Laciná odpověď na titulní otázku by byla bookmakeři, ale pojďme se nad tématem zamyslet ve vší vážnosti. Oscaři jsou o těžce vyčíslitelné prestiži a lehce vypočitatelném zisku. V minulosti na nich nejvíce vydělávali Weinsteini, ale tomu je konec. Po událostech minulého podzimu, kdy se ukázalo, že je Harvey Weinstein prase století, to Weinsteini jako fabrika na filmy (pravděpodobně) zabalili. Nejvíc to asi odnesla pecka jménem Wind River, která se dočkala nezapomenutelné MovieZone projekce v kinu Aero.

Příběh o krutých lidech z jedné indiánské rezervace by za jiných okolností bojoval o plešouny v hlavních kategoriích, ale takhle je to jenom smutná filmová oběť, která se dočkala přesně nula nominací na cenu Akademie. A je úplně jedno, že režisér Taylor Sheridan vybojoval vymazání jakýchkoliv zmínek o Weinsteinech do dalšího distribučního cyklu mrazivého thrilleru. Když už jsem načal ty legendární bratry…

Weinsteini se loučí
Bráchové už někdy v druhé polovině devadesátých let jasně pochopili, že Oscaři jsou neskutečně výnosný byznys. Asi nejkřiklavější je příklad Zamilovaného Shakespeara. Ten si v roce 1999 došel pro jednu z nejvíc šokujících sošek pro nejlepší film všech dob a nejenom Stevenu Spielbergovi s Vojínem Ryanem zbyly oči pro pláč. V průběhu let se začaly objevovat hollywoodské historky o tom, jak Harvey pořádá obří večeře, na kterých pijí ti největší hráči z továrny na sny. Akademie má více než 6000 hlasujících členů a pokud teď někde hledáte jejich seznam, tak nebudete úspěšní. Ví se pouze, že je to hrstka profesionálů od fochu, nominovaných a vítězů z minulých let. Dobrá, George Clooney se prokecl, že je členem. Troufnu si tvrdit, že pokud někdo znal alespoň polovinu členů jménem, tak to byl právě Harvey.

Peter „Spider-Man“ Parker říkával, že s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Weinstein si toto rčení upravil na: „S velkou mocí přichází velký štos peněz“ a začal Oscary ždímat až na dřeň. Chcete pár příkladů? Králova řeč stála 15 milionů babek a vydělala jich více než 400. Terapii láskou pořídili bratři v triku za 21 mega a přišli si na více než 236 kulatých. Kód Enigmy prý stál těžko uvěřitelných 14 melounů a vydělal fakticky stejně obří peníze jako Terapie láskou. Nemluvný a černobílý The Artist alias Umělec stál 15 kulatých a došel si pro 133 mega.

Mohl bych pokračovat, ale vy už jste si jistě udělali obrázek. Pravdou je, že poslední roky už ta dominance bývalých správců Miramaxu přeci jenom nebyla taková. Viz třeba Lionsgatem produkovaná (a milovaná) pecka La La Land z minulého roku. Ta si došla pro neskutečných 446 milionů celosvětově a je vlastně jedno, že tu sošku pro nejlepší film nakonec nezískala. Právě naopak, ta reklama zadarmo znamenala další desítky milionů dolarů do plusu. Dovolíte jednu poznámku mimo? Po Největším Showmanovi začíná být jasné, že muzikálům v Hollywoodu znovu kvete pšenka, a jistě nejenom mně ten fakt dělá velkou radost.

Samozřejmě nejde jenom o Oscary. Ty jsou „pouze“ vyvrcholením sezóny, kterou pořádně odstartovávají Zlaté glóby už na začátku ledna. Letošní předávání sexy sošek však bude prvním, kdy při děkovačce z pódia nezazní ani jednou jméno Harvey a Hollywood se s tímto faktem velmi rychle (a velmi rád) vyrovnává. Kdo tedy utrží díky letošní oscarové sezóně nejvíce letošních papírků? Horkým kandidátem je Fox Searchlight. Filiálka Foxů (respektive Disneyho) se musí tetelit blahem.

