Naomi Adachi (moderátorka, gamerka, modelka)

1. Na poprvé si nevzpomínám, ale naposledy jsem se koukala nedávno s mámou a tátou a byla to děsná legrace. Máma pištěla, táta vzpomínal a druhej den jsme si i s mým bráchou vyprávěli o všech Terminátorech. Normálně nás to zblížilo!

2. Miluju Camerona a hlavně Vetřelce, takže jsem fanoušek jeho filmů. A baví mě sledovat, jakým způsobem si se sci-fi žánrem hraje. A když pominu vše kolem, tak mě nikdy nepřestanou fascinovat efekty, který jsou (na tu dobu) úplně jinde!

3. Jasně! Já jsem vždycky pro další díly. Protože když něco miluješ, tak to nemusí bejt dokonalý. A když to miluješ mega, tak tomu dovedeš odpustit někdy až moc! Haha! 

Jan Bradáč (ředitel sítě multikin CineStar a distribuční společnosti Falcon)

1. V roce 1991 to ještě trvalo, než se ten film sem dostal na plátna kin v reálném čase po americké premiéře. Takže pro mě tím prvním zdrojem byla VHSka, lokalizovaná nějakým šíleným domácím dabingem, někdy na sklonku léta 1991, kterou jsem sehnal logicky někde pod rukou. Ale měla přesně ten účinek, že jakmile film dorazil oficiálně do kina na plátno (asi o půl roku později), byl jsem na něm snad dvacetkrát.

2. Filmy jsme tehdy divácky prožívali jinak než dnes, ale je to velmi nadčasové téma, takže jakmile to kdekoliv zmerčím, dívám se na to znovu. Cameron je vizionář, dokázal to nejednou, ale tady pro mě poprvé a v neuvěřitelné palbě. Navíc s nehercem, který toporně říká v celém filmu vlastně jen pár replik… pro mě je v tom kouzlo celého filmového cirkusu (v tom nejlepším významu toho slova) vytažené do dokonalosti.

3. Sedmý Terminátor už je k ničemu. Pro mě ta série skvěle fungovala do třetího dílu (včetně); pak bych to utnul.

Při natáčení třetího dílu v roce 2002 jsme s kolegyní Svatkou v L.A. měli na setkání v Sony Pictures Ent. čest setkat se přímo s hvězdou, tak si dovoluji připojit jedno foto - bylo to nezapomenutelné. :)

Honza Bártek (režisér a scenárista)

1. T2 jsem viděl ještě na základní škole z VHSky díky spolužákovi Honzovi Andrýskovi, který byl děsný fanda Arnolda. Samozřejmě jsem film zhlédl bez toho, aniž bych předtím znal jedničku. Což mi ale vůbec nevadilo. Jen jsem tušil, že Arnold byl v prvním díle „ten zlý“ (a ono je to ve filmu dostatečně vysvětleno). Koukali jsme jako vyjevení nejen na příběh, ale očima malých kluků i na akci a triky a nechápali, jak je něco takového možné (a kdo znal seriál Hollywoodští specialisté, ten si později pošmáknul na zjištění, jak trikoví mistři z USA vyráběli ze rtuti slévání T1000ky dohromady). Jo, a pak si ještě pamatuju, že by mělo jít celkem snadno ošulit bankomat, což jsem ale nikdy neměl odvahu zkusit. A ani neměl tu klávesnici… A taky od té doby nemám moc rád krabicové mléko.

2. Pokusím se nerozepsat na 101 stránek. Říká se, že T2 je asi nejlepší akční film všech dob a Máňa říkala, že to je směroplatné. Zásadní je tedy pro mě druhý Terminátor tak nějak – nostalgicky-lidsky-emocionálně – z hlediska učebnice režie a určitým způsobem z pohledu historie kinematografie. Camerona miluju a T2 mu pod rukama jede na plný plyn po všech směrech. Mám-li mluvit o zbytku série, tak jednička je moc fajn: celé to spustila. Trojka mě v kině překvapivě dost bavila a u dalších dílů spíš předstírám, že neexistují (jako u Matrixu 2 a 3 a bohužel i SW 7 - 9. Pardon). Na konec lidstva se od té doby dívám jinak než předtím.

3. Ano, ale jen pod podmínkou, že to bude v rámci nějakého dílu Ricka a Mortyho. Jinak je to úžasný vesmír, který se, bohužel, snaží boomers (staří jako já) vytěžit nejunavenějším způsobem, hned po vánočním dílu Kameňáku. 

Filip Brouk (producent a vedoucí produkce)

1. Poprvé jsem viděl Terminátora 2 v letním kině v Lipnici nad Sázavou. Bylo mi tak pět, možná šest let. Tenkrát nikdo neřešil zda bych na to měl koukat. Chodil jsem do letního kina na všechno. Vzpomínám si, že jsem z toho byl nadšený a následně několik týdnů mojí nejoblíbenější hračkou byl Lego panáček, co měl černý brejle, s bílou policejní motorkou a puškou od pirátů. 

