Já vždycky chtěla psa a mám dvě kočky, obě omylem, ale už tam se mnou a mojí alergií 8 let bydlí a za nic na světě bych je nikomu nedala. Aspoň jsem si je tematicky pojmenovala, Maxmilian a Alexandra aka (Šílený) Max a Lex (Luthor)   Skvěle fungují jako lakmusový papírek na chlapy. Pokud někdo začne ňuňuňu ťuťuňu, tak se s ním kočky nebaví a já mu rovnou pakuju věci 

"nebudu před ní zmiňovat, že mám alergii na jejich srst"
Ona to pochopí sama z toho že ji budeš chtít přiotrávit  - mléko snesou v pohodě jenom koťata, dospělé kočky ho nesmí protože jim je z toho blbě 

Ježišmarja!
Hawaii je top!

Tak mám pocit, že nám dneska už zbejvá jenom CZ/SK překlad Harryho Pottera, ne? 

Já celý život chtěl psa. Ale vím, že na něj nemá tolik času kolik bych chtěl a kolik by si ten pes zasloužil. Navíc se mi nelíbí představa psa zavřeného v paneláku.

Teď mám už 11 let kočku (mainskou mývalí) a nedovedu si představit domácnost bez ní. Je to osobnost, a když něco nechce sama od sebe, tak to neudělá. Po každé když se vracím domů, tak mě u dveří vítá, takže v tomto je trochu jako pes. A popravdě mě vyhovuje její nenáročnost. Vybrat záchod, dát granule, čerstvou vodu, kapsičku a trochu se pomazlit a pak si jde na pár hodin lehnou (jiný spací cyklus).

Pes je pes. Je více všestrannější na různé věci (výlety, hraní, procházky), ale taky je větší "hlupák" co se týče toho co se mu může stát (špatné žrádlo, jiný pes). 

Neříkám, že kočka je lepší, než pes nebo obráceně. Ale každému vyhovuje něco jiného, a každý máme jinak zařízené bydlení.

Nicméně je dobré, když se člověk stará i o někoho jiného, než jen o sebe. Už jen kvůli emocionální stránce.

Já jednoznačně preferuji kočky. Ale je to hodně o zkušenosti. S kočkou mám jen ty dobré a se psem prakticky žádné, takže raději dám přednost tomu co znám než naopak. Moje kočka se klidně nechá pohladit, nikam neskáče, má klidnou povahu a stejně jako pes mě vítá, když dojdu domů z práce. Dokonce bych řekl, že je dost inteligentní, protože když něco chce tak dojde a trpělivě čeká a upřeně na mě zírá a někdy se snaží mou pozornost získat i slabým podrápáváním. Psy jsou podle mě moc citově závislý na lidech a neustále vyžadují pozornost (v tom jsou stejní jako děti a proto zatím nechci o rodičovství ani slyšet) a já mám rád svůj klid a kočky to mají stejně.  

Já Ti dám, plazi nejsou žádná zvířecí obdoba ananasu na pizze.  A v životě jsem se nesetkal s lepšími zvířaty než chameleony. 

Aspoň něco mají, když už ne duši...

Nejlepší jsou plazi. Člověk se nemusí starat o chlupy, nejsou zpravidla nároční na chov a kupodivu jsou často natolik přítulní, že je člověk nemá na ozdobu (na rozdíl od rybiček). 

Jedinou osobnost mají zrzavý kočky, protože jí kradou ostatním.

Neodlučný parťák, bezmeznou oddanost vždy vyjadřující a pozornost vyžadující, vs. ostentativně "nezávislý" společník, projevující svou náklonnost neodolatelným způsobem, ovšem pouze pokud se mu zrovna chce - naprosto chápu lidi preferující jedno nebo druhé.  Co tak docela nechápu, je potřeba některých přesvědčit jiné, že by měli preferovat to, co oni, ale budiž... 

Ovšem Tedova argumentace "k čemu je taková kočka" mi vyloudila úsměv na tváři - a odkázal bych ho v tom případě snad až na Š+G klasiku Jak jsme chovali užitečné zvíře... 

Lidi, co si myslí, že kočky nemají osobnost, v životě neměli kočku.
Jestli někdo preferuje psí chlupy v jídle, na nábytku, na oblečení, v posteli, v knihovně, v botníku atd., protože se jim to zvíře ometá doslova po celém prostoru bytu, tak budiž.

To "plivání" na kočky je tak strašně old a nuda... 

---
(Psi jsou daleko větší parťáci, je s nimi daleko větší zábava, a chovají k člověku daleko větší respekt, než kterákoli kočka kdy dokáže. Stejně tak bych chtěl vidět kočku, která někdy člověku zachránila život. = OK, tohle uznám.)

Lépe bych to nenapsal. 

Mám psa cca od šesti let a už bych být bez něj asi nedokázal.

Psi skončia v útulku mačky skončia zrazené na ceste. Netvárme sa, že ľudia sa zbavujú len psov

Jako nikdy jsem nebyl kočičí persona, ale s přítelkyní jsem jako bonus dostal i jejiho kocoura a ten je tak neskutečně flegmatický a dojde se sám pomazlit, jak pes. V životě mě neskrabl, pokud se něčeho nelekl a kouše jen tak malinko, když si chce hrát. A člověk není aspoň ani chvilku doma sám, což je teď hodně velké plus a tak nějak je to lepší, že se člověk nevrací do prázdného domu, ale vždycky tam na něho čeká aspoň ten mazlíček. Za mě bych bez zvířete doma být už nemohl. 
Nevýhoda koček je, že do nich moc člověk nevidí... Můžete to vyhrát, jak já nebo si domů dotáhnout taky malého Vetřelce... A psa chceme taky, ale Corgiho a na toto je dost dlouhá čekací doba