Kdyby jediná zpráva z minulého týdne byla ta, že se AT&T (tedy i WarnerMedia alias Warneři) spojují s Discovery, odpustil bych si svoje klasické warnerovské žehrání a řešil možný potenciál do budoucna. Tedy zda dojde ke spojení samostatně fungující a u nás skoro neznámé streamovací služby Discovery+ (cena v americe začíná na 5 babkách) s HBO Max a jaká bude možná cena tučného všeobjímajícího streamu. Asi bych spolknul jízlivou slinu při pohledu na jejich idiotský nápad lacině parazitovat na značce Harryho Pottera pomocí jejich plánovaného bradavického AZ kvízu, alias Harry Potter Quiz Show.

Ne, hraný seriál se ještě pořád nenatáčí a já nechápu, že se s Rowlingovou doposud nějak nedomluvili a kouzelnický svět netěží až na dřeň. Nikoliv jenom pomocí nějakého směšného kvízu. Stačí se přece podívat, jaké plány má Disney se svými Star Wars a kolik marvelovských seriálů v návaznosti na obří poptávce předplatitelů vznikne. Přešel bych i zoufale nevýrazný trailer na roky očekávaný jednoepizodový návrat Přátel, který se bude především realizovat na venkovním gauči Jamese Cordena. Jejich čerstvě oznámená nová varianta HBO Max s reklamami za 10 babek (plnohodnotnou si cení na celých 15) mě už ale vyloženě ničí. Oni fakt neví, co dělají a pozorovat to mě bolí.

Já ty Warnery totiž vážně měl rád. Snad jenom dočasně pohřbený komiksový DC vesmír jsem až tak neřešil a na nekvality Batman v Superman a následně první verze Ligy spravedlnosti velmi rychle zapomněl. Přišla totiž náhrada v podobě průšvihových, drahých, ale o to více povedených filmů jako Král Artuš, Blade Runner 2049 nebo Doktor Spánek (pokračování Osvícení se snad jednou dočká zaslouženého docenění). Jejich rok stará a filmové Warnery přímo ovlivňující HBO Max jde však podle mého názoru tou nejhorší možnou cestou a na tomto místě bych chtěl znovu zmínit, že vážně nejsem kinař a názory prezentované v tomto článku jsou pouze osobními postoji jednoho nezávislého pisálka, který se už nemůže dočkat návratu do kina.

Stojím si za vším, co jsem napsal ve svém půl roku starém tématu reagujícím na jejich plán vypustit v roce 2021 na internet všechny chystané filmové premiéry původně určené pro kina. Schválně píšu na internet a ne na HBO Max, protože to je i po zabitých premiérách Wonder Woman 1984, Mortal Kombatu, Toma a Jerryho a dalších výhradně americká sranda. Zbytek světa prostě a jednoduše masivně pirátí, protože kina byla a jsou povětšinou zavřená, teritoriálně omezené iTunes a Google Play jsou vzhledem k hlavnímu byznys modelu spíše takový doplňkový prodej a diváci ve světě mají napůl opodstatněný pocit, že dostupných legálních možností, jak film vidět, je přesně nula. Jedinou větší výjimkou je slušný úspěch Godzilly vs. Konga v kinech v USA a Číně, ale to je jenom plivnutí do pořádně hluboké streamovací studny.

Warneři už se na účet HBO Max "zbavili" skoro poloviny plánovaných filmových premiér pro rok 2021, očekávaný úspěch se nejenom podle mého názoru nedostavil a není tedy divu, že se svým kontroverzním modelem pomalu couvají. Nejprve bylo před pár měsíci jasně řečeno, že počínaje rokem 2022 půjdou filmy staronově nejdříve do kina a jejich HBO stream se dočká až po měsíci a půl. Před pár dny se potom objevila ještě šťavnatější zpráva. Očekávaná Duna se podle všeho dočká světové premiéry na festivalu v Benátkách a jejich slavný „day and date“ model by se mohl týkat jenom Ameriky, jak v návaznosti na zámořské zdroje čerstvě upřesňuje konkurenční Filmtoro.

Ve zbytku světa, kde bude HBO Max v době očekávané říjnové premiéry už hojně zastoupené (uvidíme, jestli to naznačované zrušení/přejmenování HBO GO stihnou do té doby i u nás), by se Duna již měla dočkat exkluzivní kinopremiéry. Kdybych snad mohl Warnerům na tomto místě něco bláhově doporučit, tak být jimi vycouvám i z té maxovské streamovací premiéry Duny v USA. Celý svět bude totiž okamžitě zaplavený pirátskými kopiemi v té nejvyšší kvalitě a vliv na chození do kin po celém světě to rozhodně bude mít. Nejenom u nás, ale i v dalších zemích bohužel navyklých na vlastní mutace uloz.to. Už takhle by to měla Duna hodně těžké.