2. Patřím mezi ty, co viděli dvojku dřív než jedničku. A spolu s Jurským parkem, Hvězdnými válkami, Vetřelci a Smrtonosnou pastí to byly filmy, které jsem pak sjížděl do zblbnutí na VHS. Takže asi utvářel můj vkus na filmy. Taky to byl snímek, kde jsem se stal fanouškem Arnolda a následně vyhledával jeho další počiny. Jak moc zásadní to pro mě bylo dílo, jsem si neuvědovomal. Spíš později, když jsem se začal o filmy víc zajímat a zjistil, o jakou revoluci vlastně šlo, a jak dobře natočený a odvyprávěný druhý Terminátor je, mi došlo, proč se mi tak líbí a proč se k němu vracím. Dnes už můžu říct, že je to jeden z těch případů, kdy dvojka překonala jedničku. A ačkoli osobně mám nejradši od Camerona Pravdivé lži, tak uznávám, že je to asi jeho nejlepší film. Ale u něho je to těžký, když natočil většinu filmů za 10/10 a pár za 9/10. Takže je pro mě zásadní v tom, že mi vlastně ukázal film jako takový. A patřil mezi bijáky, díky nimž jsem se do kinematografie zamiloval. 

3. No ano, chtěl, ale s velkým ALE. Terminátor 3 nebyl vlastně špatný, jen ve stínu dvojky je o level horší. To, co bylo potom, nechci komentovat až na poslední Temný osud, který mi vlastně nevadil a kvalitativně by mohl být někde okolo té trojky. Ale já bych rád to totální ačko jako byla jednička a dvojka. A klidně už bez Arnolda a klidně odehrávající se poté, co Skynet vyhladil většinu lidstva. Je mi jedno zda se bude cestovat časem, nebo se bude válčit se Skynetem. Jen by to chtělo opět dobrý příběh, který je skvěle natočený a hlavně odvyprávěný. Což zní jednoduše, ale aby se něco vyrovnalo prvním dvěma filmům, to už tak jednoduché není. Takže pokud by mi někdo nabídl dobrýho Terminátora, tak si ho rád vpálím. A pokud další Genesis, tak radši ať to už nikdy nikdo netočí. A myslím, že tohle by podepsala většina lidí. 

Ďuro Červenák (spisovatel)

1. Ak ste videli dokument Králové videa, tak poznáte príbeh o tom, ako partia Čechov letela do USA natočiť tam v kine Terminátora 2 a kópiu tohto záznamu potom šírila v Československu. Tak presne túto kópiu som videl na akomsi "verejnom pirátskom" premietaní u nás v diskotékovom klube. Malo to strašnú (ale o niečo lepšiu, ako VHS-ky za totáča) kvalitu, premietalo sa to cez projektor na stenu, takže zážitok bol intenzívny, aj preto, že šlo o čerstvú novinku. Neskôr som T2 videl aj normálne v kine, keď konečne dorazil do oficiálnej distribúcie, a určite som na ňom bol viackrát.

2. Priznám sa, že ho mám v Cameronových filmoch až na treťom mieste (Pravdivé lži sú omnoho väčšia srdcovka a Aliens zasa drsnejší a výrazne napínavejší sci-fi nárez). Oproti takmer hororovému T1 bola dvojka už vlastne pop so strieľaním do nôh a otravným deckom, ale zase áno, bol to výživný pop. Epická akcia, vtedy prevratné CGI, hláškujúci Arnold a "strong female character", aký by dnes mnohí chceli mať vo svojich akčných báchorkách, ale všetky tie Jovovichky a Theronky by Linda lámala cez koleno.

3. Neviem. Zaujímal ma ten predchádzajúci, lebo to propagovali ako Cameronom ošéfované pokračovanie s Lindou atď., ale vzišiel z toho zase len odvar, z ktorého si pamätám dokonca menej ako z tých predchádzajúcich dielov. Ale videl som všetky časti, takže by som si určite pozrel aj ďalšiu. 

Tomáš Dianiška (herec, dramatik a režisér, autor nejlepší nové české hry roku 2020 294 statečných) 

1. Půjčili jsme si s bratrancem VHSku. On to už předtím viděl a tak mi pořad prozrazoval děj deset vteřin dopředu. Bylo to v jednomužném rychlodabingu, a tak jsem se hlavně soustředil na Arnoldův origoš hlas. Po skončení jsem kazetu obřadně vytáhnul z přehrávače. Byla ještě teplá. Přímo pálila. Myslel jsem, že je to kvůli tý scéně v ocelárně.

2. Trefilo mě to přímo v nejlepším věku, pro kluka je to nejlepší vstup k akčňákům. Tehdy jsem to nedokázal analyzovat, ale bylo jasný, že T2 vypadá líp, drsnějc a těžkotonážněji, než cokoli jinýho. Přitom nepotřebuje moc mrtvol ani krve. Scénář není překombinovanej, má to tématickej přesah, jedna linka má atributy rodinný roadmovie. A hlavně příběh je zde nadřazený trikům. Toho se současný tvůrci často žel bojí.

3. Jasně, kouknu na to, ale poslední Terminátoři nejsou ničím výjimeční. Vršení atrakcí a vyvoláváni nostalgie po analogových původních dvou dílech. 

Bruno Ferrari (zpěvák Vanessy, performer) 

1. To mi bylo 21 a určitě to se mnou neudělalo nic. V tý době mě zajimaly jen tvrdý drogy, ženský a hudba. Pamatuju si, že ten film milovali tehdy hlavně homosexuálové. Mě pohled na naleštěnýho rakouskýho svalovce nic moc neříkal... tobě jo?

2. Jak jsem psal, moc jsem v těch filmech s gay tématikou nejel. Ale chápu, že se to někomu líbí. Já to fakt neodsuzuju. Ať si každej dělá, co chce.

