V současnosti továrna na sny vyloženě baží po obřích (a pokud možno nekonečných) franšízách. Ty největší mají svůj domov jasně určený a znalejší čtenáři MovieZone jistě sami dovedou velmi rychle určit, pod kterého hollywoodského hráče patří marvelovky, pixarovky, DC komiksy, Jurský svět, Mission: Impossible, Rychle a zběsile, Transformers a další. Jenomže komu patří Bond? 

Jednoduchá odpověď by byla firmě Eon Productions, ve které drží většinový podíl dcera Alberta R. Broccoliho - Barbara. Ta složitější by musela rozebírat legendární studio United Artists, které v roce 1981 koupilo MGM za 350 milionů dolarů. Po bankrotu MGM, přejmenování společnosti, nástupu Barči do vedení Eonu v roce 1995 (a tak dále), se po roce 2002 a premiéře rozlučky Pierce Brosnana se svou nejslavnější rolí - sci-fi Dnes neumírej - řešilo, co bude dál. Volba padla na spolupráci znovuzrozeného MGM se studiem Columbia Pictures a my se dostáváme do současnosti. Columbia totiž znamená Sony, které se letos mimo jiné naplno snaží vytěžit jimi vlastněný/sdílený spider-manovský filmový vesmír.

Počínaje rokem 2006 a kontroverzním nástupem (prý příliš škaredého) blonďáka Daniela Craiga byly filmy s Jamesem Bondem distribuovány studiem Sony po celém světě. Pokud byste se v tom chtěli hrabat ještě do větší hloubky, jistě vás bude zajímat fakt, že právě Sony koupilo za 5 miliard dolarů MGM (respektive tu filmovou část, nikoliv kasino v Las Vegas a další) už v roce 2004 a právě takové souvislosti jsou kamenem úrazu mého článku. Dopátrat se totiž k tomu, kdo má kromě domovského Eonu na Bondovi největší poddíl, je skoro nemožná mise. Nebudu se tedy pokoušet o kaskadérský kousek a bezpečně přeskočím až do roku 2015.

Spectre sice rozhodně nebyl propadák, ale tržby z kin po Skyfallu klesaly o více než 200 mega a to byl jeden z hlavních důvodů (tím prvním bylo, že Sony vypršela smlouva na distribuci), proč Barbara Broccoli a její nevlastní bratr Michael G. Wilson dali hlavy dohromady a rozhodli se pro své dítko najít nového opatrovníka. Zájem měla skoro všechna velká studia. Píšu skoro, protože analytici spekulují o tom, že Disneymu se Bond nehodil do krámu (respektive do jeho zábavních parků) a boje o distribuci mocné franšízy se nezúčastnil. Dlouhou dobu se za největší favority považovali Warneři, ale Bond nakonec zakotvil u studia Universal. Alespoň to jste si mohli přečíst v titulcích před necelým rokem.

Universal však nevyhrál souboj o Bonda. Vyhrál pouze boj o distribuci chystaného bijáku Není čas zemřít, tedy jedné jediné bondovky. A to pouze ve světě. V Americe se o distribuci zaslouží už poněkolikáté znovuzrozené studio MGM (nechtějte po mně, abych na tomto místě vypisoval, kdo všechno je v současnosti kromě Sony vlastní) čerstvě spolupracující s Annapurna Pictures. U této pozoruhodné firmy se s dovolením na chvíli zastavím. 

Vede jí totiž Megan Ellison, což je dcera miliardáře Larryho Ellisona aneb tatínka a většinového vlastníka technologického gigantu Oracle. Jeho majetek se odhaduje na více než 60 miliard dolarů a jeho dcera bohužel nepatří k nejúspěšnějším hollywoodským producentkám. Možná si vzpomínáte na laikovský animák Hledá se Yetti. Pečlivá práce stovek animátorů totiž Megan (respektive Annapurnu) vyšla na rovných 100 milionů babek a v kinech po celém světě si můj oblíbený a Civalem nemilovaný animák přišel na vyloženě tragických 26 mega, což značí jeden z největších propadáků minulého roku. A to zdaleka není vše, co se Megan a její nezávislé distribuční firmě založené v roce 2011 nepovedlo. 

