Taky jsem na nich vyrostl (pamatuju ještě předrevoluční dabing s Adamírou a Švehlíkem(?)), taky je miluju, ale budu teď malinko za kazisvěta a poznamenám, že tu z nás všech asi do větší či menší míry mluví i nostalgie - při posledním setkání před několika lety jsem byl trochu nepříjemně překvapený, jak s prominutím pitomé vesměs byly zápletky většiny epizod... Nikdy předtím mi to nevadilo a třeba mě to jen přistihlo v nějakém špatném rozpoložení (doufám!), ale je pravda, že od té doby jsem si je už nepustil, i ze stracho, abych nepřišel ještě o více iluzí...
reagují:
Gonzi
|
reagovat
|