3. Ani ne, je fakt, že uz jsem toho asi zažil dost, ale k homosexualnímu gerontofilnímu pornu jsem se ještě nedopracoval. Ale co není, může bejt, že jo... mrk mrk, dědci. 

Jiří Flígl (ředitel kina Aero, filmový guru)

1. Terminátora 2 jsem poprvé viděl během jeho premiéry na německém satelitním vysílání. Bylo mi asi jedenáct a bezmezně jsem tehdy obdivoval Arnolda. Vysílání začínající kolem desáté večer tehdy nešlo dohromady s mou večerkou, takže jsem se to pokoušel všemožně ukecat a nakonec jsem tátu přemluvil, abych se s ním mohl na zapřenou bez mámina vědomí koukat. Tohle samo mi po letech zůstalo jako vzpomínka, která přebyla bezprostřední dojmy z filmu. Ty ale nepochybně byly velkolepé, protože to tehdy bylo cokoli s Arnoldem, i Kaktusový Jack.

2. Díky oné osobní vzpomínce pro mě rozhodně T2 zásadním filmem je, ale to se méně váže k filmu samotnému a celé sérii. S postupujícím časem a věkem dřívější zarytou nekritičnost vůči Arnoldovi vystřídalo střízlivější docenění i přehodnocení, ale o to víc vnímám kvality některých jeho filmů. Terminátoří série mě ale nepřestala fascinovat, byť s pozdějšími díly také tím, jak těžké je navázat na laťku stanovenou prvními dvěma filmy. Měl jsem možnost oba první díly před pár roky vidět na plátně a tam jsem plně docenil jejich řemeslnou bravuru.

3. Počítám se k menšině diváků, které poslední díl vyloženě nadchnul, takže by mě další díl určitě zajímal. Jako předání žezla a navázání na ženské příběhy, jež tvořily základ všech dobrých a kvalitami přetrvávajících dílů franšízy (vedle Cameronových filmů také vynikajícího seriálu) mi dokonce dával naději do budoucna, která ale kvůli tržbám nejspíš zůstane nenaplněna. 

 Kamil Fila (ještě větší kritik, než jsme doufali) 

Tady v druhé kapitole.  

František Fuka (filmový publicista) 

1. a 2. Terminátora 2 jsem poprvé viděl na strašné kopii na VHS, ale tehdy mě nezaujal o mnoho víc než ta hromada dalších kapitalistických snímků, které se k nám valily. Pak jsem na něj šel do kina, ale musím přiznat, že mě tehdy nijak moc nesebral (například z Propasti jsem byl unesený mnohem víc) a nadčasové kvality Terminátora 2 jsem začal oceňovat až o mnoho let později.

3. Dle mého názoru je námět "Terminátor" totálně vyčerpán a každý další film to jen potvrzuje. Další Terminátor by mě zajímal jen pokud by k němu tvůrci přistoupili totálně inovativním způsobem, například kdyby byl animovaný od Lorda a Millera nebo konverzační film od Tarantina. Nebo muzikál.  

Adam Gebrian (kritik a teoretik architektury, architekt) 

1. Bylo to ve Velkém kině ve Zlíně a naprosto mě ten film fascinoval. Myslím, že jsem ho po návratu z kina prohlásil za druhý nejlepší film, co jsem kdy viděl – pozice Poslední křížové výpravy zůstává dodnes neotřesitelná – a následně ho viděl ještě několikrát, i když naposledy asi před 25 lety. Musím to napravit. Jako, myslím, téměř na všechny, na mě udělaly obrovský dojem vizuální efekty, ale můj vztah k tomu filmu se utvořil na základě primitivnějších asociací. Šlo konkrétně o scénu příchodu nahého T-800 na zem, do hospody s biliárem.

Těch pár minut, během nichž si nechá zavrtat hořící doutník do hrudníku bez mrknutí oka, po získání cool koženého oblečení od hlavy až k patě a brokovnice, kterou dokáže nabíjet za jízdy jednou rukou otočením o 360 stupňů, po Harley-Davidson s plnými hliníkovými disky kol, o kterém jsem si později zjistil, že jde o typ Fat Boy. Vizualita těchto prvků se mi tak líbila, že jsem si myslím koupil asi 500 žvýkaček, abych získal všech 50 obrázků, nálepek, které představovaly ukázky z filmu. Mimochodem, mám je dodnes, a to je co říct, protože téměř nic nesbírám.

V letech 2007/08 jsem studoval v Los Angeles a prošel jsem si celou trasu od nákupního centra v Santa Monice – které mimochodem navrhl spoluautor Tančícího domu Frank Gehry –, kde Connora zachrání T-800 před T-1000, až pod most v polovyschlém korytu LA river, ve kterém probíhá pronásledování moped - Harley - Truck. Při zhlédnutí třetího dílu Terminátora mě pobavilo, že budova, která je částečně ubourána při scéně automobilové honičky s jeřábem, je budova školy architektury SCI-Arc, v níž jsem tři semestry studoval.

2. Ta série pro mě jako celek myslím moc výjimečná není, což je dáno tím, že první díl jsem viděl až po druhém, třetí až s velkým odstupem a žádný další. Ale dvojku považuju za skvělý film po všech stránkách a díky vaší žádosti o tento text se na něj musím znovu podívat a tipuju, že si ověřím, že ani po letech názor nezměním.

