Když se před pár týdny zavřela kina po celém světě, lidé měli jasno. Netflix a podobné streamovací sítě budou zažívat žně a Hollywood to nějak zvládne díky přesunu premiér na pozdější datum, případně jinými zdroji za použití všude rozšířeného a karanténou nijak postiženého internetu. Mnoho lidí si však neuvědomovalo, jaké obrovské peníze filmová studia vydělávají právě z kin a jak těžké pro ně bude zaplácnout obří miliardové ztráty z jiných zdrojů.

Na poslední chvíli se ještě odsunula premiéra Mulan a Disneyho to muselo pořádně zabolet. Živě se spekuluje, že reklama pro orientální bojovnici již spolkla desítky milionů dolarů a především tak trochu zbytečný a ultradrahý Superbowl spot musel myšáka hodně mrzet. To stejné platí o Black Widow a dalších filmech, které měly jít do kin už v dubnu, květnu a dalších měsících. 

Svým způsobem z toho ještě nejlépe vybruslili producenti Bonda, který se odložil jako první ze všech velkých plánovaných hollywoodských filmů a jak už jsem psal v článku zde – obří náklady na reklamu sdílí agent jejího veličenstva s mnoha značkami, pro které je toto partnerství sakra prestižní. Tím pádem nebude distribuující studio Universal tratit na dvojnásobné reklamní kampani takové absurdní sumy, jako výše zmíněný Disney.

Co se VOD a zisků s ním spojeným týče, bohužel nemohu posloužit nějakou přehlednou tabulkou, kde byste po vzoru zakonzervovaného BoxOfficeMojo viděli tržby těch nejprodávanějších digitálních kopií. Můžeme však zase jednou jenom spekulovat a čísla extrahovat z více či méně důvěryhodných zdrojů. Mezi ty více důvěryhodné podle mého názoru patří Deadline. Tak předně – web tvrdí, že na rozdíl od nehezky zprůměrovaných 50 %, která studio obdrží z kinopremiéry, bývá vratka u VOD až 80 %. Dává to samozřejmě smysl, protože studia využívají iTunes, Google Play, Fandango a další, které nemusejí měsíc co měsíc platit za pronájem multiplexů, elektřinu a podobné. Na první pohled je tedy prodej přes internet pro studia zlatým dolem, který má potenciál vydělat obrovské peníze. Jenomže…

…těch filmů se přes internet prodává (prozatím) strašně málo. Tedy ve srovnání s počty prodaných vstupenek do kin a v této souvislosti si posvítíme na trojku Joha Wicka. Toho v Americe minulý rok distribuovalo studio Lionsgate a my si zase po nějaké době dáme jeden kratší tržební rozbor. Deadline totiž před pár týdny rozjelo svůj klasický tržební „Box Office Tournament“, Wick se umístil na patnáctém místě mezi nejvýdělečnějšími hollywoodskými filmy za uplynulý rok a nám se rozbor milovaného akčního filmu bude hodit především díky později zveřejněným detailům z prodeje VOD. 

V kinech po celém světě si zabiják hraný Keanu Reevesem došel pro fantastických 327 milionů dolarů, přičemž celkové náklady na akční film po započítání rozpočtu, nákladů na reklamu, procent pro režiséra a Reevese, úroků atd. vystoupaly na 169 milionů dolarů (připomínám, že oficiálně uváděný rozpočet byl 75 mega). Studio nakonec do svých účetních uzávěrek zapisovalo čistý zisk 89 míčů. Čekali jste větší palbu vzhledem k tomu, že trojka vydělala v kinech po celém světě skoro dvojnásobek tržeb jedničky?

Lionsgate dostal předem 45 milionů za předprodej práv na uvedení do kin pro zahraniční trhy a tím pádem si rovnou můžeme škrtnout tržby 155,7 mega z multiplexů mimo USA. Lví brána to takhle má skoro pokaždé, protože na rozdíl od větších studií nemá celosvětově vybudovanou síť svých poboček, případně výhradních distributorů. Prostě a jednoduše ta práva střelí nejvyšší nabídce. Co se Ameriky týče, tak kinotržby 171 milionů jim přinesly zisk 89 míčů. Počítáte správně, pořád ještě nejsme v plusu. 

Tam se dostaneme až po započtení prodejů televizních práv a právě fyzických a digitálních kopií filmu. V Deadline rozborce se dočtete, že za prodeje zaškulkované jako „Worldwide home entertainment“ obdrželi 70 milionů babek a „Global TV“ jim vyneslo dalších 54 mega. Právě do kolonky „Global TV“ bych asi zařadil i příjmy z Netflixu, kterému Lionsgate velmi rád licencuje práva na vysílání svých fláků a více či méně úspěšně tak látá díry ve svých rozpočtech.

Nás bude tedy nejvíce zajímat těch 70 milionů dolarů. Podle tohoto zdroje se od konce srpna do 18. září v Americe prodalo dohromady 3 miliony fyzických a digitálních kopií filmu, což by mělo obsahovat i 870 000 DVD a Blu-rayů, které si tam natěšení diváci pořídili po premiéře na nosičích. Ano, čtete správně a také jsem si právě vzpomněl na časy, kdy se v Americe běžně prodávalo třeba 5 milionů dévédéček za první týden. Nejsmutnější na tom však je, že Lionsgate takové prodeje považuje za velký úspěch. Dokonce neváhal zamachrovat s tím, že Wick je jeho nejprodávanějším filmem na fyzických nosičích a VOD od dob předposledního dílu Hunger Games z roku 2014.

Ještě jednou opakuji, že celosvětový profit (pozor, ne tržby) Johna Wicka 3 ze sekce Home entertainment činil 70 milionů dolarů a zahrnuje prodej všech Blu-Ray, DVD a digitálních kopiích. Do rovnice si přidejte trochu starší data Stephena Followse, který v roce 2016 uváděl, že co se celkového profitu filmů týče, VOD je na 4 %, a s trochou těch spekulací dojdeme k tomu, že Wick po celém světě prodal "jenom" pár set tisíc digitálních kopií za plnou cenu v době VOD premiéry, dalších pár set tisíc v měsících poté se slevou a následně si ho lidé půjčovali za klasických 4,99 dolarů. Zopakuji info od Lví brány, že Wick byl jejich nejúspěšnějším domácím releasem za poslední roky. To je slabota, co?

Babu Yagu nyní zanecháme svému osudu a posvítíme si na animované Trolly. Ti se oproti všem předpokladům neodkládali, ale dočkali se simultánní VOD a (auto)kinopremiéry už 10. dubna. Bude distribuující studio Universal se svým odvážným ignorováním kinopremiéry průkopníkem, nebo mu nezbyde nic jiného než oči pro pláč? Pokračujte na další kapitolu.