No ved to je presne to, co z osmicky robi spolu s Imperiom najlepsie SW filmy.*8)*

Ved jasne, netvrdim, ze si toho nikto nevsimne, ale presne to je na tom skvele, ze je to ustretove k tomu typu pozornych divakov, ktori radi sleduju a hladaju vsetky mozne clues a je to voci nim ferove. Samozrejme, nie vzdy, je tam kopa scen, ktore zamerne vodia za nos, lebo neukazuju vsetko, ale to je zase na nich zabavne vidiet ich zrazu v uplne inom svetle.

[spoiler]Podání sklenice Dukovi je tam jde vidět na první dobrou (nebo alespoň já jsem si toho všiml hned). V ten moment jsem doufal, že to je nějaký záměrný misleading, když to tam jde tak viděl. No, nebyl.[/spoiler]

Nebude. Ale krásně zde ukazuje, že za žádnou cenu nesmí dělat velký studiový blockbustery. To není pro něho - jako osobitého autorského tvůrce. Oba filmy ukazují, že nejlépe mu to jde když je si všechno může dělat po svém a nemusí se držet nějakých pravidel. 

Jednotka lepsia na prve pozretie, aj vdaka tomu ocareniu z niecoho osviezujuco noveho v tomto mojom oblubenom zanri a ma Anu.*:+* Dvojka na prve pozretie o nieco slabsia, ale na to druhe uplne genialna. Vsetko je tak krasne priehladne a priamo na ociach, len si to divak nevsimne. Rian hra uplne otvorenu hru (napriklad [spoiler]cela scena so skutocnym podanim pohara Dukovi a nasledne zmiznutie jeho telefonu[/spoiler]). O vsetkych tych vrstvach uz ani nehovorim, najma to socialne podhubie a reflexia doby su neskutocne stavnato a pre mna zadosťučinene ("It sounds like a word but it isn't"*8)*) spracovane. A je vtipnejsia, hravejsia a ma krajsie prostredie. Rian je maly boh a jedneho dna bude este aj ta jeho Osmicka oslavovana ako vo svojej dobe nedoceneny majsterstuck.*:D* Ak sa mu to zadari aj po tretikrat, mame tu novu klasiku zanru.

Dobře popsané. Je to nejlepší Batman *:+*

Wow, ten dnešní komentář Jiřího Flígla na ČSFD k Batman se vrací. Kéž by všechna filmová publicistika v Česku byla na takové úrovni.*:+**:+* [i]"Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burton diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít."[/i]

Vždyť je tam i scéna se solí, kdy se dementi smějí Otíkovi a Labuda ho jde bránit - přesně vypovídající o tom, že tohle k smíchu není. Vesnička není komedie, spíš úsměvné drama. Úsměvné třeba ve scéně s televizí a hláškou "vy se díváte, tak to vás nebudu rušit" a babka si sedne a zůstane tam. A ne protože se Otík směje na kolotoči. Pro mě je to nejlepší český film.

[i]"vždycky jsem ten film bral spíš jako drama než komedii."[/i] *:+**:+*

Dobrá poznámka, ale beru to podle známých, kteří se mu smějí a bohužel málo lidí to vidí takhle. Když máš mentálně zaostalého příbuzného, díváš se na to jinak.  Jasně, vesnická atmosféra je z toho cítit na sto honů, ale vždycky jsem ten film bral spíš jako drama než komedii.  A to na naše národní filmové klenoty koukám pravidelně a vždycky se u nich válím smíchy. 

To je IMHO nepochopení postavy Otíka. Určitě tam není primárně jako komická postavicka, ale spíše indikátor zkaženého okolí.

Souhlas, ale já se tam nikdy nesmál Otíkovi, je tam spousta jiných věcí. 

Třetí šanci jsem dal naší klasice a pořád tomu nemůžu přijít na chuť. Zasměju se skoro všemu, co Svěrák napsal, ale tohle mi spíš přijde hodně smutné. Otíkovi se prostě nikdy smát nebudu. Sám sobě bych se hnusil.

Welcome back a nedík *:D*

918 ani tuhle reklamu nepotrebovalo. posh the bubble neoslnilo stejne jako jeji hudba *:-*

Za mě velké překvapení, úžasný film, pro mě letos klidně v top 5. Nedokážu říct, zda si to pro sebe vůbec interpretuji správně, respektive která z několika je aspoň nejblíže... které osoby tam vůbec reálně existují, co je realita a co už halucinace... Hall je dokonale přesvědčivá v zahrání rozkladu osobnosti až k šílenství.

Na počátku (ehm) budiž řečeno, že jsem věřící, takže s filmováním biblických příběhů nemám žádný problém. Mám ale problém s mnohými filmovými interpretacemi. Hustonův velkofilm měl být první částí celé několikadílné velkofilmové série biblických příběhů ze Starého zákona. Bohužel mu došel rozpočet, takže zůstalo pouze tohle jednodílné, ale o to velkolepější, torzo. Najdeme zde příběhy od stvoření světa po příběh Abrahamova obětování syna Izáka. Problém tohoto a jiných podobně zaměřených filmů (např. o deset let starší Desatero přikázání) je v jejich doslovnosti. Prostě tvůrci vzali starozákonní příběhy a téměř větu po větě překlopili do filmové podoby. V Hustonově filmu je snad v nejextrémnější podobě. Chybí tomu nadhled nebo nějaká vlastní interpretace. Není divu, že dnešní věřící diváky a divačky tyhle filmy spíše odrazují, zatímco třeba taková Marie Magdaléna z roku 2018 je úplně někde jinde. Technicky je ale Bible: Na počátku dokonalou ukázkou hollywoodské filmařiny konce klasického období. Hustonova režie je výborná, herecký casting přesně vybraný, hudba dodává filmu další monumentální rozměr a ani nepostřehnete, že to celé trvá skoro tři hodiny. Ale jako věřící člověk si z toho nedokážu nic odnést. Viděl jsem zfilmované příběhy z knihy Genesis. Dobře a dál? Chybí tomu přesah - něco, co by oslovilo dnešního moderního věřícího člověka, který nespoléhá jenom na to, že mu někdo převypráví Písmo a tím to skončí. Technicky to tedy příliš nezestárlo, myšlenkově však hodně. Věřím, že ještě někdy vzniknou další filmy inspirované Biblí, které by ale nabídly přesah do 21. století.

To delal Bebjak? V tom pripade jsem zahackovany