| 18:00 | 23.07.2019 |
V Hollywoodu je to jako na houpačce. Zatímco první tři měsíce byly v kinech vyloženě tragické (v Americe se prodalo o 18% méně vstupenek než za stejné období v roce 2018!), Avengers: Endgame nasytilo kinaře po celém světě a druhý kvartál už bude nabízet mnohem příjemnější srovnání s předchozím rokem. Majitelé multiplexů tedy zatím tolik nepanikaří. Na poplach však začínají bít mocná hollywoodská studia, která mnohem více než v minulosti zažívají maximální zájem diváků o největší a nejpopulárnější filmy a... čím dál tím menší zájem o ten zbytek.
Hledáte souvislosti s nadpisem článku? Jistě nebudu jediný, kdo si všiml, že filmové rozpočty největších a nejviditelnějších filmů téměř nerostou. Nemluvě o tom zbytku, kde se dokonce klesá. Je to proces, který lze vysledovat nějakých 6–8 let nazpátek a na následujících řádcích se na problematiku hollywoodských rozpočtů podíváme z více stran. Tolik k úvodu. Vy si teď otevřete něco dobrého k pití, tržební web BoxOfficeMojo.com k tomu a můžeme začít.
Šokovala vás informace, že nejenom imfem vychválená čtyřka Avengers stála Marvel a Disneyho více než 350 milionů dolarů? Mě tedy ano, protože jsem čekal mnohem vyšší numero. Už v roce 2011 totiž čtvrtí Piráti z Karibiku hlásili (dobrá, spíše se za to styděli) rozpočet 410 milionů babek. Tohle číslo doposud nikdo nepřekonal. Byť se občas dočtete zkazky o tom, že Avatar nestál oficiálně uváděných 237 milionů dolarů, ale kvůli účetně "uklizeným" nákladům na vyvinutí nové technologie násobek této částky, rozpočtový primát režisérovi Robu Marshallovi pravděpodobně nikdo neuzmul dodnes. Hollywood (Disney) se tenkrát při pohledu na astronomické náklady vymlouval na tropickou bouři, která zničila většinu drahých kulis.
Pojďme si rozebrat rozumnější příklady a začít musíme u Mužů v černém. Dvojka z roku 2002 stála 140 milionů dolarů a trojka z roku 2011 dokonce 215 melounů. Pravda, mluvíme o období, kdy byl Will Smith na naprostém vrcholu a za třetí Muže inkasoval podle Hollywood Reporteru naprosto neskutečných 100 milionů dolarů! Jak, ptáte se?
Je to jednoduché – Sony roky toužilo po pokračování své prémiové značky a Will se dočkal „dealu století“. Zatímco Robert Downey Jr. uctivě děkuje za 75 míčů, které mu díky procentům z profitu vydělala jeho poslední marvelovka, Smith má geniálního agenta. Ten mu totiž vyjednal procenta z tržeb – nikoliv ze zisku! Podobně šikovného zástupce má v současnosti akorát ten Mark Wahlberg. Málem bych zapomněl – čtyřka Mužů v černém, která šla do kin teprve před nějakým měsícem, stála podle Deadline nuzných 92 mega.
Chcete ještě nějaká zajímavá rozpočtová numera? Máte je mít a osedláme si Bezzubku. Zatímco devět let starý první díl animáku Jak vycvičit draka stál 165 milionů kulatých, trojka z letošního jara už „jenom“ 129 míčů. Jedeme dál. Alenka v říši divů z roku 2010 – rozpočet 200 mega. Tři roky staré pokračování – 170 mega. O fous mladší Kráska a zvíře? 160 melounů. Což takhle nějaký katastrofický biják? Dejme slovo třeba Rolandu Emmerichovi a jeho 2012 z roku 2009. Tenhle biják stál 200 míčů a jako srovnání se přímo nabízí tři roky staré pokračování Dne nezávislosti – Roland ho pořídil za 165 milionů babek.
Vzpomínáte si ještě na prvního Spider-Mana v režii Sama Raimiho? Ten stál 139 mega. O pět let později se Raimi rozloučil s Tobey Maguirem pavoučím mužem trojkou, která už studio Sony vyšla na 259 míčů. Vážně tu musím připomínat, že Spider-Man s Tomem Hollandem stál před dvěma lety 175 mega a před pár týdny startující dvojka dokonce jenom 160 melounů? Pointa vám musí být jasná a sami tušíte, že by tu jeden mohl vytáhnout desítky podobných případů.
