Quentin Tarantino

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Pulp Fiction jasně vede s 8,9
Češi a Slováci od něj mají nejraději: S 91 % je Pulp Fiction na 13. místě nejoblíbenějších filmů podle uživatelů CSFD
Největší hit v kinech: Nespoutaný Django vyhrál v kinech 426 milionů. Pokud nebudeme brát v potaz Grindhouse, Osm hrozných a Jackie Brown, tak Quentin točí jenom hity.
Za kolik běžně točí? Poslední roky za čím dál větší peníze – Django a Tenkrát v Hollywoodu jako první film atakovaly kilo, Pancharti stáli 70, všechno předtím bylo o dost levnější (pokud teda neberete Kill Billa jako jeden film).
Vytáhni v hospodě: Quentin nesnáší, když se ve filmech doopravdy ubližuje zvířatům a tvrdí, že reálné násilí celkově nemá na filmovém pásu co dělat. Něco mi říká, že tím pádem dodnes neviděl nechvalně proslulý Cannibal Holocaust, kde škaredým způsobem zemřela nejenom jedna velká želva. Ne, linkovat tentokrát nebudu.

V devadesátých letech se o něm občas posměšně říkalo, že je spíš scenárista než režisér a že sám sebe neumí úplně krotit. To už neplatí. Tarantino už dávno nemusí nikomu nic dokazovat, ale je fakt, že jeho novější hity jsou už přeci jen i po té režisérské stránce atraktivnější. I ve scénách, kde si dva lidé nepovídají a nečeká se na pointu. V Tenkrát v Hollywoodu dovedl složit poctu starému filmovému světu a přitom ho pojmout po svém, v Hanebných panchartech měl koule na to, aby z Brada Pitta udělal víceméně vedlejší postavu a do středu dění postavil rakouského herce, kterého u nás znali akorát fandové Komisaře Rexe. A snímky Osm hrozných a Nespoutaný Django ukázaly, že složit poctu westernovému žánru jde hned několika způsoby.

Tarantino je dnes v Hollywoodu v pozici, kdy si může dělat, co chce. A i když na jednu stranu pořád ví, že jeho síla tkví ve scénářích, dialozích a práci s postavami, dokázal vyrůst i jako režisér, který dovede nabídnout přeci jen výrazně atraktivnější filmové vyprávění než v době, kdy začínal. A i když už tak nějak tušíme, co od jeho děl očekávat (násilí, dialogové přestřelky, výraznou stylizaci…), nepřestává nás bavit na to koukat. A jen tak nepřestane bez ohledu na to, s jakým žánrem a stylem si bude Tarantino hrát příště. (Mr. Hlad)

Co nás od něj čeká příště: Nevíme

Matthew Vaughn

Diváci ve světě od něj mají nejraději: X-Men: První třída a první Kingsmani sdílejí hodnocení 7,7.
Češi a Slováci od něj mají nejraději: X-Meni mají nejvíc – 85 %. Ale jenom o jeden procentní bodík níže je Hvězdný prach, což mi dělá strašnou radost.
Největší hit v kinech: Jednička Kingsmanů dala 414 mega, dvojka jenom o 4 míče méně.
Za kolik běžně točí? Kingsmany za 81, respektive za 104 melounů. Jeho suverénně nejdražším filmem každopádně byla x-menovská První třída, která koštovala 160 mega.
Vytáhni v hospodě: Matthew Vaughn začínal jako producent a pracoval na debutu Guye Ritchieho Sbal prachy a vypadni. Postupem času se z nich stali velmi blízcí přátelé a Vaughn šel dokonce Ritchiemu za svědka, když si bral Madonnu.

Stejně jako jeho ostrovní parťák Guy Ritchie, i Matthew Vaughn na sebe od začátku poutá pozornost dravým režijním stylem, kdy se nebojí po stránce nápadů či svého divokého vypravěčského stylu totálně pustit ze řetězu. V jeho případě to pak znamená naservírovat publiku tak lahůdkovou akční krvavou nálož, až si ji budete chtít poté pouštět pořád dokola. To vše ovšem v perfektním řemeslném i scenáristickém podání, v němž dokáže oblíbený britský tvůrce ze svých postav vytřískat naprosté maximum a servírovat vděčné figurky, jež už se v případě Hit-Girl z komiksovky Kick-Ass či Harryho Harta z Kingsmanů dokázaly stát takřka kultovními.

