Uklidním vás. Nebudou. Alespoň ne hned. Spekulace o vážných finančních problémech druhého největšího světového provozovatele multikin, které dost možná vyústí v bankrot společnosti (byť se prozatím mluví pouze o Americe, kde provozuje síť Regal), si však zaslouží rozebrat. Nejenom proto, že je Cineworld Group vlastníkem divize Cinema City, která u nás provozuje řetězec dvanácti multiplexů a jednoho megaplexu.

Shrňme si fakta. Před necelým týdnem vyšel na Wall Street Journalu článek, podle kterého Cineworld vyhlásí v následujících týdnech bankrot. Samotný moloch následně pro média upřesnil, že vyhlášení bankrotu je jedna z možností, ale netřeba se zbytečně chmuřit – kina zůstanou samozřejmě otevřená a finanční trable firmy nijak nepostihnou návštěvníky kin. To ostatně zaznělo i z úst marketingové manažerky Cinema City Czech and Slovakia Lenky Tiché.

Akcie firmy, které měly ještě před týdnem (a dlouhé měsíce předtím) hodnotu dvaceti liber, v návaznosti na spekulace WSJ zamířily volným pádem k nule a zastavily se teprve u hranice dvě a půl libry. Jaké jsou vlastně příčiny těžkostí? Po covidu, kvůli kterému byla kina po celém světě skoro dva roky zavřená, případně operovala jenom na část své kapacity, je pomyslným hřebíčkem do rakve extrémně slabý plán premiér na následující měsíce.

Až do začátku listopadu, kdy se o slovo přihlásí odkládaný a potenciálně miliardový Black Panther: Wakanda nechť žije, nebude mít premiéru žádný (snad jenom s výjimkou Black Adama na konci října) blockbuster, na který by měly mířit davy. Vzhledem k tomu, že společnost podle BBC dluží celkem 5 miliard dolarů, tak prostě v dalších dnech a týdnech dojdou peníze, nebude na splátky a ochrana před věřiteli je tedy dost možná jediná možnost, jak ze šlamastyky ven.

Že je to jenom výmluva a Cineworld by nezachránil v kinech ani zářijový nášup hitů? Nemyslím si. Při pohledu na hity z posledních měsíců, tedy takřka miliardový Jurský svět: Nadvláda, prozatím 830 milionové Mimoně: Padouch přichází, o sto mega chudšího Thora: Láska jako hrom a především neuvěřitelně úspěšného Mavericka s 1,4 miliardou na kontě to vypadá, že jsou kina z nejhoršího venku a diváci se pomalu ale jistě znovu uvelebují v sálech provoněných popcornem. Problémem je, že studia si většinu svých trumfů vystřílela v první polovině roku (nezapomínejme na Batmana a Doctora Strange v mnohovesmíru šílenství) a znovu o sobě opravdu dají vědět až na konci roku, kdy se především vyhlíží spásný sequel Avatara. Srpen, září a říjen jsou mrtvé.

Což o to, zmiňované měsíce nikdy nepatřily k vrcholům sezóny a ty historicky nejhorší víkendy vždy připadaly právě na srpen nebo září. Letos však mluvíme o totálním prázdnu. Ještě na začátku roku to sice vypadalo, že se 30. září dočkáme potenciálně miliardové Mission: Impossible Odplata - První část, ale Paramount na konci ledna couvnul a první část dvojdílné rozlučky Ethana Hunta znovu odložil. A rozhodně nebyli jediní. Analytická společnosti Comscore uvádí, že letos zamířilo do kin o 38 procent méně filmů než poslední předcovidový rok – 2019.

Pro někoho bude překvapivé, že se podobné problémy vyhýbají lídrovi – skupině AMC Entertainment holdings, jejíž multikina jsou jednička nejenom v Americe, ale i globálně (patří jí mimo jiné v Evropě operující síť kin Odeon). Jenomže pozor – AMC, kterou mezi lety 2012–2018 vlastnila čínská Wanda, si už svou těžkou hodinku prožila. Následuje krátké akciové innuendo.

Ke konci roku 2020 se začaly objevovat zvěsti, že je firma na dně a tomu odpovídala cena akcií, která klesla až k hranici dvou (!) dolarů. Možná si i vy vzpomínáte, že jsme tenkrát problém provozovatele multiplexů řešili na různých místech v MovieZone diskuzích a vy jste se dokonce dotazovali, jestli má cenu do cenných papírů investovat, když se před covidem obchodovaly za 15 a více dolarů a aktuální hodnota neodpovídá realitě. Tuším, že jsem na dotaz čtenáře napsal něco ve smyslu, že bych byl velmi opatrný, protože bankrot rozhodně nelze vyloučit.