3. Ne. 

Rudolf Havlík (režisér) 

1. Viděl jsem ho na střední škole v kině Na Hradbách a byl to pro mě šok. Cestou na internát v metru jsem se tvářil jako Arnold a všechny si měřil kamenným pohledem, problém byl, že jsem neměl velké svaly, ale akné.

2. Jednička a dvojka jsou pro mě jakousi esencí akčního sci fi, trojka guilty pleasure, čtyřka neproměněnou šancí a ty další jsem nedokázal ani dokoukat. Nedalo se to.

3. Pokračování? Já nevím. Ten svět byl krásně sestrojený, ale pořád mi připadá, že ta základní skvělá premisa byla vytěžena dvěma prvními filmy a postapo blbůstek teď vzniká takové množství, že to asi už není dobrý nápad. Navíc Terminátor jsou prostě devadesátky a ty už nejsou a nedají se napodobit. Je třeba jít dopředu. 

Jakub Jíra (producent)

1. Jo, když mi bylo zhruba osm, bydlel jsem v Žatci a domů se nám dostala VHSka z tehdejšího černého trhu (tak se tomu tuším říkalo). Batman a Terminátor II, pamatuji si ten černobílý obal a moje první setkání s pirátstvím. Film jsem dal několikrát, než jsem ho musel vrátit sousedům. Pak jsem ho hodně dlouho neviděl, až když vyšel ofiko na VHS pod hlavičkou "Guild Home Video." Co to se mnou udělalo si přesně nepamatuji, ale vím, že od té doby se v mé sbírce hraček pravidelně objevovala brokovnice.

2. Kromě prvního propíchnutí hlavy, co jsem kdy viděl, asi především v té době nevídanou trikovou podívanou. Jasně, asi jsem to úplně v tu dobu neřešil, ale rozhodně to byl první film, který jsem viděl, co měl triky na takové úrovni. Nejspíše to byl taky první snímek, který jsem viděl, kde byla takhle cool hlavní hrdinka, do té doby jsem znal akorát Saskii Burešovou. A rozhodně se podílel T2 na mém zájmu o film, jenž přetrvává dodnes. Tím jsem si jist.

3. Rozhodně ne. Druhým filmem pro mě série končí. Možná si dám až díl desátý, až mi bude 70 a nebudu mít co dělat. 

Jitka Kotrlová (producentka)

1. Časově přesně nezařadím, kdy jsem Terminátora 2 viděla poprvé, ale odhaduji, že to bylo na VHSce buď u kamarádky nebo u sestřenice. Rodiče vždy někam odešli a my jsme měly dovoleno se dívat na filmy, v jedné době to byla tradiční náplň víkendových večerů. V obou případech jsme koukaly společně na všechny akční filmy od Komanda po Přepadení v Pacifiku. Určitě jsem film neviděla v kině, ale v pěkně v televizi. 

2. Terminátor 2 je pro mě určitě tím Terminátorem. Až zpětně jsem si v porovnání všech těch akčních filmů uvědomila, jak byl vyjímečný. A samozřejmě jsem měla velký respekt z vizuálních efektů a geniálně natočených scén stíhacích jízd. Originalita T2 mě naučila neohrnovat nad akčními filmy nos, lze v nich najít hodně inspirace. 

3. Musím se přiznat, že nejnovější díl jsem neviděla. Ale viděla jsem poctivě všechny sequely do Genisys, což už bylo pro mne moc velké vykrádání sama sebe. Ráda bych si sérii uchovala v úctě, i kdyby to znamenalo, že zůstanu už jen u dvojky. 

Radomír D. Kokeš (filmový teoretik a historik, pedagog) 

Tady v druhé kapitole. 

Marpo (rapper, frontman TroubleGangu) 

1. T2 jsem viděl, když mi bylo cca 6 - 7let. A vím, že to byl docela šok. Pořád jsem si to vybavoval a strašila mě scéna, jak Sarah Connor je u plotu, když bouchne atomová bomba a smete to dětský hřiště

2. Urcitě je pro mě zásadním snímkem - byl to pro mě takovej první pohled do budoucnosti v dětství, a jak by to mohlo vypadat. Plus je to jeden ze zásadních filmů Arnieho!

3. Zajímal by mě. Poslední byl dobrej, ale klasika je klasika! 

Kristina Nedvědová (režisérka a scenáristka)

1. Bylo to na základce, kdy naši pořídili barevnou televizi. Ta telka byla velká asi jak mikrovlnka, ale to nevadilo. Terminátora 2 jsem viděla, aniž bych znala první díl. Jasně si vybavuji  moje dětské pocity u scény, kdy má Sarah vidinu, že nad L.A. vybuchuje atomovka a děti na dětském hřišti se škvaří... to mě jako dítě velmi zaujalo. Totiž, my bydleli v takovém městečku u Českých Budějovic a tenkrát byla hodně živá kauza: stavba jaderné elektrárny Temelín. S mojí nejlepší kamarádkou jsme měly vymyšlený plán úkrytu, až to vybuchne jak Černobyl. Měly jsme vše načteno a Terminátor 2 se mnou hodně rezonoval, byla jsem taková malá Sarah. Strašně jsem se Temelínu bála a v tom filmu byl takovej návod, o čem to doopravdy je, že jo. Co nám vláda zamlčuje. 

