Když se před dvěma týdny Bond představil v Evropě, zavládlo nadšení. Více než 120 míčů překonalo původní devadesátimilionové odhady distributorů a pokud jsme srovnali jednotlivé trhy, tak se dokonce povedlo o pár procent celkově překonat otvírák Spectre. Neradujme se však předčasně, 880 mega jako Spectre před šesti lety snímek po celém světě bohužel nevydělá.

James to právě v kinech nemá vůbec jednoduché a není to jenom kvůli nadstandardní délce atakující s reklamami tři hodiny. Tento víkend se v Americe podle všeho velmi slušně uvede na streamu souběžně uváděný Halloween zabíjí, skoro po celém světě (včetně naší kotliny) se dočká premiéry hodinu a půl dlouhý Venom a už příští týden nula nula sedmičku v zámoří (a u nás) připraví o nějaký ten IMAX i očekávaná Duna. Po dočasné covidové stopce se znovu navrací praxe z minulých let, kdy film musí vydělat co nejvíce peněz první dny v kinech a další týdny je ze všech stran velký tlak, aby kina tlačila novinky. Jenom mimochodem – zrovna u nás jich je vážně nespočet, protože do situace v tuzemských multiplexech hodně promlouvají i četné domácí kousky. Velké multiplexy sice několik blockbusterů samozřejmě uživí, u jednosálovek už je to ale trochu problém.

Už otvírák 55 milionů v Americe naznačil, že očekávat podobné tržby jako u předposlední bondovky je jenom sen, a trochu větší poklesy u některých evropských zemí (nemluvím teď o Británii, kde se Není čas zemřít dočkal s 36 mega šestého nejvyššího otvíráku všech dob) ukazují, že reálnější bude očekávat finiš okolo 600-700 milionů. Že jsem při pohledu na současných 330 melounů snad až příliš optimistický? Nezapomínejte na Čínu, kde má 007 premiéru posichrovanou na konec října. Spectre v miliardové zemi vydělal před lety 83 mega a podle mého názoru se Bondovi tentokrát povede v nevypočitatelné totalitní zemi překonat kilo.

Vzhledem k tomu, jak jsem v minulé kapitole usilovně snižoval náklady, jistě teď máte na jazyku otázku, jestli mnou tipovaný (a po prvním víkendu v Americe mírně upravený) výsledek v kinech bude stačit na splacení rozpočtu ořezaného o příspěvky od prestižních značek a s tím související nižší množství dolarů směřujících od United Artists (v Americe) a Universalů (ve světě) na reklamu. Jenom pro jistotu, spekuluji o rozpočtu 200+ mega, reklamě 100+ míčů a tržbách 600-700 melounů. Podle mě to nakonec na zaplacení z kin stačit nebude, byť platí zažité a univerzálně ne úplně vždy platné pravidlo, že studio uvidí nazpět z každé vstupenky v průměru polovinu. U Bonda je to bohužel ještě trochu složitější.

Složité distribuční smlouvy, do kterých nikdo samozřejmě pořádně nevidí, musí brát v potaz i všimné pro EON productions v čele s Barbarou Broccoli a Michaelem G. Wilsonem. Nemluvě o procentním jackpotu ve smlouvě Daniela Craiga (25 mega předem je pro něj teprve začátek). Tím pádem by ani optimistických 700 mega z kin pravděpodobně nemělo stačit na pokrytí všech nákladů. Podle mě se ale ptáme špatně. Otázka by měla spíše znít, jestli je uvedení Craigovy rozlučky s Bondem v kinech úspěch. Je.

Ještě před pár měsíci se objevovaly apokalyptické scénáře hovořící o 300-400milionových tržbách z kin. Spekulovalo se o tom, že Barbara a spol. měli biják střelit nějakému bohatému streamu a budou ještě hořce litovat, že při setkání se zástupci největších hráčů si řekli o 600 mega na dřevo a nekývli na prý oficiálně nabízených 400 melounů (zprávy pocházejí z doby, kdy MGM ještě nebylo ve vlastnictví Amazonu). No a teď se najednou intenzivně řeší, jestli náhodou producenti neprodělají pár desítek milionů na uvedení v kinech.

Nezapomínejme na fakt, že příjmy z kin nejsou pro účetní bondovky ani zdaleka konečná. Film se za pár týdnů tak jako tak dočká přímého prodeje na platformách z ranku iTunes a Google Play, pozdější uvedení na streamech bez dodatečných poplatků jistě také bude vítaným příspěvkem do kasičky a pár milionů nazpět jistě připluje i z čím dál méně důležitějších DVD a Blu-rayů. Není čas zemřít se samozřejmě zaplatí a většině financujících stran i vyplatí. Pouze to bude o pár měsíců později, než by se stalo v normálních časech bez globální epidemie.

Na konci první kapitoly jsem sliboval, že vám dám odpověď na otázku, kolik by musel Bond vydělat v kinech, aby byl ziskový. I kdybychom se už tento víkend dočkali naprostého kolapsu na všech klíčových trzích, Čína by film na poslední chvíli zakázala a Není čas zemřít by se jenom o chlup překulil přes půl miliardy, stejně si myslím, že by to stačilo. Ne úplně všem, samozřejmě. Především Universal a United Artists by jistě brečeli a kdo ví, jestli by po světě nedistribuoval příští bondovku někdo jiný. Přípravy na další dostaveníčko s agentem 007 by to příliš nepřibrzdilo. Na to je franšíza až příliš velká a milovaná.

Berme (jenom trochu) podměrečně tržby v Americe a v některých dalších zemích světa jako malé zaškobrtnutí, jež je opodstatněné okolnostmi, které kromě čínských pojídačů netopýrů nemohl vůbec nikdo ovlivnit. Můžeme sice spekulovat, zda by filmu neslušela více listopadová premiéra (kina až tolik narvaná podle všeho nebudou), ale to už je teď bezpředmětné. James Bond se vrátí. S novým představitelem hlavní role a velmi pravděpodobně i podobně vysokým rozpočtem, jenž umožní machrování s Aston Martiny, Land Rovery a Omegami. Přesně tak, jak to diváci chtějí.

Poznámka pod čarou: Celá problematika nastíněná v předchozích odstavcích je samozřejmě ještě o řád komplikovanější. Byť film produkuje (tedy z velké části platí) nedávno Amazonu prodané studio MGM, distribuci si rozdělili v článku již zmiňovaní United Artists (USA) a Universal (má na starosti zbytek světa, ale jsou tam výjimky zastoupené často ve východní Evropě). No a raději snad ani moc neřešit, jak moc do toho promlouvá vlastník bondovské značky EON, reprezentovaný Barbarou Broccoli a Michaelem G. Wilsonem. Třeba se k tomu dostaneme v nějakém příštím tématu.