O pár týdnů později vystoupaly akcie na šestinásobek, přičemž na konci června 2021 dokonce atakovaly neskutečných 59 babek. Stejně jako Gamestop se totiž AMC svezla na „meme-stock“ vlně, kdy skupinky především drobných investorů, jež se shlukovaly na Redditu a dalších, uměle vyhnaly cenu do nebeských výšin. Od té doby se samozřejmě situace trochu uklidnila a dnes mají cenné papíry AMC přeci jenom normálnější hodnotu – oscilují okolo deseti dolarů.

Pro vás je každopádně důležité vědět, že to je ten hlavní důvod, proč AMC uniklo bankrotu. Nechci zacházet do podrobností, ale především díky zájmu investorů o jejich cenné papíry se povedlo už na konci ledna 2021 získat skoro miliardu dolarů, což stačilo na odvrácení bankrotu. Zájem však oproti všem předpokladům pokračoval i během roku, což znamenalo další miliardu a jistotu, že minimálně pár let tu s námi král multiplexů ještě pobude. To samozřejmě neznamená, že by při pozorování vyprázdněného rozvrhu premiér právě nekrvácel i on. Na rozdíl od Cineworldu však má (prozatím) dostatek financí, aby svoje dluhy splácel.

Kina to posledních pár let vážně nemají jednoduché a souhlasím s vámi, že za některé problémy si ve spolupráci s hollywoodskými studii mohou sami. Když po roce 2010 začal vystrkovat růžky Netflix, nikdo nebral bývalou noční můru pošťáků příliš vážně. Následující roky však ukázaly, že pánové Sarandos a Hastings dobře vědí, co dělají. Právě nástup covidu, zavřené sály a urychlené spouštění studiové konkurence (HBO Max, Disney+, Paramount+) vzaly kinařům vítr z plachet, kterým ještě v rekordním roce 2019 disponovali. Následovaly hybridní premiéry, kdy nejenom Warneři nabízeli největší blockbustery na svých streamech v den kinopremiéry a pořád nekončíme.

Když už měli kinaři pocit, že jsou z nejhoršího venku, přišlo premiérové bezčasí a je na čase se přesunout do Evropy. Ta právě zažívá noční energetickou můru, kdy kvůli invazi Ruska na Ukrajinu ceny elektřiny a plynu atakují historická maxima pomalu každý den. Budu teď sýčkovat, ale když se člověk znovu podívá na tragický výhled premiér na následující měsíce, tak si není těžké představit, že v sále mnohdy budete sedět jenom vy, vaše přítelkyně a pár dalších duší.

Kinaři jsou z minulosti na podobné projekce zvyklí a dříve to vážně skoro nikdo neřešil. Jenomže dnes budou náklady na dvouhodinové promítání ve vytápěném sále úplně jinde než před pěti lety. Dočkáme se snad návratu dob, kdy byl určený minimální počet osob na promítání a pokud jste náhodou nenahnali náhodné kolemjdoucí do sálu, mohli jste na projekci zapomenout? Nebo bude ještě hůř a stát (stejně jako mnohokrát v minulosti) hodí kulturu na druhou kolej a kinařům rovnou nakáže, za jakých podmínek mohou fungovat?

Zmaru a beznaděje je však kolem nás až až a já odmítám pokračovat negativně. Bude líp a začít můžeme u nás. Nejenom marvelovkami, disneyovskými pohádkami a Avatarem jsou naše kina živa. Už 8. září zaútočí na tuzemské sály Jan Žižka a byť moc nevěřím, že by legendární vojevůdce režírovaný Petrem Jáklem zvládnul v návštěvnosti překonat Vyšehrad, čísla budou jistě pěkná. To stejné potom bude platit i o podzimním pokračování Princezny zakleté v čase, která může udělat podobný kasovní průvan jako Tajemství staré bambitky 2.

Tedy pohádky, která na jaře v návštěvnosti dvojnásobně překonala Batmana. Jasně, po skončení covidu zaplavilo česká kina mnoho romantických komedií, z nichž valná většina propadla a propadne. Nic to však nemění na faktu, že se domácí multiplexy mohou zase a znovu opřít o domácí filmovou tvorbu. Což ostatně platí i o Francii, Německu, Španělsku a dalších evropských státech.