2. První dva Terminátory řadím do svého milovaného seznamu snímků, které jsem hltala v devadesátkách a jistě mě dovedly k tomu film pak studovat a natáčet. Neměla jsem na seznamu jen akčňáky, spíš tituly, kde byla hlavní hrdinka žena z masa a kostí. Stejně tak jsem milovala Vetřelce a miluju doteď, ti jsou pro mě větší srdcovka než Terminátor, ale řadím je vedle sebe asi i tím, že se jedná o dílo Jamese Camerona. Ten mě hodně baví tím, jak představil světu úplně nové technologie v oblasti filmu. Udělal z toho takovou vědátorskou show pro milovníky techniky.  Ale nikdy to nebylo na úkor příběhu. Sarah se snaží zachránit svět a ví, že to dokáže jedině tak, že ochrání svého syna, ale zároveň musí zapomenout na klasickou roli maminky, co peče v neděli dort. Ne, Sarah má svaly, tílko, džíny, glády, božský sluneční brýle, vlasy rovný jak hřebíky a je ochotná se rvát, abysme my mohli žít. Svýho syna miluje, ale jen těžko najdou chvilku na mazlení – ona má misi. To pro mě bylo stejné jako ve Vetřelcích, ale ten leze daleko více pod kůži. Terminátor je vlastně i dost legrace, což bylo patrný i v tom úplně posledním dílu. 

3. Asi ne. Viděla jsem ten poslední díl, který mě v něčem bavil, a potěšilo mě, že z toho udělali dobrou akční komedii. Na Arnolda, co se živí jako tapetář, jen tak nezapomenu a upřímně mě ten film pobavil a splnil takové jakoby zadostiučinění mojí dětské duši a odkazu, který si ten film nese. Sarah jako mrzutá důchodkyně byla super. Ale dál mě to nezajímá. Naopak tvorba Camerona mě zajímá dost. Je to asi úplný blázen a já bych z jeho placu utekla po vteřině, ale kdybych jen mohla být u toho, jak třeba točil Propast – titul, který mě zásadně ovlivnil – tak bych byla opravdu moc šťastná. A kdyby mi dal ty brejle co měla Sarah. Ty prostě byly! 

Tomáš Pavlíček (režisér a scenárista)

1. Viděl jsem to s tatínkem na TV Nova. Tvrdil mi, že je to dobrej akčňák, ale věci se Stevenem Seagalem ho prý baví víc. Nechtěl jsem se s ním hádat, ale tohle prostě byla jiná liga. 

2. U T2 jsem si uvědomil, jak strašně důležitá je přehlednost akční sekvence. Tedy: přehlednost nedělá akci miň akční. Přehlednost a orientace v prostoru je základem akce. Bez toho si akci vlastně moc neužiju. 

3. Trochu jsem se v dalších a dalších dílech ztratil. Raději tedy sedmičku Veltlínu nebo Chardonky, prosím.  

Jiří Pavlovský (filmový publicista a comicsový guru) 

1. Vymlátilo to ze mě duši, to to udělalo. Terminátor 2 není film, je to buchar v podobě filmu. Nejenže to má monumentální akci, má to i zajímavý příběh, která sice připomíná jedničku, ale originálně pracuje s postavami. Navíc přihazuje humor a daleko silnější emoce. I když je to film z roku 1991, poprvé jsem ho viděl stále ještě na pirátské videokazetě stočené z kina – v podobě úzkého proužku filmu (na jednom konci širším než na druhém, s jednohlasým rychlopřekladem), ale i tak jsem žasnul nad neuvěřitelnými triky (roztékající se Robert Patrick byl dlouho nepřekonaný) a samozřejmě, nad Arnoldem na motorce. Věci jako honička s náklaďákem, skok na helikoptéru, přestřelka v nemocnici, prohazování zdmi… vážně paráda.  

2. Myslím, že generace, která nevyrůstala na Terminátorovi, nemůže nikdy dosáhnout kvality té, jež ho v mládí prožila, to je jasné. Pro mě je Terminátor ztělesněním akčního sci-fi. Ano, jsou tam drobné pauzy, ale v podstatě je Terminátor ryzí akční koncentrát. Šlápne na plyn hned na začátku, a pak už se řítí a drtí všechno, co se mu odváží postavit do cesty. A přitom to není nudné a pitomé. I přes to, že dvojka vznikla v podstatě díky Arnoldovi, není to jen nabušenější kopie jedničky, ale spíš inteligentní variace na ni. Což se taky moc nevidí, že by pokračování hitu tak moc měnilo původní nastavení postav.

A to nemluvím o tom, že Terminátor 2 přišel se spoustou ikonických scén a hlášek, čímž dodnes poskytuje prostor pro spoustu parodií a memů. Naštěstí, jak je spojený s tou velikostí (pokud se nepletu, tak dvojka byla ve své době nejdražší film vůbec), nedal se Terminátor nikdy tak snadno imitovat jako třeba  Smrtonosná past, kde stačilo jen pár ventilačních šachet a měli jste film hotový.  

3. Je fakt, že nerdi vždycky chtějí návraty svých oblíbených sérií… ale nevzpomínám si na případ, že by ten návrat opravdu za něco stál. Buď jsou to vysloveně ukoptěné pokusy navázat na styl jedničky, nebo, v tom nejlepším případě, obstojný abiturientský večírek. A kromě toho, kdo chce vidět své hrdiny staré? Jasně, my stárneme, ale oni nemusí, oni můžou zůstat pořád stejní, pořád na vrcholu sil, pořád v okamžiku svého největšího vítězství. Takže… ne. I když některé díly z řady nejsou zase tak špatné, tak by vůbec nevadilo, kdyby Terminátoři skončili u dvojky.   

