8. Znovu 17 (2009)

Mám trochu problém s automatickým škatulkováním a dehonestováním hollywoodských hezounů, kteří si v mládí zahráli v nějaké ultrapopulární značce pro teenagery. Potkalo to Roberta Pattinsona za roli upíra v Twilightech (každý, kdo ho viděl v nějakém bijáku Cronenberga nebo čerstvém Majáku, musí uznat, že z něj vyrostl skvělý herec) a týká se to vlastně i Zaca Efrona. Toho bych sice s Pattinsonem (ještě) raději nesrovnával, ale hvězdička Muzikálu ze střední hrála jako z partesu v Linklaterově Já a Orson Welles, a byť by si svoje role mohl vybírat přece jenom pečlivěji, svoje si vždy odehraje. No a tady se konečně dostávám ke komedii Znovu 17, v níž je Zack výborný.

Svého mladého a životem zklamaného Matthewa Perryho si totiž vystřihnul na jedničku, a když si teď vzpomenu na některé scény, jako je třeba balení ředitelky s Thomasem Lennonem v ředitelně, nadbíhání manželce nebo utišování snad až příliš atraktivní a zmatené dcery s tváří Michelle Trachtenberg, tak mám chuť pouštět komedii večer znovu. V pohodových článcích se většinou snažím doporučovat bijáky, kde je slušná šance, že jste je neviděli. Mám pocit, že Znovu 17 před deseti lety viděli skoro všichni, ale pouze jednou. Podívejte se znova a třeba si ty svoje 3 hvězdičky na ČSFD rozmyslíte. (TedGeorge)

P.S. Docela jsem se divil, že KarelR nezařadil před týdnem Znovu 17 do svého článku o nejlepších komediích po roce 2000, které se neokoukají. Že by na komedii došlo v pokračování článku?

7. O dívce, která proskočila časem (2006)

Funkcia obľúbení na ČSFD je super. Môžete si postalkovať, čo vaši známi pozerajú, zanadávať si ako strašne nemajú vkus alebo ich pochváliť, že nakukávajú filmy, ktoré ste im odporučili. Prípadne tam pri ich hodnoteniach nájsť nejakú záležitosť pod radarom. Takto som raz prebehol kamarátov profil a vyskočil na mňa exotický titul s chytľavým názvom aj námetom. Japonské animáky síce nie sú úplne moja šálka čaju, no riskol som to. A vy by ste mali tiež. Pohodových filmov s originálnym nápadom totiž nie je mnoho. A tento je jednoducho výborný.

O deji sa nejdem rozpisovať. Všetko podstatné je v názve a bolo by zbytočné vás pripravovať o šikovné dejové zákruty. Trochu akurát zamrzí, že snímka s takým nápadom mohla byť hocičím a je „iba“ vynikajúcou romantickou komédiou (osobne to po Yesterday a Lásky čas volám syndróm Richarda Curtisa). Na druhej strane je to právoplatné rozhodnutie autorov a spoločne s Tedom môžeme jasať, že akú parádu vám vieme v našom článku vytiahnuť. V rámci zvoleného konceptu totiž ide o perfektnú záležitosť. Hlavná hrdinka je sympatická, jej využívanie daru zábavné a celé je to krásne hrejivé s tlčúcim srdiečkom. V závere navyše príde aj správny mindfuckový moment s vyššími ambíciami. Anime nie je iba Miyazaki a mnoho z vás to má šancu teraz zistiť. (pepo)

6. Španglicky snadno a rychle (2004)

Také tak máte rádi Sandlera v umírněných hereckých polohách, ve kterých nikomu neprdí do ksichtu a po boku mu nestojí démonický Rob Schneider? Já teda rozhodně a první film, na který jsem si v té souvislosti vzpomněl, byli fantastičtí (modré hodnocení na ČSFD nikdy nepochopím) Opilí láskou režiséra Paula Thomase Andersona. Následně mi na mysli vytanul jeho cool výkon v pořád ještě čerstvém a chváleném Drahokamu. To jsou však filmy, které nejsou zrovna pohodové. Do své oblíbené škatulky však rozhodně mohu zařadit Španglicky snadno a rychle legendárního režiséra Jamese L. Brookse. Ve filmu si Sandler vystřihnul roli starostlivého tatínka, kterému do života vstoupí nádherná chůva hraná španělskou kráskou Paz Vega.

Brooks nejde až úplně na dřeň a rozhodně se nedočkáme podobně silného náhledu do pozdějších let manželských, jako třeba předvedl Linklater před pár lety v jeho Před půlnocí. Místo toho se díváme na nepodbízivou civilní komedii s trochou dramatu, která si mě zaháčkovala po celou 126 minutovou stopáž, a při závěrečném posezení jsem byl nefalšovaně dojatý. Film byl vzhledem ke klasicky přestřelenému brooksovskému a sandlerovskému rozpočtu 80 mega propadákem, a mnoho z vás ho jistě dodnes nevidělo. Španglicky snadno a rychle vážně nepatří do 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, ale moc rád vám ho doporučím. Tak se nenechte pobízet a pusťte si ho třeba ještě dnes na Netflixu. (TedGeorge)

5. Velký dar (2017)

Proč mám takový pocit, že na rozdíl od přesných a tematicky naladěných kolegů dneska podvádím a buď vám doporučuji příliš známý film nebo nejsem dostatečně „pohodový“? Velký dar je známý, není úplně pohodový a já ho tu stejně nechám. První důvod je Chris Evans, u něhož jsem měl před pár lety pocit, že se ze své neznámější role Kapitána Ameriky nikdy nevymaní a po parádní detektivce Na nože s radostí hlásím, že jsem byl mimo jako KarelR s desítkovou recenzí LEGO filmu. Ve Velkém daru (možná budete film spíše znát pod originálním názvem Gifted) hraje životem profackovaného strýčka, který našel smysl svého života ve své geniální neteři.

Scény, ve kterých holka vyráží dech svými geniálními matematickými znalostmi, jsou výborně natočené, skvěle vypointované a mě skoro až mrzí, že jich ve filmu není trochu více. Na závěr sice citlivky budou utírat slzy, ale nikdy nemáte pocit, že by vás rejža Marc Webb citově vydíral. À propos Marc Webb. Ten se proslavil povedenou romantikou 500 dní se Summer, jenom aby se uvrtal do dvou nic moc dílů Amazing Spider-Mana. Ještě, že se vrátil ke svým nezávislým kořenům a divákům nabídnul příběh jednoho dobráka, který chrání svojí neteři před krutým světem. Díky za ty dary, chtělo by se na závěr neoriginálně napsat. (TedGeorge)