BoxOfficeMojo již bohužel nenabízí jednoduchý výčet všech průšvihů s cejchem tohoto studia, ale já alespoň jmenuji Detroit režisérky Kathryn Bigelow, jenž s rozpočtem 40 milionů babek v kinech propadnul s 26 míči. Dále tam máme tržební faily jako Hon na lišku, Zabít tiše, Šprtky to chtěj taky, Mistr a mnoho dalších. Pomiňme teď fakt, že minimálně polovina výše jmenovaných má svoje kvality a soustřeďme se prosím na to, že nový americký distributor Bonda produkuje nebo posílá do kin (anebo obojí) fakticky výhradně kasovní propadáky. Annapurnu jsme zdolali, zpátky k Jamesovi.

Kde se bere ta fascinace značkou a hollywoodské dostihy o hlavní cenu v podobě pouhé distribuce? Těch důvodů bude hned několik. Ten první jsem si pracovně pojmenoval: „Buď moje hračka, nebo jí rozšlapu“. Jistě si vzpomínáte na situaci, když jste ve školce chtěli nějakou cool hračku a uzmulo vám ji nepřátelské dítě. Byť jste si s dotyčnou hračkou už potom vlastně ani nechtěli hrát, strašně vás štvalo, že si s ní hraje ten Dvořákovic spratek a v nestřeženou chvíli jste ji rozšlapali. No a přesně takhle podle mého infantilního názoru přemýšlí Hollywood o bondovkách. 

Být spojovaný s tou nejvíc cool značkou je věc prestiže a čert vem fakt, že procentní vratka tržeb z kin bude spíše symbolická. Studia to nemusí mrzet, protože jejich náklady na samotnou produkci jsou mizivé. Kdo především financuje samotný rozpočet, který se měl v případě očekávané bondovky Není čas zemřít vyšplhat až ke čtvrtmiliardě dolarů? Omega, Aston Martin – a teď už vážně. Především pivovar Heineken, který už před sedmi lety vypláznul 36–45 milionů babek (zdroje se různí) za možnost spolupracovat na předposlední bondovce Skyfall. Vzhledem k pokračující spolupráci bych si myslel, že už budeme daleko za páďem. 

Ty vůbec nejstřízlivější odhady hovoří o tom, že prezentace zbrusu nového hybridního modelu Aston Martin, již zmiňovaných hodinek a podle mého názoru ne příliš dobrého piva už měsíce před začátkem natáčení zapláclo dobře 100 milionů dolarů z rozpočtu, a to se ještě vůbec nebavíme o reklamě. Asi vám nemusím připomínat, že právě neustále rostoucí náklady na reklamu jsou v současnosti nejpalčivějším problémem v souvislosti s financováním hollywoodských filmů a ve většině případů překonávají samotné náklady na rozpočet.

Tak třeba Spider-Man: Daleko od domova. Zatímco rozpočet Spider-Mana 3 z roku 2007 v režii Sama Raimiho byl 258 mega, o tucet let později se nejnovější pavoučí muž pořídil už za „pouhých“ 160 kulatých. Jen si k tomu musíte připočíst neuvěřitelných 288 mega za promo provázející uvedení do kin.

To je částka, kterou si v případě Spider-Mana nemůže dovolit z fleku vypláznout ani tak mocné studio, jako je Sony. Rozumíme si dobře, část těch milionů věnovaly aerolinky United Airlines a další, které se na kampani provázející uvedení marvelovky do kin podílely. No a teď se vraťme k Bondovi a dejme si do souvislosti s hojným rozpočtovým přispíváním fakt, že Heineken a další budou kromě obřího příspěvku na rozpočet (skoro bych si myslel, že stomilionový odhad je ještě nízký) navíc financovat milionkrát vysílané reklamy a tím pádem se skoro zdarma postarají o tu nejdražší část provázející uvedení blockbusteru do kin.

Proklínáte mě za titulek, který příliš nekoresponduje s textem? Po nutném "úvodu" klikněte na následující kapitolu, kde se konečně dostaneme ke streamovaní a možné bondovské budoucnosti.