Mě se hodně líbilo jak Forster střihově propojil dění na podiu s akcí v zákulisí a pojal ji celou trochu impresivnějším způsobem  - v MI:5 slouží ta opera k akci akorát jako hudební kulisa, a jediné co mi z ní opravdu utkvělo v paměti je záběr na nohy Rebeccy Ferguson *:D*

Quantum je dost srágora, jen dovětek ke Casinu bez kterého by nefungovalo už vůbec, samostatně by to byla snad nejhorší Bondovka vůbec. A z Bonda tam dělají prostoduchou gumu. Jediná opravdu dobrá věc na tom filmu je scéna z opery.

To je vlastně pravda. *:D*

Ono jaksi nemáme jinou možnost. *:D*

Osobně bych [i]Quantum of Solace[/i] taky nehejtil. Dokonce i [i]Another Way to Die[/i] se mi postupem času začala dost líbit. Jenom je to kolem a kolem celkem průměrná bondovka, což po Casinu prostě muselo působit jako obrovský zklamání. Samozřejmě nepomohlo ani to, že se příliš snažili kopírovat Bournea.

Skyfall si dám zítra, ale musím říct, že je úžasné vidět všechny oficiální bondovky a sledovat průlet časem a filmovým vkusem. Zbývají mi ještě dvě a tenhle jedinečný měsíční maraton mi bude za několik dnů chybět. Ale je to paráda. A já moc děkuju, že všechny oficiální bondovky se mnou poctivě sledujete. *;)*

Skyfall ne *8)*

Ještě si taky přiznejme, že po Casinu by [b]každá [/b]Bondovka působila jako kozí prdel... *8)*

Jako při vší úctě k White/Keys se dá na ten Bond song zvyknout a dokonce jsem ho jednu dobu aktivně poslouchal. Jen se vůbec nehodí do Bondovky*:D* A z Quantum si pamatuju akci s čluny, kdy se něco stalo a já si to musel několikrát vracet, abych pochopil, co to vůbec bylo... A doteď to nevím. Ale má to fajn odpraveni hlavniho zaporaka...

No a ne? Minimálně za posledních několik let.

největší film všech dob?

Bratři Russoové se pokusili po Avengerech natočit další "marvelovku". Jejich pokus o přestylizovanou podívanou se míjí účinkem a sráží celý film, respektive zadupává jeho myšlenku. Nevím, jestli to byl jejich záměr nebo někoho z vedení Applu, aby byl film víc cool, ale rozhodně se nemají čím chlubit. Přišlo mi jako by si jen odškrtávali všechny možné vypravěčské a obrozové formy a mysleli si, že jejich kočkopes bude fungovat. Voiceover? Check! Mluvení do kamery? Check! Obraz 4:3? Check! Montáž? Check! Kapitoly? Check! Do toho Russoovi vypráví několik filmů v jednom. Nejprve je tu teenage drama, pak válečný, pak drogový a nakonec heist movie. Všechny jejich marvelovky ukázaly, že to jde a že to i zvládnou, jenomže to by nad sebou museli mít zkušenější dohled. A ten asi chyběl, když se Apple chlubí, že dává tvůrcům plnou svobodu, což už Netflix dávno zatrhl, protože by zkrachoval. Holland sice umí hrát víc, než si někteří myslí, ale taky líp. Jeho tranformace z kluka na válečného veterána s PTST je vcelku věruhodná a dají se s ním ty 2,5h vydržet. Ostatní obsazení je úplně zbytečné, páč je tu jen na pár scén a Ciara Bravo neumí vůbec hrát a jakýkoliv pokus o silné emoce byl spíš k smíchu (nebo na facku). Měli mu přihrát Zendayu. Alespoň, že si Newton Seigel pohlídal kameru, ačkoliv asi taky netušil proč každou scénu točí úplně jinak. Dobrá je i Jackmanova hudba, která hlavně v Epilogu vykouzlí nějaké emoce a příběh důstojně uzavře. Cherry není tak špatný film a popravdě mě jeho stylizace lákala ke zhlédnutí. Ovšem málo je někdy (vždycky) víc. Tohle dílo bych trpěl začínajícímu filmaři, který dosud dělal videoklipy a chtěl předvést, co vše umí. Ne Russoovi, kteří za sebou mají největší film všech dob. [b]5/10[/b]

Celkově se to fakt moc nedá a ten bond song je opravdu strašlivej, ale tu a tam jsou tam k nalezení úplně epický scény. Celej Bregenz například. Nebo akce na člunech. A Mathieu Amalric nebyl nejhorší záporák, i právě pro ten poněkud awkward výkon v závěrečný bitce. Skvělej slizoun.  A ještě rolička Davida Harboura, malá rozsahem, ale obří, co do obludnosti toho kníru. 