Vaughn je prostě hračička, který jede po všech stránkách nadoraz, skvěle pracuje s napětím, jeho kousky se mohou vždy pochlubit parádně vygradovanými závěry a dokáže si naprosto vychutnat výzvy v podobě nečekaného obsazení či vizuální vypiplanost a hrátky s detaily při akčních hodech. A zároveň vždy dokonale ctí ducha předloh. Nesmíme totiž zapomenout, že kromě několika komiksovek má na kontě také kouzelnou pohádku Hvězdný prach, stále jednu z nejlepších filmových gaimanovek. Sice mě trochu mrzí, že se Vaughn dobrovolně zasekl u budování kingsmanovské franšízy a radši bych ho viděl u dalších neokoukaných projektů, i přesto je pro mě jeho režie esencí naprosto stylové a po všech stránkách neselhávající filmařiny, kterou si dám vždy s obří chutí. A pak co nejdříve ještě jednou. (Spooner)

Co nás od něj čeká příště: Kingsman: První mise

Denis Villeneuve

Diváci ve světě od něj mají nejraději: U nás ne tolik známé, nicméně výborné Požáry. Hodnocení 8,3 je rozhodně zasloužené a vy dožeňte rest.
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Zmizení se pyšní 86 %.
Největší hit v kinech: Nalijme si čistého vína – navzdory svým nepopiratelným režisérským kvalitám nemá Villeneuve za opaskem žádný velký tržební hit. Nejvíce peněz utržil v kinech Blade Runner 2049 (259 000 000), ale stejně to byl vzhledem k rozpočtu 150 míčů propadák. Rád bych tu napsal, že nemilý tržební marasmus prolomí lákavá Duna, ale moc tomu nevěřím.
Za kolik běžně točí? Poslední roky za až moc a my se můžeme jenom modlit, aby mu první díl Duny za 160-200 mega (tedy za stejné prachy, jako zoufale prodělečný Blade Runner) nadobro nezničil kariéru.
Vytáhni v hospodě: Villeneuve je velkým fanouškem Christophera Nolana a když se ho ptali na nejoblíbenější filmy, zmínil rovnou dva kousky od svého kolegy - Počátek a Dunkerk. Je tu reciprocita, protože Nolan se po premiéře Blade Runnera 2049 nechal slyšet, že kolegu velmi obdivuje a pokračování kultovního filmu Ridleyho Scotta si velmi užil.

Denis Villeneuve se jako režisér nejprve uvedl v domovské Kanadě. Mezi lety 1998 a 2010 tam vznikly celovečeráky 32. srpen na Zemi, Maelström, Polytechnika a především tíživé Požáry, které doporučuji, kde chodím. Hollywood dal Denisovi šanci až před osmi lety, kdy se krátce po sobě uvedl mrazivým Zmizením a arachnofobiky nenáviděným mindfuckem Nepřítel. Mezi lety 2015 a 2017 potom rychle za sebou naservíroval první Sicario, Příchozí (soundtrack poslouchám dodnes) a Blade Runnera 2049, který podle některých zpráv poslal Warnery do mínusu více než 100 mega. To studiu však nezabránilo, aby mu ve spolupráci s produkční společností Legendary odkleplo dalších 150+ melounů, a s příslibem dvou filmů (zafinancovaný a natočený je zatím pouze první) mu svěřilo adaptaci legendárního románu Franka Herberta – Dunu.

Přiznám se, že jako první jsem od Villeneuva viděl Nepřítele a byl jsem okamžitě nadšený. V rychlém sledu následovaly Požáry a Zmizení a já měl pocit, jakoby ty bezvýchodné depky s mistrovskými twisty byly Denisem točené jenom pro mě. To nejlepší však teprve mělo přijít. Mistr kameraman – Roger Deakins, si spolupráci s Villeneuvem vyzkoušel už na Zmizení, ale teprve Sicario a Blade Runner 2049 divákům nabídli vizuální žrádlo, které především v případě pokračování Blade Runnera nemá podle mého názoru za poslední roky konkurenci. Abych řekl pravdu, tak se o kariéru Villeneuva trochu bojím. Duna totiž nejenom kvůli souběžné streamovací premiéře na HBO Max dost možná propadne a Hollywood dva obří neúspěchy neodpouští. A stejně jako Nolan si fakt nemyslím, že je Netflix odpověď. V poslední době třeba ten Fincherův Mank ukázal, že naprostá netflixovská volnost je pro hollywoodské filmaře skoro až danajský dar. (TedGeorge)

Co nás od něj čeká příště: Duna

S. Craig Zahler

Diváci ve světě od něj mají nejraději: Kosti a skalp a Blok 99 mají na IMDb pouze 7,1. Na špatné straně dokonce jenom 6,9. Uf.
Češi a Slováci od něj mají nejraději: Blok 99 s Vincem Vaughnem má 78 %.
Největší hit v kinech: Opravdu není těch 660 000 (čtete správně) pro Blok 99 jenom statistická chyba? S. Craig Zahler samozřejmě není mainstreamový režisér a jeho filmům se i dnes docela daří na domácích nosičích, ale uf x 10.
Za kolik běžně točí? Na špatné straně stálo 15 mega, Blok 99 potom 4 a konečně Kosti a skalp necelé 2 mega. Víc k tomu asi není co dodat.
Vytáhni v hospodě: Režisér S. Craig Zahler si s filmem nevystačí. Je to i muzikant, dělá do komiksů a především píše knihy. U nás bohužel vyšla zatím jenom jedna, ale pokud se vám jeho filmy líbí, rozhodně byste Špinavý kšefty na North Ganson Streeet neměli minout. Temný příběh o policajtech, co dělají věci po svém a trošku se jim to vymstí, zaujal i Hollywood a motali se kolem něj Leonardo DiCaprio a Jamie Foxx.

