Druhý úvod

Budu k vám naprosto upřímný. Článek vzniká hlavně kvůli tomu, že jsem před pár měsíci objevil blog jistého Stephena Followse. Jestli má Stephen jiné příjmení a název blogu jenom odkazuje na jeho aktivitu, tak budu už na začátku za slušného osla. Tento pán přišel v roce 2016 se sérií článků, které se do hloubky zabývají problémem profitability hollywoodských filmů a musím říct, že něco takového tady snad ještě nebylo. Hollywood si samozřejmě střeží pravá čísla jako oko v hlavě.

Čtenářům jsou jistě dobře známé weby jako DeadlineHollywood, HollywoodReporter, Variety nebo Forbes. Občas se na nich objeví článek, který cituje zdroje ze studií a alespoň trochu dává nahlédnout pod pokličku. Stephenovi tyhle informace očividně nestačily a rozhodnul se stát bohem všech filmových fanoušků. Společnost Nash Information services mu poskytla data o více než 2800 filmech. To máte filmový rozpočet, náklady na reklamu, profit z kin, profit z filmových nosičů, Video on Demand, televizní práva, okapy, cihly…

Čísla porovnal se svojí vlastní databází, ve které má 279 filmů. Jak k nim přišel? Je to filmový producent, má kontakty ve studiích a během let se díky neskutečnému množství e-mailů, telefonátů, kafíček a dalších dopracoval k exkluzivním datům, která nemám a nikdy nebudu mít k dispozici. Zkrátím to – na internetu v současné době nenajdete přesnější numera. Už jsem říkal, že je Stephen bůh?

Jsou současné hollywoodské blockbustery profitabilní?

Proč tu rozebírám Stephena na třech odstavích? Protože budeme v článku operovat s hodně obecnými čísly a vám už teď musí být jasné, že to není žádná fantasmagorie. Realita může být „trochu“ jiná, ale jsem si naprosto jistý, že blíž se ještě nikdy nikdo nedostal. Jistě už čekáte na první čísla a tady je máte. Z těch desítek a stovek filmů pan S vypočítal, že průměrný hollywoodský film s rozpočtem 150 milionů dolarů ve skutečnosti studio stojí 417 mega. Těch 150 je totiž jenom čistý rozpočet.

Přičíst musíme náklady na reklamu, které jsem už dopodrobna rozebíral zde. To bývá číslo, které často překročí náklady na samotnou výrobu. Studia většinou utratí polovinu celkového rozpočtu na reklamu v Americe a polovinu ve zbytku světa. Znovu opakuji, mluvíme tu o největších blockbusterech, které vždy operují v kinech po celém světě. Ne o nejnovějším filmu Kevina Harta, který se mimo Ameriku dočká premiéry jenom v hrstce zemí.

Dále tu máme náklady na samotnou výrobu a distribuci filmových kopií do kin. Toto číslo bylo v minulosti mnohem větší. V dnešní době plné nul a jedniček je nižší a nižší. Těžko teď vyčíslit přesné číslo ukazující, kolik stojí doručit jednu kopii na harddisku do kin. Pokud budeme brát v potaz i výrobu DVD, Blu-ray nebo on-line distribuci, tak Stephen říká, že průměrné náklady na výrobu jsou 67,8 milionů dolarů na filmovou jednotku.

Další odepsatelné položky v nákladové složce? Procenta pro herce, režiséry a producenty. Průměrné číslo u největších filmů je 36,6 mega. Zbytku jsem se věnoval zde. Co se samotného profitu týče, tak mu vychází, že průměrný film s rozpočtem 150 mega vydělá 433 milionů dolarů. Z toho je vypočítán profit pro studio - mrzkých 15 mega.

Kde je ten zakopaný pes? Hollywood zakopává celou smečku. Tak předně – studia si do nákladové složky účtují vlastní distribuční poplatky, které bývají 30 procent z jejich vlastního čistého zisku. Samozřejmě se jedná o daně. Studia se sice můžou zaklínat tím, že se jedná o náklady, ale v reálu je to jenom přesun peněz z jednoho místa na druhé.

Co se reklamy týče, tak ne nadarmo už mnoho desítek let v Hollywoodu operuje šestka největších hráčů a do svého exkluzivního klubu pouští „outsidery“ jenom velmi výjimečně. Studio sice může utratit 80 mega jenom za americkou reklamu, ale musíme se zamyslet kde. Řekněme, že Warneři reklamují svůj film. Kde si myslíte, že poběží dnem i nocí tv spoty jejich očekávaného filmu. Na jejich televizních stanicích, nebo u konkurenčních Foxů? Peníze se tedy zase přelévají.

