Měl jsem takový ten úsměv na tváři skoro celou dobu. Není to, že bych se za břicho popadal, ale bavilo to celou sérii. Akorát je to založeno na polských reáliích, které pochopí nejvíce Poláci, pak asi jen my a Slováci částečně. Pro ostatní národnosti to už bude hodně domácně geopolitické.
Hlavní postava jan-Pawel, který se touží stát největším Janem-Pawlem v polských dějinách (ehm :D) a jeho progresivní dcera, která aplikuje současné pohledy na svět v polské vesnici v 17. století oproti více konzervativním synům a časté "breaking the 4th wall" událostí.
-"Kde máš šavli?"
-"Proč bych měl mít šavli?"
-"Protože jdeme na Tatary!"
-"Na Tatary? My nejdeme na tatarák?"
-"Ne, na Tatary. Copak jsi mně neposlouchal?"
-"Měl jsem strašný hlad, jak jsi to povídal. Jak jsem slyšel tatar, tak jsem přestal dál vnímat!"
Takové dialogy a kohout v klícce na střeše vagónu jako siréna mi přivodily celkem dobré záchvaty, Celkem doporučuji.
1670
reagují:
HAL
|
reagovat
|