man: Bez domova od Sony. Pokud se dá věřit Forbesu, tak čínští cenzoři studiu nabídli, že pavoučího muže do kin pustí, ale bude třeba vystříhat problémové scény v čele se symbolickou sochou Svobody. Studio však necouvlo.