Úvodní jízda v tunelu je střihem snad dodnes horší než přeskočení plotu v Taken 3. *:D*

Patrně nejdrsnější bondovka vůbec. Je to ostrá jízda plná mrtvol a neskutečně dynamických akčních scén. Obrovsky mi to sedlo a vlastně ani netuším, proč Quantum of Solace sklidila před třinácti lety velmi kontroverzní reakce. Za to, že je Bond emotivní člověk? Za to, že je zde znát inspirace Jasonem Bournem? Rozhodně to není bondovka pro každého, ale za sebe jsem nadšením bez sebe. Marc Forster uchopil agenta 007 jedinečným způsobem, který by se takovému Terenci Youngovi či Guyi Hamiltonovi rozhodně nelíbil, ale přesně tohle je James Bond 21. století, kterého filmový svět potřeboval. Drsný a zároveň velmi citlivý. Velké díky za tuhle odvahu, protože tvůrci museli dobře vědět, že si to slíznou.

Při všech těch řečech okolo Justice League, jak Snyder to s hranými filmy posral a naopak animáky jsou strašně super v čele s [b]JL: Flashpoint Paradox[/b], jsem mu konečně taky dal šanci - a tvl fakt ne, z toho bych mohl být opravdu nadšený jedině kdyby mi bylo dvanáct. Je to sice lepší než třeba taky dost chválené Batman: Mask of the Phantasm, ale ne proto že by tu byl třeba lepší příběh nebo propracovanější charaktery, nebo to byl celkově dospělejší film, ale protože tohle je čistokrevný slash, ve kterém se mohli scénáristi urvat ze řetězu. Prostě fanfikce ve které si hrají se situacemi "co by byly nejvíc cool", dokonce včetně hrátek s románky mezi nepravděpodobnými postavami a jejich sexuální orientací. Přesně jako když si fanynky píší knihy o tom že Severus Snape je gay, a Ron začne chodit s Hermionou a Pottera to nasere a chce mu dát přes hubu (teď vyloženě parafrázuji zápletku Flashpointu). Jako samostatný příběh bez návaznosti na zbytek toho komiksového světa to ani omylem nefunguje. Ale když to beru jako slash, tak to zábava je, ne že ne. Nihilista Batman, Aquaman vyhlazuje lidstvo, Superman je posera, Joker je [spoiler]Batmanova máma[/spoiler], hromada superhrdinů umře, k tomu pár záběrů z velkolepých bitev ve zdevastované Evropě. Prostě jo, je to docela cool sranda. Samozřejmě bez jakýchkoli následků, pointa je přesně taková jak snad každý čekal od začátku. A rovnou jsem si pak dal i repete Ayerova [b]Suicide Squad[/b] (poprvé Directors Cut verzi) - a jsem až překvapený jak moc jsem se bavil v jeho první polovině. Dávání týmu jakože zlých hrdinů dohromady tu funguje hodně dobře a je to správná komedie. No a pak se vydají na misi a film jde do prdele, extrémně nudné probíjení se anonymními šediváky ze kterého se najednou vytratí jakýkoli nadhled, příběh nedává žádný smysl, a zachraňuje to trochu už jen Harley Quinn, kterou se tehdy naštěstí ještě nebáli prodávat přes její tělo. Každých pět minut jsem koukal na čas do konce, subjektivně ta poslední hodina byla delší než celé ZSJL.

Ten film jsem viděl před dvěma lety na velkém plátně na LFŠ a regulérně jsem u toho brečel. Nestydím se za to, protože kdo u tohohle filmu nebrečí, nemá srdce.

Ten film neomrzí. Je to takový prequel To, akorát bez těch nadpřirozených věci. Lepší film o děckém přátelství neznám. A je mi u toho vždy podobne smutno, jako u Temného rytíře, protože River Phoenix byl neskutečný talent, už jako dítě.  Potěší i mladý Sutherland a Cusack. Jen toho Wila Wheatona nikdy nepoznám.