Márty Pohl alias Řezník (rapper, autor Martyho frků a režisér Párty Hard)

1. Jako dítě a miloval sem to! Především ty vize apokalypsy a celkově speciální efekty, z toho sem byl hodně odvázanej. Měl sem to nahraný na kazetě a často sem to sjížděl.

2. Jednička se trochu vleče, ale T2 dodnes beru jako bezchybnej žánrovej film. Je tam všechno dobře, je to syrový, má to super děj, efekty i hlášky. Plus dost hustou hlavní hrdinku, což se málokdy povede. Vlastně mě trochu sere účes Johna Connora, kterej v čase neobstál, ale mimo to je to kult! Taky z toho důvodu jsme spolu s Dope D.O.D. udělali videoklip s názvem TERMINATOR.

3. Ne. Trojka mě ještě bavila, ale nadcházející filmy a seriály už mě neoslovily a přestal sem to sledovat. 

Apolena Rychlíková (dokumentaristka, novinářka) 

1. Poprvé jsem Terminátora 2 viděla s bratrancem u babičky, když už celý zbytek rodiny spal. Koukali jsme potají, se zvukem staženým na minimum a kdykoliv se někde v domě ozvaly kroky, v panickém záchvatu jsme film vypínali a skákali do postelí dělat, že spíme. Mohl být tak rok 1998, víc rozhodně ne a přišlo nám to jako hrozně zásadní a dospělá zkušenost. Oba jsme věděli, že by nám ve věku sedmi, osmi let rodiče nikdy nedovolili na takový film koukat, což posílilo jeho kultovní status.

2. Sérii jsem pak samozřejmě viděla ještě několikrát, ale protože jsem se poměrně brzo v dospívání přeorientovala na artové filmy nebo dokumenty, zůstaly všechny díly Terminátora trochu upozaděné a rozhodně ve mně nevyvolaly asi takový fanouškovský zápal jako u o trochu starších diváků a divaček. Zpětně mi ale "dvojka" přijde z celé ságy suverénně nejlepší. Ať už pro svůj utopistický rámec sbližování lidí a robotů, překvapivě pozitivní roli, kterou Schwarzenegger s přehledem ztvárnil, nebo proměnu Sarah Connor v silnou, nemilosrdnou a taky dost "šílenou" bojovnici, jejíž mateřská láska a odhodlání je pro mě mnohem pochopitelnější až v dospělém věku. V hlavně mi samozřejmě zůstaly všechny akční scény, možná nejvíc ty s "děravěním"/proměnami T-1000. Páčidlo místo ruky, rozstřelená hlava nebo tělo jako cedník. I když jsem tomu filmu nikdy tolik nepropadla, považuju ho pořád za jedno z nejlepších sci-fi vůbec a Cameronův režijní i scenáristický masterpiece.

3. Vlastně asi jo, i když možná jen za předpokladu, že by se vrátil právě James Cameron. Jak je ale známo, on má teď hodně práce s vytvářením XY dílů Avatara. 

Vít Schmarc (šéf distribuční společnosti Artcam, moderátor kritického magazínu Čelisti) 

1. V roce 1992 na Novodvorské s partou spolužáků. Ten film změnil všechno. Pro mě to byl asi největší kinozážitek v etapě, kdy už jsem chodil do kina bez rodičů. Bylo to tak epický a intenzivní, že když jsme druhý den šli do školy, strašně jsem si přál být John Connor a vyjít z baráku s Arniem po boku. Pro kluka, který měl složitý vztah s tátou, to byl hodně osobní zážitek. Ale nejen pro něj. Všichni jsme tím filmem žili.

2. Jako série je to sotva průměrná práce. Pro mě fungují jen první a druhý film, zbytek je nekoncepční mišmaš. Jednička hodně zestárla, ale držím ji v úctě, byť hudba mi leptá synapse. Den zúčtování představuje perfektní epicentrum... Podobně jako Vetřelci je to ukázka dokonalého sequelu, který rozvíjí odkaz kultovní jedničky a přidává něco nového. Ta apokalyptická atmosféra se zažírá pod nehty a kdykoli ten film vidím, musím nejen docenit nesmírnou technickou bravuru, ale i práci s rytmem, stavbu vyprávění, emocionální variabilitu. A odporné uši Roberta Patricka. Navíc mi hodně sedla i rozšířená verze. Je to prostě ultimátní biják, jakých moc není.

3. Absolutně ne. Už trojka byla cringe, McG to dorubal a z těch dalších filmů si nepamatuju vůbec nic, jenom pocit, že všechno už bylo řečeno. Dvojka je tak skvělý film, že není třeba točit další. Stačí si jí pustit znovu. Zestárla fakt hezky.  

Pavel Soukup (herec a dabér - i Arnolda) 

1. Byl kolem toho humbuk. Ale kdy to bylo, už nevím. Trochu jsem se na uvedení do kin podílel. Tak si pamatuju, že T2 budil pozornost.

2. Zásadní bylo snad to, že slovo ustoupilo do pozadí, svým způsobem i příběh, zato efekty a triky byly bombastické. Terminátoři seděli u počítačů.

