Z hlediska tržeb to byl zajímavý rok. Zatímco léto bylo ve znamení jednoho propadáku za druhým a nízký počet platících diváků přinutil nejednoho studiového strážce pokladničky uvažovat o harakiri, podzim a zima rozpačité dojmy přece jenom vylepšily. Silná dvojka Poslední z Jediů – Jumanji nakonec o Vánocích dotáhla americká čísla skoro na úroveň rekordního roku 2016. Celkových 11,12 miliard dolarů z amerických kin nakonec stačilo na třetí nejúspěšnější rok všech dob a chyběla jenom nějaká 2,3%, aby se překonalo i těch rekordních 11,4 miliardy babek.

Co se světa týče, tak tam jsme překonali rekord. Číslo 39,92 miliardy dolarů je vyloženě dechberoucí a potvrzuje, že kinotrh ve světě ještě pořád roste. Než se zeptáte – ano, zase tu výraznou roli hraje Čína. Po nijakém a tak trochu slabém roce 2016 se země plná komunistů dočkala růstu tržeb z kin o 13 - 20% (čísla se rozcházejí) a suše jsme za 8,6 miliardami. Celých 874 milionů potom přispěl jediný film – imfem zevrubně rozebraný Wolf Warrior 2.

Co se celosvětově nejúspěšnějších filmů za uplynulou kalendářní jednotku týče, tak první pozici ještě pořád okupuje Kráska a zvíře, která si na jaře došla pro více než 1,26 miliardy. Druhou pozici drží o 30 mega méně výkonní řidiči z Rychle a zběsile osmičky. No a konečně třetí pozici má Poslední z Jediů. V době psaní článku měl na kontě miliardu a padesát mega k tomu. Rozporuplně přijaté pokračování Hvězdných válek však má ve šrajtofli ještě jeden trumf, a to sice premiéru v Číně. I díky ní Krásku nakonec přeskočí a zabere si slot pro nejvýdělečnější film roku.

Tolik k nutné číselné oznamovače. Zbyla vám Bohemka ze silvestra a chcete jí na oslavu otevřít? Ne tak rychle. Možná k tomu časem dojde, ale prozatím jí ještě dejte chladit. Co se amerických čísel týče, tak je potřeba říci, že celkový počet prodaných vstupenek už několikátým rokem klesá a čísla z prodaných vstupenek za 11 miliard babek vyhání hlavně inflace, která filmů dychtivé diváky nutí platit za lístky čím dál větší obnos. Průměrná cena vstupenky je sice necelých 9 dolarů, ale ve velkých amerických městech je to často dvojnásobek a více. Proto se není třeba divit faktu, že je 1,26 miliardy prodaných vstupenek nejnižší zámořské číslo od roku 1995.

Proč tomu tak je? Je třeba si uvědomit, že se v Americe nové multiplexy otevírají spíše sporadicky, zatímco ve světě (a hlavně té Číně) proti všem předpokladům ještě pořád neskončil velký boom multiplexů, který znovu nastartoval Avatar a nástup 3D v roce 2009. Zpátky k Americe. Zámořští box office kecalové (říkají si analytici) tvrdí, že lidé nechodili v létě do kina hlavně kvůli tomu, že jsou vybíraví a ty filmy prostě nebyly dostatečně lákavé. Já s nimi nesouhlasím.

Léto je pokaždé plné jednodušších blockbusterů a těžko vidět nějaký obří kvalitativní pokles oproti minulým letům. Dobrá, pátí Tranformeři byli opravdu tragičtí, ale třeba takoví Piráti z Karibiku se stejnou číslovkou se (nejenom podle mne) docela povedli. Vidím tu trend, který pokračuje již několikátý rok v kuse. Jak už sem psal v mých předchozích tématech, lidé chodí do kin na čím dál menší množství filmů. Podle webu msn.com se dvacítka největších filmů dočkala 51% z celkového množství prodaných vstupenek. Ještě před pěti lety to přitom bylo jenom 40%.

Prostě se nám otevírají nůžky mezi těmi největšími úspěchy a propadáky. Stačí se podívat na Krále Artuše a Krásku a zvíře. Filmy měly srovnatelný rozpočet atakující 200 mega a startovaly jenom několik týdnů od sebe. Artuš vydělal 149 mega, Kráska více než osmkrát tolik. Těch příkladů je víc, a byť jsme zvyklí na velké propadáky už od nepaměti, ještě snad nikdy jich nebylo tolik a s takovou intenzitou jako minulý rok.

Nabízí se otázka, jestli rok 2018 nebude zaslíbený Netflixu a nově startující konkurenci ze stáje Disneyho. Trend, kdy lidé konzumují obsah doma a do kina chodí pouze na velké a dostatečně vyhypeované události, je jasně patrný. Své o tom jistě ví i Rupert Murdoch. Tento nechvalně proslulý (a prý vážně zlý) miliardář se na konci roku rozhodnul kývnout Disneymu a prodal mu velkou část Foxů. Myšák se plácnul přes kapsu a celkem poslal směrem k Murdochovi 52 miliard babek. To samozřejmě nebylo v hotovosti a směrem k mogulovi putovaly i cenné akcie Myšáka.

Proč Rupert prodával? Protože vždycky viděl do budoucnosti a ta není pro studia zrovna růžová. Multiplexy sice v následujících deseti letech rozhodně nebudou zavírat krám a největší studia budou pořád produkovat obří blockbustery s rozpočty leckdy atakujícími 300 melounů. Vůbec bych se ale nedivil, kdyby počet premiér v kinech začal klesat a finanční zdroje se čím dál více zužovaly na hrstku největších filmů.

Proč Disney kupoval? Jak už jsem zmínil výše, chystá start svého vlastního Netflixu a již tak obří knihovnu filmů tímto rozšíří do nebeské sféry. Ale tohle je všechno hudba budoucnosti. Většina hollywoodských zisků se pořád realizuje v kinech. A právě tady už to bude hraničit s monopolem. Analytici odhadují, že během následujících let bude mít dvojka Disney – Fox podíl na trhu 40%. To je naprosto šílené číslo. Zvláště když si uvědomíte, kolik zbyde na všechny ostatní hráče na hollywoodském poli.

Když už řešíme kina, za zmínku rozhodně stojí nástup aplikace Moviepass. O co se jedná? Představte si Netflix a televizi nahraďte kinem. Každý měsíc zaplatíte 10 dolarů a celý měsíc můžete chodit do multiplexů. Jste omezení na jeden film denně, vybraná kina a můžete rovnou zapomenout na 3D a Imax. Stejně je to ale až strašidelně výhodná nabídka a podle mnohých veliký „gamechanger“.

Provozovatelé multiplexů po ní samozřejmě skočily jako slepice po flusu. Jak by také ne – přivede jim do sálů plno nových diváků, kterým prodají popcorn s colou za dvě kila a tím pádem vydělají. Pořád se jedná o novinku, ale v Americe slaví poslední měsíce roku velký úspěch a je jenom otázkou času, kdy se něco podobného začne šířit i do světa. Méně nadšená jsou studia, která po ústupu DVD z jejich ziskového piedestalu čuchají další pohromu pro jejich byznys. Což může být cynikům v řadách MovieZone vlastně docela jedno. Ale já osobně nechci za pár let chodit jenom na Marvelovky a „PoDisnyeovštěné“ X-Meny. Doufejme, že jenom sýčkuji.

Když už jsme u toho bilancování čísel za uplynulý rok, pojďme se věnovat jednotlivým studiím trochu podrobněji. Pro vás to znamená, že musíte kliknout na následující kapitolu.