Naštěstí pro mě a pro vás – informace, že se s hollywoodskými rozpočty dějí zajímavé věci, se dostala i k bohovi tržebních kecalů, analytikovi a filmovému producentovi Stephenu Followsovi, jehož výzkumy jsem použil u několika svých článků v minulosti. Ten použil svůj exkluzivní (a obří) dataset 5 713 filmů, které byly v uplynulých 20 let vyslány do amerických kin, a čtenářům nabídnul potvrzení toho, co všichni tak nějak podvědomě tušíme – rozpočty sice celkově rostou, ale ten růst je překvapivě pomalý.
V roce 1999 stála vstupenka do zámořského kina v průměrů 5,08 dolarů. V prvním kvartálu roku 2019 to bylo už 9,01 dolarů. Máte zamotanou hlavu? Pokusím se to vysvětlit na modelovém příkladu. Předpokládejme, že v roce 1999 přišlo na film do zámořského kina 20 milionů diváků. Tržby tím pádem byly cca 100 milionů dolarů. Předpokládejme, že stejné množství lidi přišlo do multiplexů v USA na jaře letošního roku. Ti už nechali v kinech více než 180 milionů dolarů.
Samozřejmě se sluší uvést, že pokud bychom brali v potaz v inflaci, tak 1 dolar z roku 1999 = 1,53 dolaru v roce 2019. Vy už jistě vytahujete kalkulátory a nejde vám do hlavy, že je růst cen vstupenek tak rychlý. To ovšem zapomínáte na dražší 3D premiéry a s tím související prémiové formáty jako IMAX, které v posledních letech rostou v Americe (a samozřejmě i po světě) jako houby po dešti.
Pokud bychom teď vzali v potaz úplně všechny filmy z řešeného datasetu 5 000+ filmů, tak byl v roce 1999 průměrný rozpočet filmu něco málo přes 30 milionů dolarů. Během následujících let mírně klesal (v jednu chvíli dokonce byl pod 25 miliony dolarů), jen aby se v roce 2017 pomalu vyšplhal až na nový vrchol, jímž bylo více než 40 milionů dolarů. Od té doby (až dodnes) znovu pomalu klesá o jednotky milionů dolarů. Vzhledem k výše řešené inflaci to kolem a kolem není žádný šílený růst, co říkáte?
Existují dokonce žánry, které se v posledních dvaceti letech dočkaly velmi výrazného poklesu důležitosti a s tím související stagnace nákladů na rozpočet. Máte chuť na nějaký hollywoodský thriller? Zatímco léta páně 1999 jsme byli nad hranicí 30 milionů babek pro průměrný napínák z továrny na sny, za rok 2017 (předpokládám, že autor ještě neměl k dispozici numera za minulý rok) už to bylo pouhých 10 mega! Ano, rozumíte tomu správně. Přes inflaci a s tím související růst cen vstupenek se dnes průměrný thriller jdoucí do amerických kin pořídí za třikrát nižší částku než před dvaceti lety!
Když už jsem výše nakousnul jeden z mých oblíbených žánrů, musím zmínit i ty horory. Tam je to to stejné v bledě modrém – v roce 1999 stál hollywoodské producenty průměrný horor 25 mega, za rok 2017 už jsme na 10 melounech. V tomto případě bych odkázal na svůj starší článek rozebírající obří úspěch producenta Jasona Bluma a jeho filiálky specializované právě na výrobu levných hororů – Blumhouse.
Stephen ve svém výzkumu nabízí porovnání rozpočtů ještě jednoho žánru – animáků. Tady bych ovšem byl velmi opatrný, protože animovaných filmů se každý rok natočí jen pár a to porovnání je tedy statisticky méně vypovídající. Jak jinak si vysvětlit, že se animovaný biják před dvaceti lety pořídil za 45 mega, v roce 2013 v průměru za (skoro až šokujících) 140 milionů babek, no a za rok 2017 jsme zpátky na 45 milionech? Mnohem zajímavější pro vás v tomto případě bude kliknout na tabulku rozpočtu animáků z dílny Tomáše Vyskočila a webu Kinomaniak. Jasně tam totiž uvidíte, že nejdražší animované filmy vznikaly právě do roku 2011.
Nechme už Stephena Followse a jeho exkluzivní čísla spát. Ještě než tuto kapitolu ukončíme - co byste si z předchozích odstavců měli odnést? Tak za prvé – celkově náklady na průměrný hollywoodský film za dvacet let vzrostly o nějakých 30 %, ale to je vzhledem k rostoucím cenám vstupenek (a s tím související inflací) pořád velmi málo. Za růst je zodpovědný jen zlomek těch největších filmů (kde jsou ty časy, kdy Wachowští pořídili Matrix za 63 milionů dolarů). Žánry jako thriller, horor a romantika sice pořád okupují multiplexy, ale jsou čím dál „vzácnější“ a levnější. A vy už klikejte na druhou kapitolu, kde se zamyslím nad otázkami „jak?“ a „proč?“.