S. Craig Zahler patří k režisérům, kteří jsou v Hollywoodu vymírajícím druhem. Dělá si věci po svém a nenechá nikoho, aby mu do toho kecal. I kdyby kvůli tomu jeho film neměl skončit v kinech, což se stalo u Na špatné straně, když odmítl žádost studia o zkrácení. V jeho snímcích se nikam nespěchá, s dialogy se šetří a zdánlivě se nic moc neděje. A pak přijdou výbuchy extrémního násilí. Zahler se nesnaží divákům zážitek z jeho filmu usnadnit, nikam nespěchá a s pomocí zdánlivě nic neřešících dialogů a malých a na první pohled bezvýznamných historek ze života hrdinů dovede vybudovat svět, který člověka pohltí. A pak ho režisér s rozběhem nakopne přímo do hlavy.

Ovšem i ty jeho výbuchy extrémního násilí, u něhož není ostuda zakrýt si oči, bývají natočené jaksi… nehollywoodsky. Zahler jakoby schovával emoce, ať už jde o strach, lítost, naštvanost nebo dobrý pocit. Od diváků žádá trpělivost, ale pomaličku si je dovede zaháčkovat a v ten pravý moment jim naservírovat něco extrémního. Už má za sebou tři kousky, zatím jsme mu však tuhle jeho kombinaci neokázalosti a extrému vždycky žrali. A určitě se budeme těšit na to, co předvede dál. A jsme rádi, že se očividně nechce nechat semlít velkým Hollywoodem a pořád točit to, co baví a zajímá jeho. A fandové mu přibývají… (Mr. Hlad)

Co nás od něj čeká příště: Zatím nevíme, ale Mr. Hlad bude mít informace mezi prvními

Kdo se do topky těsně neprobojoval aneb závěrečné slovo KarlaR

Proběhli jste celou topku a běsníte nad tím, kde jsou vaši oblíbenci? S velkou pravděpodobností je najdete tady pod čarou, jelikož se – jako u každé podobné topky – nedostalo na všechny. Velmi blízko měli k pár odstavcům Danny Boyle, Matt Reeves a bratři Russoovi, ve všech případech jsme však našli háčky. Boyle v poslední dekádě neměl žádnou univerzální trefu (Trans, Steve Jobs, Trainspotting 2 i Yesterday mají své zastánci i odpůrce). Reeves na opravdovou megapecku, která by ho vynesla mezi elitu, stále čeká. A Russoovi vlastně zazářili jen pod marveláckým dohledem, a jakmile ho opustili, dostali jsme… Cherry.

Slabší poslední roky vyřadily také Guillerma del Tora (kdo si dnes nadšeně pouští Purpurový vrch a Tvář vody?), J. J. Abramse (deváté Star Wars snad není potřeba zmiňovat) nebo Bena Afflecka (od devět let starého Arga natočil jen slaboučkou gangsterku Pod rouškou noci). Mezi veterány se pak nevešli Mel Gibson (jedno Hacksaw Ridge za patnáct let comeback nedělá), Ridley Scott (Vetřelec: Covenant a Všechny prachy světa... uf) a především Clint Eastwood, jehož Pašerák a Richard Jewell se sice povedli, ale Nesmiřitelní nebo Gran Torino jsou bez debat úplně jinde.

V neposlední řadě jsme potom zvažovali i nějakou tu „mladou krev“ (ehm, věk mezi 40 a 55 lety), která se začala činit až po roce 2000. Letmo jsme rozebírali naši lásku k Tayloru Sheridanovi (Wind River, Yellowstone), ta však v posledních dvou měsících brutálně vybledla. Hodně pak fandíme i Chadu Stahelskimu (John Wick 1-3), Garethu Evansovi (Raidy), Jamesi Wanovi (Saw, V zajetí démonů 1 a 2), Davidu Mackenziemu (Za každou cenu, Král psanec) a Carymu Fukunagovi (Temný případ, Jana Eyrová). Ti všichni ale pořád mají dost času na to, aby dobyli svět nějakou ultimátní šlehou, tak snad omluvíte jejich absenci.

--- 

Poznámka pod čarou: Na koho jsme úplně zapomněli? A koho byste naopak z žebříčku z fleku vyhodili? Dejte nám vědět v diskuzi, zkuste ale opravdu brát v potaz aktuálnější formu. Jinak se velmi rychle utopíme u Coppolů, Burtonů, Stoneů, De Palmů nebo Zemeckisů.