Téma dnešního videa je vhodně načasované hned ze dvou důvodů. Jednak je konec roku, ke kterému patří bilancování největších hitů a propadáků sezóny, takže si chceme posvítit na hit, jenž dost možná řadě z vás proletěl pod radarem, a jednak se v Praze právě koná filmový festival Film Asia, jehož třináctý ročník má velmi bohatý program. Dneska večer je k vidění jihokorejský blockbuster Nelítostná a v pondělí má premiéru třetí díl krimisérie Sha Po Lang s názvem Paradox. Berte nebo nechte být, ale tak nějak doufám, že dnešní video někoho k návštěvě festivalu donutí.

Prvotní záminkou ovšem byla debata o čínském megahitu Wolf Warrior II, který jen v domácích kinech vydělal šílených 859 milionů dolarů, což z něj dělá absolutního vítěze, pokud jde čistě o tržby na vlastním trhu (Kráska a zvíře má celosvětově 1,3 miliardy, ale doma v USA "jen" 500 milionů). Je to další důkaz toho, jak čínský trh roste neuvěřitelnou rychlostí a především je plně samostatný - dokáže generovat neuvěřitelné zisky bez nutnosti cpát svou kulturu západním divákům. Vezměte v úvahu, že většina čínských blockbusterů stojí mezi 30 až 60 miliony dolarů. Filmy zatížené na digitální triky podle toho bohužel i vypadají, ale akční řežby bez CGI, začínají rychle dospívat. Vlastně i proto, že si s rostoucími rozpočty Čína čím dál tím častěji půjčuje nejen západní herce, ale hlavně členy hollywoodských štábů, a snaží se nasávat know-how jako obrovská houba.

Ještě před pár lety platilo, že se v Hongkongu točí žánrová špička, kdežto čínské štáby v řemesle zaostávají. Teď se to pozvolna otáčí, protože hongkongští tvůrci utíkají za prací do Číny a v bývalé britské kolonii se toho točí méně a méně. Skalní fanoušek si tak musí vybírat nebo si pomáhat třeba parádní jihokorejskou produkcí. Čínské filmy se snaží, jenže jsou dost často pod ideologickým tlakem, takže ať už jde o adaptace nejrůznějších historických událostí (většinou válek), nebo aktuální kriminálky, vždycky se v nich skrývá čitelný podtext.

Wolf Warrior II bohužel není výjimkou. Už jednička byla o hrdinné elitní jednotce, která brání čínské hranice před partou pomstychtivých žoldáků. Ve dvojce se Wu Jing profiluje už jako sólová akční hvězda a zároveň je podruhé sám sobě režisérem. Plně si tu osvojuje neotřesitelnou pozici zachránce planety, na kterou jsme doposud byli zvyklí u hollywoodských herců. Přijíždí do Afriky, kde hodlá silou svých pěstí a hlavní spasit čínskou menšinu žijící na černém kontinentě. A musí se samozřejmě popasovat hlavně s bílými bělochy, co jsou za peníze ochotni zradit veškeré ideály.

Způsob, kterým Wu Jing alias Jacky Wu zvládá sypat vlastenecké hlášky a zároveň rozdávat olovo a přesné otočky okovanou botou, skutečně připomene třeba amerického Ramba. Jacky si dokonce stihne nabalit i dívku, ačkoliv to není běloška, ale "jenom" míšenka. Všechny tyhle aspekty z něj ale dělají v očích čínského publika neuvěřitelného machra. Konečně má Čína blockbuster západního střihu, který se ve všem vyrovná těm hollywoodským. Však v něm taky hraje Frank Grillo z Kapitána Ameriky a na choreografii spolupracují ti nejlepší z Johna Wicka a Atomic Blonde. Tenhle posyp magickým hollywoodským práškem zafungoval na čínské publikum spolehlivě, ale proč tedy neměla podobně pohádkové tržby i jednička?

Jednoduše proto, že měl Wolf Warrior II premiéru během tzv. blackoutu. Tahle čínská trachtace probíhá dvakrát ročně - v srpnu a okolo čínského nového roku (přelom ledna a února). Na několik týdnů se v té době zakáže vstup všech zahraničních filmů do kin a čínské blockbustery tak mají volné pole působnosti. Poprvé se tato doktrína zavedla při premiéře snímku Klan létajících dýk a osvědčila se natolik, že ji Čína praktikuje pravidelně, ačkoliv nemá oporu v žádném oficiálním nařízení. Hollywoodu to dělá starosti, protože filmy, které mají americkou premiéru na přelomu července a srpna, případně ledna a února, musí často na tu čínskou čekat týdny až měsíce. Wolf Warrior II naopak z absentující konkurence obrovsky profitoval a jeho tržby naznačují, že neustále rostoucí počet kin do budoucna ohrozí i absolutní hollywoodská čísla.

Loni pokladny čínských kin vydělaly cca 6,5 miliardy dolarů, což je nějakých 60% absolutních hollywoodských tržeb. Lístků se prodalo víc o bezmála deset procent, ale jejich ceny šly dolů, protože rostla výstavba kin ve venkovských regionech s nižší kupní silou. Je ale jen otázka času, než Čína Hollywood dostihne. Stačí si porovnat předloňské fantastické tržby The Mermaid Stephena Chowa, kdy všichni žasli nad domácím výdělkem 528 milionů dolarů. Wolf Warrior II teď vydělal o čtvrt miliardy dolarů víc! Důvodem je rostoucí počet kin. Už teď Čína s 41 tisíci kiny předběhla Ameriku (40 tisíc kin) a jejich další výstavba je oproti západním trhům několikanásobně vyšší.

Brzy se tak můžeme těšit na čínské blockbustery, které vydělají přes miliardu, aniž by stály víc než 100 milionů dolarů. A pravděpodobně v nich budou hrát americké hvězdy. Čínské publikum je miluje a navíc se bude dvojnásob radovat, když bude západní herec hrát vedlejší roli a domácí hvězda tu hlavní. Že k tomu nikdy nedojde? Viděli jste někdy japonské reklamy s Arnoldem Schwarzeneggerem? Zrada je jenom otázkou peněz.