3. Sedmičku bych si přál už proto, že je to dobré číslo. T2 ohromila. Ale gradovat nelze donekonečna. Budoucnost nekonečné řady vidím jen v komiksu nebo animáku.

Pavel Soukup ml. (režisér reklam, Lesapána nebo #martyisdead) 

1. Bylo mi sotva pět let a vzpomínám si na velké zklamání. V dabingové verzi z roku 1992 nedabuje Arnolda táta, ale Jiří Zavřel. Jiří Zavřel byl geniální dabér, ale moje představa Arnoldova českého hlasu je dodnes dost nekompromisní. Další zajímavostí je, že jsem viděl nejprve dvojku a až pak o dost let později jedničku a přišlo mi, že vlastně není k dotvoření universa dvojky potřeba. T2 je prostě příklad dokonalého sequelu i suverénního sci-fi akčňáku.

2. Série vůbec, na dalších dílech mě vlastně láká jen Arnold, jehož prostě zbožňuju takovým tím způsobem otec a syn (vyrůstali jsme spolu a tak). Zato samotný Terminátor 2 je v mé top 10 sci-fi filmů. Mám ho v rozšířené sběratelské edici na steelbooku v kinoformátu 4K ...a hned vedle toho nahraného na ošoupané černé VHS s devadesátkovými TV reklamami a s ručním popiskem na hřbetu. 

T2 mě prostě provází celý život a asi to logicky musel být jeden z důvodů, proč žánrový film tak miluju. Pikantní na tom je, že opravdu nenávidím náměty o cestování v čase a výjimku tvoří dva filmy: T2 a francouzští Návštěvníci (Les Visiteurs, 1993), oba mám silně spojené s tátovým dabingem.

3. Myslím, že vysvětlující koncept stárnoucí lidské tkáně a šedivějících vlasů Arnoldova T-800 byl odvážný a zároveň geniální nápad, jak nechat bez otázek Arnolda znovu hrát Terminátora bez nutnosti použití 3D. Za to vděčím, jinak příšerné, T5: Genisys. Ale ještě šťastnější jsem za T6: Dark Fate, který nemilosrdně všechny předchozí epizody vymazal a stal se kanonickým třetím dílem. A nutno říct že důstojným. Dále bych se v tom raději nešťoural a zůstal u kvalitní “trilogie”.

Čestmír Strakatý (moderátor Prostor X) 

1. Vzpomínám si docela živě na děs ze záporáka, který mění podoby, má schopnosti několika Avengerů a nemá problém prohnat vaší hlavou (a mlékem) čepel. Byl jsem docela malej a že bych se nebál, to nemůžu říct. Do jistý míry je to určité formující film, aspoň v nastavení cool faktoru.

2. Zpětně zjišťuju, že je pro mě důležitější jednička. Dvojka je objektivně lepší, ale jednička to prostě všechno nastavuje. I pro dalši akční sci-fi na roky dopředu.

3. Teoreticky zajímal, ale asi bych na něj opět nešel. Série se pořád hledá a já nevěřim, že se najde. 

Vratislav Šlajer (předseda APA, producent Pout nebo #martyisdead)

1. Část jsem viděl na bootlegové VHSce, kterou jsem koupil na burze. Byla to verze s jednohlasný dabingem, stočená z plátna kdesi v americkém kině. Bylo to ale příšerná kvalita, tak jsem to brzy vypnul a počkal si na kino. Byla to poslední pirátská VHSka s jednohlasným dabingem, kterou jsem kdy viděl. Můj osobní konec jedné ery.

2. Velká žánrovka, kterou tehdy diváci a kritici brali vážně. To na mě zapůsobilo. A pamatuju si to okouzlení digitálními triky, na svoji dobu nebývalými. Ale ten film jsem od poloviny devadesátých let neviděl, takže je pro mě spíš otázkou minulosti a nějakého sentimentu než stále aktuálního filmu.

3. Vůbec. Myslím, že se ta serie už vyčerpala, není ničím překvapivá. To nemyslím zle, nevidím důvod proč posouvat Terminátora dál. Pro mě je to v dobrém skvělá věc z přelomu osmdesátých a devadesátých let, a tam měla zůstat. 

Karlos "Terminátor" Vémola (zápasník MMA, nejslavnější tvář Oktagonu)

1. Když jsem byl malej kluk, absolutně mě ten film nadchl. Miloval jsem Arnoldovy filmy a tohle byl mezi nimi absolutní top. Tehdy to byla naprostá filmová revoluce. Už Terminátor 1 byl super, ale tohle je jeden z mála příkladů, kdy dvojka předčí první díl. Většina dvojek je slabších, tahle je však nadčasová a ve všech ohledech skvělá.

2. Dvojka je nepřekonatelná. A je to pro mě zásadní film. Nejen kvůli jeho kvalitám a pak i mojí přezdívce, ale i proto že je to strašná motivace do života – že kluk z Rakouska mohl dokázat něco takhle obrovskýho, je neskutečný. Z mýho pohledu právě tímhle filmem prorazil na absolutní vrchol a ještě se tím zvedla už tak úžasná kariéra. Je na tom strašně zajímavý, jak mu v tom paradoxně pomohl jeho handicap – plno lidí by si myslelo, že i když má špatnou mluvu, silnej přízvuk a takhle výraznou vizáž, že se bude do Hollywoodu špatně dostávat. Ale právě tenhle handicap mu tu k té roli pomohl – on mluví a vystupuje jako Terminátor, mluví jako stroj, takže se strašně pro tu toli hodil. Beru to jako motivaci pro lidi, kteří mají v životě nějaký nedostek, nebo vadu, že i tahle vada pro ně může být výhodou – stejně jako u Slye s tou jeho pusou "po obrně", bez té by to taky nebyl Rocky. Lidi můžou dokázat cokoliv, pokud to budou opravdu hodně chtít. 