Fox Searchlight, Focus Features, A24 a ti další
Na předávání výročních cen Akademie totiž proti sobě budou bojovat filmy Tvář vody s neskutečnými třinácti nominacemi a Tři Billboardy kousek za Ebbingem se sedmi nominacemi. Tedy filmy, které při malých rozpočtech atakují 100 milionů dolarů celosvětově (a jak tak koukám, Billboardy už tu hranici překonaly) a díky náloži plešounů to pro ně rozhodně nebude konečná. Jistě, neplaveme tu ve vodách Milionáře z chatrče (377 mega!) nebo Juno, ale stejně je to úspěch jako blázen a nezávislí "minilišáci" musí mít po třech letech bídy třených s nouzí velkou radost.

Dalším pánem na holení je Gary Oldman, respektive jím obydlené drama Nejtemnější hodina se šesti nominacemi na zlatou sošku. To vyprodukovalo Focus Features, které patří do Universalovské rodiny. Celý svět tleskal a tleská transformaci Oldmana do nikotinem věčně otráveného Winstona Churchilla a zisky tomu odpovídají. K dnešnímu dni si šťastní účetní mohou hrát s více než 130 miliony dolarů. To však není od Focusů všechno. Nit z přízraků s pomalu končícím Danielem Day-Lewisem se dočkala také moc pěkných šesti nominací a velmi pravděpodobně rozšíří prozatím trochu zklamavší 28milionové tržby. Nejenom nadšený Cival by měl z úspěchu pečlivě vysoustruženého dramatu velkou radost.

Pro mě osobně je na celé věci nejzajímavější relativně nová distribuční společnost A24. Ta si u všech milovníků hororů udělala jméno díky parádní Čarodějnici a kontroverzně přijímané žánrovce It Comes at Night. Jejich nástup mezi největší oscarové hráče potom předznamenal minulý rok a naprosto šokující triumf Moonlightu. Ten se dočkal sošky pro nejlepší film roku a „Ádvacetčtyřka“ chytila slinu. Letos se chlubí především chváleným dramatem Lady Bird. Režíruje Greta Gerwig, snímek je nominovaný na pět Oscarů a při amerických tržbách 46 mega je biják za pět padesát suverénně nejúspěšnějším filmem ze stáje tohoto mladého hollywoodského studia. Pro úplnost je třeba dodat, že dvě nominace ukořistil Rimsym chválený The Florida Project. V tomto případě ale moc nevěřím, že se současných 6 mega podaří nějak výrazně rozmnožit.

Že na něco zapomínám? Máte pravdu. Ještě před pár měsíci to vypadalo, že The Disaster Artist bude obří úspěch, který si dojde pro nespočet oscarových nominací a svých 20 milionů babek ještě minimálně dvakrát rozmnoží. Jenomže člověk míní a James Franco mění. Tento známý hollywoodský pracant (od roku 2011 do dnes režíroval 11 snímků a zahrál si v neskutečných 47 filmech, a to ještě schválně vynechávám ty pochybné projekty, seriály z produkce J.J. Abramse, učitelskou kariéru na newyorské univerzitě atd.) se totiž po triumfu na Zlatých glóbech bohužel (pro něj) dočkal obvinění z nevhodného chování a něco mi říká, že si v následujících letech konečně trochu odpočine. Co na to Akademie hollywoodských filmových umění? Z černého koně soutěže se stalo nechtěné dítě, které má jednu nominaci za adaptovaný scénář. Vsadím se s vámi, že Franca na ceremoniálu neuvidíme.

Co se menších studií týká, tak je to všechno? Ale co vás vede. Sony se ještě pořád nezbavilo své filiálky specializované na nezávislé filmy jménem Sony Classics. Ta se letos uvedla (prý velmi povedenou) gay romancí Dej mi tvé jméno a hned z toho byly čtyři nominace. Včetně té nejcennější za nejlepší film uplynulého roku. Co na tom, že prozatím je z toho jenom nějakých 27 mega celosvětově. Není všem dnům konec.

