Telefonní budka, r. Joel Schumacher, 2002
Okolo Telefonní budky se motala snad každá hollywoodská hvězda, protože na scénář se pěly opravdové ódy. A nakonec se v ní neobjevil Will Smith ani Jim Carrey, ale Colin Farrell, kterému pořádně nakopla kariéru. Moc lepších rolí v ní neměl. Tady si zahrál lehce namyšleného mediálního manažera, který si vedle manželky vydržuje i milenku a právě jí pravidelně volá z telefonní budky, aby na to ta jeho nepřišla. Jenže teď to bude trošku jiné. Na jeho hlavu totiž míří odstřelovač, který se rozhodl dát mu lekci slušnosti a pokory. Nesmí budku opustit, nesmí nikomu říct, že mu hrozí nebezpečí a musí dát tajemnému střelci dost důvodů k tomu, aby nezmáčkl spoušť. Farrell, tu předvádí možná vůbec svůj nejlepší výkon a Joel Schumacher potvrdil to, co se o něm říkalo - že točí tím lepší filmy, čím méně peněz na ně má. K tomu je tu hodně chytrý scénář, Farrell se může opřít o fajn spoluhráče, ať už je to Forest Whitaker nebo hlas Kiefera Sutherlanda, a celé to nemá ani hodinu a půl, takže to šlape naprosto skvěle. Takhle má vypadat dobrý thriller. (Mr. Hlad)

Úkryt, r. David Fincher, 2002
V kariéře Davida Finchera je Úkryt trošku přehlížený, ale to se dá víceméně čekat, když ho točil někdo, kdo má na kontě Sedm nebo Klub rváčů. Na rozdíl od nich není tenhle thriller tak ambiciózní a tudíž tak „důležitý“, ale asi by se nenašlo moc lidí, co by tvrdilo, že to není velká pecka. Jodie Foster se tu se svou pubertální dcerou v podání začínající Kristen Stewart nastěhuje do domu, kde je i bezpečnostní místnost. V té se dá ukrýt v případě, že hrozí nějaké nebezpečí a vzhledem k faktu, že hned první noc navštíví obě hrdinky trojice zlodějů, bude se jim tenhle kutloch hodit. Dostat se dovnitř prakticky nejde, ale je možné odtud přes kamery sledovat dění v domě a přežít tu pár dní, než dorazí pomoc. Jenže je tu jeden problém. To, pro co si zločinci přišli, je podle všeho schované právě v téhle nedobytné místnosti. Fincher dovedl spolu s legendárním kameramanem Conradem W. Hallem vymyslet i v takhle komorním thrilleru spoustu vizuálně lahodných záběrů, Jodie Foster je v hlavní roli výtečná a vy po Úkrytu budete chtít, abyste měli doma taky takovou místnost. Čistě pro jistotu. (Mr. Hlad)

V pasti, r. David Slade, 2005
Je strašná škoda, že režisér David Slade zapadl a točí hlavně v televizi. Jeho 30 dní dlouhá noc je minimálně vizuálně naprosto strhující záležitost, ale ve svém debutu V pasti ukázal, že mu nedělá problém ani pomalé vyprávění a komornější přístup. A stejně si diváky povodí, kam chce a udělá si i čas na ty audiovizuální hody. V pasti je však především o tom nepříjemném pocitu, který u něj celou dobu budete mít. Třináctiletá Hayley se na internetu seznámila s třicetiletým fotografem Jeffem. Je charismatický, pohledný, inteligentní a umí říkat přesně ty věci, jaké chce třináctiletá holka poslouchat. Takže se Hayley nechá přesvědčit a odjede spolu s ním k němu domů. A tady se začnou dít věci, které nikdo z hrdinů a nejspíš ani diváků nečeká. Komorní psychologický thriller se dovede člověku dostat pod kůži a Ellen Page s Patrickem Wilsonem tu předvádějí naprosto brilantní herecké výkony. Díky Sladeovi, chytrému scénáři a oběma tehdy téměř neznámým hercům funguje tahle trošku ostřejší variace na V síti naprosto skvěle i dnes. (Mr. Hlad)