3. Od dvojky a trojky to šlo z kopce dolů. Čtyřka, pětka a šestka už nejsou ono. Jsou to solidní filmy, ale už ne taková bomba a událost. Ale v sedmičce bych si klidně zahrál, to by bylo masakrální... :)  

Tomáš Vyskočil (vydavatel Filmtoro.cz, Kinomaniak.cz a a Flixpatrol.com)  

1. Viděl jsem ho poprvé v březnu 1992, když šel konečně do českých kin a bylo mi hned jasné, že to je ten nejlepší film, co jsem zatím viděl. Je červen 2021 a pořád si myslím, že je to ten nejlepší film, co jsem viděl. 

2. Na rozdíl od jedničky je míň hororový a míň o přežití, naopak více akční a víc o tom, že nemusíme jen přežít, ale můžeme si vybojovat změnu. Oproti všem dalším dílům to není jen závod s časem a souboj terminátorů. Je to o naději, o hledání a nalezení toho, kdo vám ji dá a s tímhle logicky ta hra o život má mnohem větší sázky. A mimochodem super akce a efekty, které strčí do kapsy prakticky cokoliv, co se posledních 30 let točí. Žádný další díl tuhle extra vrstvu neuměl či nedokázal pochopit. A často tam bohužel nebyla pořádná akce či kvalitnější efekty. Nejsilnější scéna T2 není „Hastalavista bejby“ nebo zdvižený palec, ale když ještě donedávna zlomená Sarah, jež uprchla z léčebny, pochopí, že jediný způsob, jak se přestat bát, je vzít věci do svých rukou. Na stůl právě ryje „No fate“ a odchází změnit historii. 

3. Ano, ať jsou další díly, ale musel by tam být úplně jiný přístup. Nejde o změnu, kdy a kde by se měl příběh odehrávat, ale proč a s kým. Ať začnou nejdříve s postavami a proč by nám na nich mělo záležet a pak ať tam někde dají Terminátora. Klidně ať je to dramatický spin-off o tragickém osudu vynálezce ze Cyberdyne. Nebo nějaký techno-thriller ve stylu Michaela Crichtona o experimentu, co se vymkne na nějakém civilním místě a je tam Terminátor jako perlička, podobně jako skončil Rozpolcený. Tam je takových možností, co do toho světa přinést a oni tam pořád jedou Soudný den, dva terminátoři a bum, jedem. Mimochodem v silně podceněném seriálu The Sarah Connor Chronicles je víc kvalitnějších postav, příběhů i možností než ve všech dílech číslo 3 až 6. Takže vlastně – ano, mohl by to být seriál třeba jako Westworld. Hehe, ten je zrovna od Crichtona a tragickém osudu vynálezce, ale fakt jsem si to dřív neuvědomil. Takže, milý Amazone, čekám, už se nemůžu dočkat. 

Kamila Zlatušková (ředitelka festivalu Serial Killer)

1. Pamatuju si to celkem přesně. Bylo to před 17 lety, když jsem začala chodit se svým současným manželem a šokovala jsem ho informací, že jsem nikdy neviděla žádný z kultovních amerických akčních trháků. Jal se mě tudíž zušlechťovat s tím, že jde o součást základního vzdělání. Díky němu jsem tudíž viděla Ramba, RoboCopa i Terminátora. Uznala jsem, že jsem trpěla předsudky, že jde o kraviny a jsou to skvělé filmy. Později jsem někde četla teorii, že se de facto jedná o součást klasické americké mytologie, což mi přijde docela výstižné. Ale nejvíc jsem si užila, když jsem tenhle film v rámci základního vzdělávání poprvé pustila našim synům. 

2. Jak říká můj muž, je to nejlepší film na motivy skutečných událostí, protože nebýt Arnolda Schwarzeneggera, už nás tady všechny dávno ovládá Skynet. 

3. Nechám se ráda překvapit. 

Žena filmového kritika

1. Doplňovala jsem si vzdělání teprve nedávno, ale při filmu mi došlo, že už jsem ho viděla v autobuse na zájezdu do Rimini v roce 1994. Televizku měl tehdy řidič nad hlavou a my v zadní části vozidla jsme se nonstop dohadovali, kdo je kdo a co kdo asi zrovna řekl. Teď napodruhé jsem litovala, že nejsem v kině, protože premiéra na plátně musela být zážitek. A jako skoro ve všech filmech jsou i tady momenty, během nichž si člověk klidně na telefonu nakliká čínu nebo nové sandálky. 

2. Přišla jsem na to, že Terminátor bude zřejmě i jeden z mých bratrů. Má na to vizáž, slovní zásobu i sociální inteligenci.

3. Mě zajímá kde co. A když budu mít hlídání a dvojku polosuchého v ruce, budu se zajímat i o sedmého Terminátora. Doufala bych v půlnoční projekci na Letní filmové škole, kde budeme omdlívat vedrem a spoře oděný Jiří Flígl nám bude s kvérem kolem krku vysvětlovat co a jak. Můžete to zařídit?  

Více v druhé kapitole...