V globálu je potom velmi optimistický výhled na příští rok, kdy Hollywood konečně povolí stavidla a začne vysílat do kin své mnohokrát odkládané filmové zlato a stříbro. Indiana Jones 5, Strážci Galaxie Vol. 3, Mission: Impossible Odplata – První část, Rychle a zběsile 10, Aquaman and the Lost Kingdom nebo The Marvels (jasně, v posledních dvou případech jsem hodně optimistický) mohou klidně útočit na miliardu.

V závětří číhají Ant-Man and the Wasp: Quantumania, Nolanův Oppenheimer, spin-off Tichého místa, Madame Web, Barbie, spin-off Transformers, dvojka výborného Spider-Mana: Paralelní světy, John Wick 4, Creed 3, Dungeons & Dragons: Honor Among Thieves, toužebně vyhlížená druhá polovina Duny, prequel Hunger Games, Wonka s Timothée Chalametem (bude to překvapivý vánoční hit, dejte na mě) a jistě na další bijáky zapomínám.

Pokud zamíříme ještě dále do budoucnosti, je třeba upřít zrak směrem ke streamům. U nich můžeme poslední měsíce pozorovat jisté vystřízlivění, které kvantifikuje především Wall Street. Ukazuje se, že burzovní kaskadéry čím dál více zajímají finanční výsledky a čím dál méně dbají na růst předplatitelů, což pro ně byl během covidu ten nejdůležitější ukazatel. V návaznosti na to je velkým tématem streamovací šetření, kvůli kterému by již v budoucnu nemělo vznikat tolik ultradrahých blockbusterů dedikovaných právě pro tyto platformy.

Ne že by snad Netflix a spol. nadále nebyly konkurencí pro multiplexy. Kdepak, mnoho lidí si doma raději pustí další sérii Zaklínače, než aby zamířilo do kina. Jenom už to podle všeho nebude taková síla, kterou v uplynulých letech reprezentovaly pokusy kina skoro až obcházet. Výjimky se sice pořád najdou (na podzim se dočká Halloween Ends simultánní premiéry na Peacocku), ale podobné šílenosti jako uvolnění všech velkých premiér jednoho hollywoodského studia na streamy ve stejný den, kdy byla premiéra v kinech, se už podle všeho nikdy nedočkáme.

Když už jsme u Warnerů, tak zmíním Davida Zaslava. Na toho se před pár týdny snesla vlna posměchu za absolutní zrušení premiéry Batgirl a Scooby-Doo na HBO Max a jeho velmi neurčitou prezentaci budoucnosti Warnerů a Discovery. Burza samozřejmě zareagovala a v době psaní článku jsou akcie Warnerů na historickém minimu. V jedné věci však měl Zaslav (alespoň podle mě) pravdu. Volně cituji: „Kinopremiéry pro nás budou v budoucnosti to hlavní. Když pošlete film do kin, jeho hodnota vzroste. Jasně nám to ukázal příklad Batmana a Elvise“. Jenom pro pořádek dodám, že Warneři plánují každý rok posílat do kin až 25 filmů.

Uvidíme, jak možný bankrot Cineworldu nakonec zamává s relativně nadějnou budoucností. Přes všechna ujišťování opravdu existuje možnost, že se síť multikin Regal v Americe nadobro uzavře a v následujících měsících a letech naplno dopadnou problémy globálního molochu i na Evropu. Já osobně však nejčernějšímu scénáři nevěřím. Asi všichni tušíme, že v blízké budoucnosti se moc nových kin (pokud vůbec nějaká) v západním světě otevírat nebude, ale představa, že by najednou skončily tisíce multiplexů, je podle mého názoru naprosto lichá.

Už jenom kvůli tomu, v jak specifických prostorách se sály v naprosté většině případů nacházejí a jak složité je udělat z multikina něco jiného. Někteří si sice vzpomínáte na zavření Galaxie a kauzu Novodvorská, kdy neúspěšné multikino nahradilo fitko, Datart a další, ale to byla výjimka. Těžko si teď představit, že by něco podobného potkalo třeba megaplex na Chodově. Nějakému zavírání a zeštíhlování se v příštích letech pravděpodobně nevyhneme, ale apokalypsy se snad kinožrouti bát nemusí.

---

Poznámka pod čarou: Už roky se šeptá o plánech Netflixu na vlastní síť kin. Pokud Cineworld v Americe opravdu zbankrotuje, vůbec bych se nedivil tomu, kdyby do toho streamovací král šel a alespoň část jich (samozřejmě se slevou) koupil.