Pro mě je celkem zajímavý, že to tak můžeš vidět. (To říkám už trochu smířlivěji, původní tón měl být trochu provokativní). __ Charizma z placky neodvodíš, stejně jako jeho schopnost neomylně vidět skrz lidi, definovat jejich citlivé slabiny a vrazit jim do těch rozevřených ran prst. Z placky neplyne ani charizma, ani sebevědomí. Skoky do zatopenýho lomu se zavřenýma očima nejsou ve scénáři náhodou - a odvaha do tý "propasti" skočit z placky být ani odvozená nemůže. Placka je pouhý katalyzátor něčeho, co má Antonín dávno v sobě jako člověk. __ Představa, že ten prťavej hajzl na tebe dělá ramena "jen" díky tý placce, je (mylná) představa Tomášova - a proto dopadá, jak dopadá, a obecně tahle předtava pochází z naprosto klasický představy stbáka - jenže tohle je představa, kterou Pouta rozvíjejí mnohem dál a hloubš, a staví ji do jiného, než předvídatelného světla...

K autorovi: , "Antonín je slaboch, který by bez estébáckého průkazu nebyl nic. Má nevelké sebevědomí, kvůli čemuž se bojí oslovit dívku Kláru, a proto dělá ze života peklo všem svým kolegům, 'kriminálním živlům' i rodině." To je nějaký žert MovieZone, nebo pokus o moralizování tam, kde je to hodně ošajstlich? Jsem přesvědčený, že ani jedna část z uvedené charakteristiky není obhajitelná. Pokud je Antonín slaboch, pak je slabochem ten, kdo se nebojí ničeho, ten kdo neomylně a přesně vycítí achylovu patu každého protivníka, i kdyby se navenek kasal já nevímjakými cnostmi a nevímjakou ctností. __ Ano, Antonín se uškrtí na Klářině svatozáři. Dělá to z něho slabocha? A co temné spřízění mezi Klárou a Antonínem? __ Otázky bez odpovědí. Obávám se, že Antonín je natolik komplexní postava, že se z jakéhokoli pokusu o jednoznačný (natož morální) soud vyvlékne, a pak nebohému soudci nakope zadní část těla.. A rozhodně mu nechybí sebevědomí. *:)*

Ten klip se povedl. Zakomponování filmové postavy (čekal jsem samozřejmě jen sestřih záběrů) je dosti neotřelý nápad .*:+*