Paul Newman je po právu jedním z nejlegendárnějších herců. Já ho mám osobně nejradši jako šedesátníka kvůli Barvě peněz a Pevnosti Apačů v Bronxu, teď jsem si to potvrdil u Rozsudku.
Otázka je, jestli mohl tento film vůbec dopadnout špatně, když mají režisér se scénáristou dohromady 7 Oscarů a v hlavní roli jim exceluje jeden z nejcharismatičtějších herců všech dob. Asi ne...
Byla by velká chyba to vnímat jako další nudné pomalu kostýmní soudní drama. Ano, má to naprosto triviální zápletku, kterou jsem v právnických seriálech viděl tak pětkrát, long story short upadající právník vytáhne do posledního boje s právnickým molochem. Člověk by čekal, že prostě nemůžou vybrat záporáka, který by se Newmanovi vyrovnal herectvím a charismatem. Člověk by se pletl, protože existoval někdo jako James Woods, který bez nadsázky v soudní síni i mimo ní často Newmana přehrával a to měl podstatně méně prostoru. Také jsem byl uplně hotový z mladé Charlotte Rampling, kterou máme dnes zafixovanou jako starou nepříjemnou paní z desítek vedlejších rolí.
Pokud byste z toho byli nadšení tak jako já, vaše další oblíbená destinace bude Neznámý v domě s Belmondem nebo trestuhodně podceňovaný seriál Goliáš s B.B. Thortonem.
Dokud budu nacházet takové skvosty mezi filmy, které jsem neviděl, nemá smysl nadávat na nový "nefunkční" Hollywood. 9/10
Rozsudek (1982)
reagují:
TedGeorge
|
reagovat
|