Z výše zmíněného datasetu 279 filmů zároveň vyplývá fakt, že 51% filmů vykáže profit a 49% ztrátu. Pokud bych měl odhadnout, na kterém místě článku jste se uchechtli, tak to bude právě tady. Mám pravdu? Faktem je, že Hollywood operuje na extrémech. Obecné číslo informující o průměrných nákladech a průměrných ziscích počítá s tou hrstkou super-úspěšných filmů, jejichž čísla devalvují obří propadáky, o kterých studio velmi často ví už měsíce před premiérou. Jen tak mezi námi – proč si myslíte, že byl pár týdnů před premiérou extrémně snížen rozpočet Deepwater Horizon režiséra Petera Berga (původně 158 mega, teď už jenom 110).

Pokud zamíříme ještě hlouběji a použijeme tu boží databázi, tak zjistíme následující…

11% blockbusterů vydělalo v kinech více než dvojnásobek svého rozpočtu
11% blockbusterů vykázalo profit 100-200%
28% blockbusterů přispělo do pokladničky studií 0-100%
34% blockbusterů prodělalo 0-100% svých nákladů
9% blockbusterů prodělalo 100-200%.
7% looserů pros_alo více než 200%

Následují další čísla. Celých 49 procent blockbusterového profitu studií pochází z pouhých 6% filmů! Jenom pro pořádek – operujeme tu pořád se vzorkem 279 filmů a v tuto chvíli už nějakou dobu mluvíme jenom o blockbusterech s průmerným rozpočtem 150 mega. Zajímají vás celková čísla pro všechny filmy směřující do kinodistribuce?

Ten člověk je vážně šílený. Jinak by si nevzal k ruce již zmiňovanou databázi Nash a nevypočítal by, že z 2819 filmů bylo 64 procent v plusu a 36 procent v mínusu. Připomínám, že tu operujeme s kompletními zisky nejenom z kin. Obě databáze kalkulují i s příjmy z nosičů, VOD, televizí a (až na výjimky jako Star Wars a Harry Potter) merchandisingu, tedy prodejem cetek spřízněných s daným filmem.

Příklad na závěr kapitoly

První kapitolu zabývající se blockbustery zakončíme jedním konkrétním filmem z blízké minulosti. Rozebereme si Pasažéry. Dlouho připravovaný sci-fi film se potýkal v produkci s mnoha problémy. Předně to byl několikrát přepisovaný scénář (na tom filmu je to nádherně vidět). Dále tu máme rozpočet, který nabobtnal z původně očekávaných 60 milionů dolarů na necelý dvojnásobek.

Jistě za to můžou i Jennifer Lawrence a Chris Pratt, kteří si vyjednali 20, respektive 12 milionů dolarů předem a procenta z tržeb. Deadline pár dní před premiérou uvedlo, že podle jejich zdrojů ze studia Sony bude třeba vydělat 400 milionů z kin, aby byli producenti spokojení. Pasažéři otevřeli o Vánocích za tragických 15 mega a polovina Hollywoodu (plus z části financující čínská Wanda) bila na poplach.

V Americe se z vesmírné romantiky naštěstí vyklubala trvalka, jež v současnosti v Trumpově zemi útočí na 100 mega tržeb. Svět přidává 195 a celkem jsme na dohled 300 milionů dolarů. Těch 400 z toho nakonec nebude, ale nejhorší je pro Sony zažehnáno. Pro nás je tento příklad zajímavý hned z několika důvodů. Tak předně - rozpočet 110 milionů dolarů bude pravděpodobně o něco vyšší. S klidem tedy můžeme Pasažéry zařadit do kategorie blockbuster s rozpočtem 150 mega.

Z předchozích odstavců již víte, že studio v průměru potřebuje 400+ milionů dolarů čistých zisků, aby film nezůstal v červených číslech. Pokud bychom brali v potaz jenom zisky z kin, tak to by museli lidé v kinech nechat nějakých 800 milionů dolarů, což samozřejmě nebylo nikdy reálné. Studio přesto předem řeklo, že do profitu je dostane už 400 milionů dolarů z kin. Tedy (plus mínus) čistý zisk 200 milionů dolarů z multiplexů. Těch zbylých 200 milionů musí Sony vydělat jinak. Jak? Klikejte na další kapitolu, plantážníci.