Vrátím se teď do prosince minulého roku, kdy byl veřejnosti oznámen plán vyslat plánované warnerovské kinopremiéry mimo hrstku otevřených multiplexů v ten stejný den i na americký stream. Proč? Protože AT&T si bylo už nějaký ten měsíc po pomalém startu dobře vědomé, že nemá ve svém držení seriálového Zaklínače, Pána prstenů, Stranger Things a další známé série s obrovským dosahem. Sami si teď zkuste z hlavy vybavit alespoň dva seriály exkluzivně určené právě pro HBO Max a nepodvádějte s Googlem. No vidíte.

Lákavé kinopremiéry na streamu měly nedostatečně atraktivní seriálový obsah tak trochu suplovat a dovedu si představit, že jako vzor sloužil Disney+. Ten při svém startu totiž také sázel především na filmy a z větších seriálů měl při svém startu pouze Mandaloriana. Jako kdyby ve WarnerMedia nepochopili, že rodinky předplácející si myšákovo plusko pouštějí svým dětem disneyovky jako nekonečnou smyčku, která se onomu řešenému rozdělení film vs. seriál trochu vzpírá.

Jasně, pár filmů určených původně pouze pro kina, se na Disney+ časem také objevilo a objeví v době kinopremiéry (Mulan, Raya, bude tam Cruella, Black Widow a hezky vypadající pixarovka z Itálie). To s sebou ale ve většině případů nese extra poplatek za spuštění nového fláku a Disney se sám nechal slyšet, že je to spíše okolnostmi vynucený experiment a doplněk toho jasného a promyšleného základu. Warneři narozdíl od nich vsadili vše na jednu totální filmovou kartu a při pohledu na příliš pomalu rostoucí čísla předplatitelů, které společnost pro jistotu mixuje i se současnými zámořskými předplatiteli klasické kabelové HBO, to je všechno, jenom ne ten vymodlený homerun.

Pořád jsem vás nepřesvědčil, že HBO Max má k sukcesu daleko? Tak pokračujeme. Musíte brát v úvahu nejenom vysoké rozpočty WB filmů, ale i v první kapitole naznačený fakt, že se konglomerát sám připravuje o další zdroje příjmů. Nicotné prodeje domácích nosičů ani řešit nebudu. Ale kvůli nově aplikované exkluzivitě se studio může rozloučit i s poplatky za licencování, které by v budoucnosti brali nejenom od všude utrácejícího Netflixu. Dříve to bylo velmi vítané vylepšení v účetních uzávěrkách a teď je tomu konec. Již zmiňovaní Přátelé už jim nebudou vydělávat netflixovských 100 mega ročně, ale to ani zdaleka není vše, protože těch příkladů obřích výpadků příjmu z licencování budou dost možná stovky! Dolary už Warnerům nepřitečou třeba ani za ty nolanovky, které sice dodnes najdete na naší mutaci Netflixu, ale časem i tahle licence samozřejmě doběhne. Tohle se samozřejmě netýká jenom Warnerů. Podobným skrytým stylem krvací i Disney a další. Třeba u Peacocku to do budoucna nepůjde bez Kanclu, který také roky patřil k nejúspěšnějším seriálům licencovaným na Netflixu. Šušká se, že za extra rok navíc nabízel Sarandos a spol 90 mega, ale Universalu nezbylo nic jiného, než se s těmi penězy rozloučit a Kancl si stáhnout na svou novou streamovací síť.

Teď už snad všichni rozumí tomu, proč velcí hollywoodští hráči se spuštěním svého streamu tak dlouho otáleli. No je to hodně drahý špás a my se dostáváme k ceně HBO Max. Zkusili to za 15 babek a já nebudu znovu nadávat, ale pokusím se je trochu pochopit. Ten výčet maxíkovského obsahu je opravdu obsáhlý. Obří warnerovská filmová knihovna je opravdu přítomna (samozřejmě s výjimkami) na jednom jediném místě a je férové říct, že se připravuje i mnoho nových seriálů. Problém je, že tu chybí nějaké jasnější vyhranění. Lidé sice dobře vědí, co to jsou disneyovky, ale ví někdo, co to jsou „warnerovky“? Neví, protože to nic neznamená.

Článek se kvůli mému grafomanství neobejde bez závěrečné třetí kapitoly. Na chvíli se vrátím k Netflixu a celý článek shrnu.