Už jsme se smířili s tvarem jeho lebky a mírně nevinným kukučem. Timothy Olyphant hraje agenta 47 v celovečerní adaptaci Hitmana a nic s tím nenaděláte. Takže nezbývá, než se opřít do pohodlné sedačky a prostě si počkat. Mezitím si můžete přečíst, jak o své nové misi uvažuje sám představitel hlavní role a mistr loutkář, francouzský režisér Xavier Gens.

Otázka: Hrál jste počítačového Hitmana?

Timothy Olyphant: Ne. Xavier ho hrál opravdu hodně a v tomhle mu bezmezně věřím. Každopádně jsem věděl, že hra existuje. Ještě před přijetím scénáře.

Otázka: Můžeme čekat, že zkopírujete některé z herních trademarků, třeba specifické pohyby hlavní postavy?

Timothy Olyphant: Přímo o pohybech jsme nemluvili. Spoléhám se hlavně na scénář, ale samozřejmě jsem viděl pár artworků a obrázků ze hry a ty se budeme snažit napodobit. Třeba ten se zkříženými zbraněmi. V reálu je to dost nevýhodná póza, ale našli jsme scénu, do které se skvěle hodí. Nesnažíme se ale otrocky kopírovat hru. Někdy je když jako herec víte o předloze méně, pomůže vám to vytvořit osobitější postavu. Hitman bude každopádně v mnohém připomínat comicsové adaptace, bude trochu jako Třístovka nebo Sin City.

Otázka: Jaké to je, hrát Hitmana?

Timothy Olyphant: Není to vždycky snadné. Snažím se v něm najít kus lidské bytosti. Pro herce je vždycky lepší, aby si ho lidé zapamatovali, aby měl pokud možno stejné oblečení a mohl vyjádřit široké rozpětí emocí. V případě Hitmana jsou to nekonečné převleky a úniky, přičemž se pořád tváří "bezchybně", v jeho tváři není ani památky po jakékoliv emoci. Tak jsem se ho snažil zahrát, i když mi to jako herci zřejmě příliš na oblíbenosti nepřidá.

Otázka: Jak se tedy ve filmu tváříte?

Timothy Olyphant: Vždy musíte nějaký náznak emoce zahrát, i když to nemáte černé na bílém ve scénáři. Jinak by to působilo nepřirozeně. Můžete si ale vystačit s málem, schválně se podívejte na Samuraje s Alainem Delonem a pochopíte, jak to myslím.

Otázka: Neměl jste z filmu trochu strach? Herní adaptace nemají zrovna nejlepší pověst...

Timothy Olyphant: Snažíme se posunout hranice žánru. Když jsem četl scénář, došlo mi, že to může fungovat. Hned se mi vybavily scény z Wooova Killera, Bessonova Leona nebo korejského Bittersweet Life. A když jsem nedávno potkal pár teenagerů, bylo jasně vidět, že Hitmana "berou". Určitě máme slušnou šanci najít své publikum.

Otázka: Jste fanda do počítačových her?

Xavier Gens: Ano, jsem vášnivý PC hráč a mám hned několik postav ve World of Warcraft. Když mě studio angažovalo, hned jsem jim řekl, že hodlám být velmi věrný hře, ale zároveň nechci jen bezduchou adaptaci. Chci vyprávět vlastní příběh, který hru přiblíží širokému publiku. Tohle není projekt, který má zaujmout pouze herní publikum. Snažíme se Hitmana představit celému světu. Přesto se hodlám držet předlohy, zejména technicky. Je např. hodně důležité, jak film natočíte a nasvítíte. Adaptace Resident Evil vypadá vzhledově úplně jinak než její předloha. A to není nedůležité.

Otázka: Tlačilo na vás studio, abyste film více přiblížil mainstreamu?

Xavier Gens: Foxové samozřejmě měli svoje připomínky, ale já jim vysvětlil, že ten charakter potřebuje mytologii. Podobně jako comicsoví hrdinové. Proto je ve filmu relativně dost flashbacků. Ve hře není Hitman žádný svatoušek a to jsem přenesl i do filmu. Ať chcete nebo ne, je to záporák. Ale bojuje proti ještě větším záporákům.

Otázka: Mají producenti hry, Eidos, nějaký vliv na výsledek?

Xavier Gens: Hodně mi pomáhají, ale předem řekli, že mě to nechají udělat podle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Díky tomu nemám svázané ruce. Snažím se to natočit trochu ostřeji, než by se na běžný blockbuster slušelo. Padly tam ovšem i návrhy na odlišný konec oproti hře. Nechte se překvapit.

Otázka: Máte nějakou inspiraci do akčních scén?

Xavier Gens: Jsem hodně ovlivněný prvními filmy, na kterých jsem pracoval - např. Maximální riziko s Jean-Claude Van Dammem. Líbí se mi asijská choreografie, ale zároveň to chci mít trochu drsnější a špinavější - stříkající krev, zlomené kosti. Akce je hodně ovlivněná Asií - používáme dynamičtější kameru (velmi často steadicam nebo natáčení přímo z ramene), ale straníme se rychlým střihům. Díky tomu má kameraman větší svobodu a všechno je o dost lépe vidět. I ta nefalšovaná brutalita.

Otázka: Neměly by být herní filmy i pro děti?

Xavier Gens: Studio mě tlačilo do PG-13, ale já jim vysvětlil, že Hitman je hra o zabíjení a na jednotlivých úmrtích je přímo závislá. To není něco, co lze obejít. Nechtěl jsem ten "uhlazený" image Resident Evil nebo Silent Hillu. Chtěl jsem to špinavější, drsnější, brutálnější. Nakonec jsem si to vydupal.

Otázka: Spolupracujete s autorem herní hudby, Jesperem Kydem?

Xavier Gens: Chceme použít některou již existující Kydovu hudbu z původních her a momentálně jednáme o právech. Můj skladatel má v případě úspěšného schválení své instrukce a měl by se držet co nejvíc Jesperových linií.

SPOILER

Otázka: Je Hitman ve filmu klonem?

Xavier Gens: Nahlas se o tom ve filmu nehovoří, ale je tu scéna, kdy je to jasně prokazatelné, když ho pronásleduje konkurenční Hitman. Je to jedna z klíčových akčních scén.

Otázka: Povedlo se vám do filmu dostat všechno, co jste tam chtěl mít?

Xavier Gens: Snažil jsem se. Ale stejně doufám, že natočíme i dvojku. V jedničce jde o představení postavy a její sžití s publikem. Ve dvojce si můžeme dovolit mnohem víc věcí.