Já si to letos vyřešil podle páně Čermákovo inspirujícího návodu: vyházel jsem z lístků všechny, o kterých vím, že tam nechci a zbyly dva (obě koalice). Ty jsem zamíchal, náhodně jeden vybral, nedíval se něj, vložil ho do obálky a o víkendu ho tam odnesu. Druhej jsem - taktéž na slepo - vyhodil spolu s ostatníma.
Tím jsem si ušetřil šeredný dilema a doufejme taky, že i nějaký to rvaní si "co jsem to proboha udělal??" v následujících čtyřech letech.
Nevim jestli je to to pravý pro demokracii, ale pro psychohygienu je to určitě dobrej způsob
@Volby
reagovat
|