Imf by mi na tomto místě určitě neodpustil, kdybych zapomněl na jím doporučované sportovní drama Já, Tonya. Paní Hardingová si došla pro 3 nominace na nejcennější filmovou cenu a prozatím přepočítává 27 melounů jenom z Ameriky. Případné vítězství v nějaké z kategorií by znamenalo, že další desítky milionů přitečou i ze zbytku světa, kde se s distribucí prozatím vyčkává. Za film je zodpovědné studio Neon, které (zatím) v Hollywoodu výraznější stopu nezanechalo.

Co na to velká studia?
Chcete můj tip na sošku pro nejlepší film za rok 2017? Podle mne všem vypálí rybník horor Uteč. Tahle pecka za necelých pět milionů babek vydělala minulé jaro v kinech více než čtvrt miliardy dolarů a aby toho nebylo málo, dočkala se univerzální (stylově, když ji do kin servírovali Universalové) lásky od kritické obce. Ne, vážně nenajdete jiný horor pyšnící se 99 % na Rotten Tomatoes. Tento černý kůň nadcházejících filmových cen zároveň předznamenává následující fakt: Nejenom oscaroví specialisté si chtějí ukrojit svojí trochu pozlaceného perníčku.

Napínavý biják Uteč zaplatil Jason Blum šéfující čím dál úspěšnějšímu (a nejenom hororovému) Blumhouseu. Film potom oficiálně patří do stáje distribuujících Universalů. Co na to Warneři? Ti už bohužel dali vale svojí filiálce Warner Independent, a tak musí vzít zavděk Dunkerkem. I když, vzít zavděk… V centrále mého oblíbeného studia musí líbat všechny končetiny režiséru Christopheru Nolanovi. Ten totiž každý druhý rok přinese studiu obří tržby (tentokrát z toho bylo 525 mega) a navíc pro ně znamená velkou prestiž. Ať se vám to líbí nebo ne, tak nolanovky jsou fakticky pokaždé velkou událostí, která je milována nejenom diváky, ale i kritiky. Letos si toho konečně všimli i v Los Angeleské  obci akademické a Dunkerk bude bojovat o svého plešouna díky docela nečekaným (a zaslouženým) osmi nominacím.

Pro úplnost ještě otevřu Akta Pentagon, které produkoval v poslední době často skloňovaný moloch jménem Fox. V tomto případě se nejedná o naprostý triumf (2 nominace jsou pro Stevena Spielberga rozhodně zklamáním), ale díky rozpočtu 50 mega a premiérám plánovaných po celém světě, to pro ně také bude znamenat desítky milionů do plusu. Uvidíme, jestli si Steven spraví chuť už za pár týdnů startujícím sci-fi Ready Player One. Za všechny čtenáře výborné knižní předlohy doufám, že tomu tak bude.

Je na čase zodpovědět titulní otázku. Kdo tedy nejvíc vydělá na letošních Oscarech? Odpověď je, že všichni tvůrci, kteří odolali vábení a slibům Harveyho Weinsteina a svůj film udali někde jinde. Z ničeho nic je tu díra, kterou je třeba zaplnit. Solventní diváci chtějí chodit na kvalitní filmy a desítky milionů jich každoročně kouká na předávání Zlatých glóbů a Oscarů. Díky tomu se nabízí prostor pro menší hráče, kteří nejsou ochotní investovat 50 milionů dolarů do reklamní kampaně a s ohryzanými nehty očekávat nejistý výsledek za první pátek v kinech. Dočkáme se po vzoru studia A24 dalšího odvážlivce na pořádně rozoraném hollywoodském poli? Nezlobil bych se.

Vytáhni v hospodě: Zajímá vás jedenáctka filmů, která historicky nejvíc profitovala na Oscarech? V tom případě pokračujte na můj dva roky starý článek.