Producent Jakub Jíra právě posílá do kin svou novinku BANGER. a je to pecka. Ale vlastně by to nemělo nikoho moc překvapovat. Jíra totiž spolu s režisérem Adamem Sedlákem pracoval i na jeho hodně povedeném debutu Domestik a seriálu Semestr. Ve společnosti Shore Points se zaměřuje na projekty, které by mohly oslovit mladší generaci diváků a vyprávět její příběhy, protože to u nás téměř nikdo nedělá a když jo, málokdy to stojí za pozornost. Svůj vztah k filmu vám popíše sám: 

„Můj život je od dětství silně spojen s filmem, a to především díky tomu, že jsem většinu svého života bydlel v baráku, kde bylo zároveň i kino, ať už v Lounech, nebo později v Praze. Díky tomu jsem trávil dlouhé chvilky nejdříve v projekční kabině, odkud jsem pozoroval mládeži nepřístupné filmy a až později jsem se přesunul do sálu. Volný čas jsem trávil výpomocí ve videopůjčovnách a později brigádničil v multiplexu.“ Pořadí v žebříčku je náhodné. 

1. Legenda o zlaté perle, 1987, r. Teddy Robin Kwan
Jeden z prvních filmů, ne-li první, který jsem viděl v kině. Velký dobrodružství, který jsem následně protočil nespočetněkrát videorekordérem. I teď, s odstupem 30 let si ten film nosím v hlavě, ale tu VHSku co mám pořád doma si už asi nepustím. Nechci přijít o iluze. 

2. Donnie Darko, 2001, r. Richard Kelly
“28 days, 6 hours, 42 minutes, 12 seconds. That is when the world will end.” Ten film má naprosto všechno, od začátku se do tebe zakousne a už nepustí. Geniální jednozáběrovka ve škole je jedním z nejlepších momentů kinematografie. Do toho první setkání s Gyllenhaalem a skvělej soundtrack. Kde je Richard Kelly? 

3. Tenká červená linie, 1998, r. Terrence Malick
Nejlépe nacastovaný film v historii, moje první setkání s Mallickem a jeho nezaměnitelným stylem – o to silnější to byl zážitek. Plus soundtrack, který neslezl z mého playlistu do dneška. 

4. V kůži Johna Malkoviche, 1999, r. Spike Jonze
Celovečerní debut multitalentovaného Spike Jonze, který prozatím nepřekonal. Film jsem v kinech minul a poprvé viděl až na HBO s dabingem (ostuda). Skvělý scénář Kaufmana nemohl skončit v lepších rukou. Nápaditý, imaginativní, originální film, u kterého se budu bavit zas a znova. A taky poslední dobrá role pro Charlie Sheena. 

5. Jak jsem balil učitelku, 1998, r. Wes Anderson
Jedu prstem po kazetách ve videopůjčovně a jelikož jsem nedávno byl v kině na Prci, Prci, Prcičky, logicky se můj prst zastavuje právě tady. Distributor filmu věděl jak zaujmout teenagera, to se musí nechat. Každopádně jsem dostal to co jsem rozhodně nečekal a byl jsem za to moc rád. Andersonova poetika mě naprosto uhranula a na pár let (do Darjeeling Limited) udělala z Wese mého nejoblíbenějšího režiséra. 

6. Vykoupení z věznice Shawshank, 1994, r. Frank Darabont
Tady není moc co dodat. Film, který bych chtěl vidět poprvé znovu a znovu. Jeden z nejsilnějších zážitků, v jednom z nejlepších roků pro film ever (Forrest Gump, Pulp Fiction, Nebezpečná rychlost). 

7. Magnolia, 1999, r. Paul Thomas Anderson
Pamatuji, jak jsem si ve Velkém sále hotelu Thermal sedal na kraj, protože 190 minut je dlouhá doba a najedou se rozsvítilo a byl konec. Hned úvodní montáž náhod a následné představení postav naznačuje, že budeme svědky něčeho výjimečného a taky že jo. 

Honorable mentions: Shogunovi Ninjové, Mstitel s píšťalkou, Prolomit Vlny, Battle Royale, Tristam Shandy, Nebraska, 25. hodina, Taková zvláštní rodinka, Glory, Nelítostný souboj,  Truchlivé dědictví, Osvícení, Dokonalý trik, Velká ryba, Whiplash, Ztraceno v překladu, Zvuk metalu, Coherance, Město u moře, Hříšné noci, Master & Commander: Odvrácená strana světa, Insider: Muž, který věděl příliš mnoho, Americká krása.  

A co říkáte na 7 filmů ředitelky festivalu Serial Killer Kamily Zlatuškové?