Nejatmosferictejsi film vsech dob. Vec se proste nikdy neokouka. 

Je fakt, že ten dabing je slušný a neurážející.

Trávníček mi tu i popravdě víc sednul. 

Co k tomu říct. Zkrátka klasika, která se nikdy neokouká. A vlastně ani nevadí, že Kurta Russella tu dabuje Pavel Trávníček.

Naskytla se volná neděle bez přítelkyně a s dvanáctkou v lednici. Když jsem projížděl svůj seznam filmů na Netflixu tak na mě vyskočila tahle pecka.

Naposledy viděno tak čtyři roky nazpět. Je to pořád strašně výborný. Tolik emocí, napětí a vlastně bez jakýhokoliv fyzickýho kontaktu  s nepřítelem jsem sakra dlouho neviděl. Jake Gyllenhaal rulez 

Ač Skyfall nebyla vůbec špatná bondovka (Casino Royale u mě vede i tak), mrzí mě, že se Mendes nechal uvrtat i k Spectre. Každopádně 1917 mě teprvé čeká. 

Jsem si rikal, co je to za dalsiho Capslocka tady a on si je zmenil ikonku

Nechci se pouštět do nějaké akademické debaty, protože to sem nepatří. Takže jenom krátce. Ten film není jenom o komunistech, je především o tom, jak po vítězství revoluce ztratí člověk iluze, když zjistí, že všechno je tak trochu jinak. Autoritativní Zinovjev a Radek jsou dokonalou ukázkou. Mimochodem sami na to doplatili o dvacet let později, když je Stalin nechal po moskevských procesech zavraždit. I oni ztratili později iluze. Myslím, že kdyby se John Reed dožil třicátých let a moskevských procesů, dopadl by nejspíš stejně. Takže pokud by film vyzněl podle tvého přání prosovětsky nebo prokomunisticky, stal by se lží. Angažovaný film a jakékoli jiné angažované umění nesmí lhát.

A ještě speciálně pro tebe: To, že jsem levičák a jsem za uskutečnění některých levicových myšlenek, ještě neznamená, že jsem komunista volající po nějaké diktatuře. Doufám, že si rozumíme.

Team disk

reds (1981)
20% - bizar nejvetsiho kalibru 

Pomalý rozjezd může leckoho odradit, ale potom tahle tříhodinová epopej nejen o ruské revoluci nabírá na síle takovým způsobem, že od toho neodtrhnete oči a celou na první pohled vražednou stopáž zůstanete u filmu přikováni. Warren Beatty si tímto počinem splnil jeden ze svých životních snů a vytvořil portrét novináře Johna Reeda, který se nebál jít za svými ideály, aby mu nakonec došlo, že skutečná svoboda tkví v něčem úplně jiném. Obrovská pecka s geniálním castingem (Jerzy Kosinski jako Zinovjev a Jan Tříska jako Karl Radek) se dočkala tří oscarových ocenění a mně osobně přinesla úžasný divácký zážitek. Nejen v podobě celistvé Internacionály zpívané kompletně v ruštině. Rudí sice v některých aspektech používají klasická melodramatická klišé, ale těžko jim to vyčítat. Je to pecka a zaslouží si vaši pozornost.

Třeba že by najely na komiksy co vycházejí teď v Rebirthu?? 3 Jokerové, nova JL, Green Lanterns Corps a nebo skvělý Aquaman. 

Plus Freaks a trochu zapadlá konverzačka Prince Avalanche. Hrál i jinde v uplynulý desetiletce, ale když jsem koukal na čsfd, že byl třeba v Lone Ranger nebo Divoších, to bych si nevzpomněl.

Bojack Hirscheman
Ja si ho vybavuju akorát v tom hororu o pitvě, ktery ma úplně debilni cesky nazev Tajemství smrti slečny neznámé

To škrcení viceprezidentky Paramountu mu tehdy asi taky moc v kariéře nepomohlo. Je fakt, srovnej si, kde se všude objevil cca 10 let zpět a kde v uplynulých deseti letech, aby sis ho zapamatoval. Krom tý roličky v Once Upon si ho vybavim v dvou-třech filmech.

Aha, to jsem ani nevěděl.

Hirshe se minulý rok objevil v Tenkrát v Hollywoodu. Prostě to v minulosti posral ale šance na návrat tam je. A zvláště když si Tě vybere samotný Tarantino. 

Tohle byl podle vseho zaver jejich 15 filmoveho planu, takze navazovat by na to nemelo nic. Naopak to odkazovalo na drivejsi Flashpoint Paradox.

Po dvanácti letech jsem si zavzpomínal na tuhle geniální pecku, která tehdy prošuměla kiny. Pamatuju si, jak jsem ho viděl sám v absolutně prázdném kinosále někdejšího Palace Cinemas ve Slovanském domě. Úplně mě to tenkrát dostalo. Pohltily mě famózní herectví Emila Hirsche (kde je mu dnes konec...), nádherné písně Eddieho Veddera, fantastická kamera Erika Gautiera a soustředěná režie Seana Penna. Ani nespočítám, kolikrát jsem tehdy ten film potom viděl na DVD. Byl jsem tenkrát schopný to vidět i několikrát za měsíc, dokonce jsem si tenkrát pořídil celý soundtrack a původní knihu Jona Krakauera, ze které Pennův snímek vychází. No a po dvanácti letech je to pořád pecka.

"Happiness only real when shared."

Čím jsem starší, tím víc si tuhle starou pravdu uvědomuju.