Tyhle "vracecí" titulky se nám množí jako houby po dešti. V Hollywoodu definitivně došla inspirace a tak se kastruje ostošest. Teď to odnáší malý, roztomilý robot z osmdesátých let, kterého naše televize každoročně nahazují do vysílacího rozvrhu. Producenti ho teď chtějí rozmontovat a znovu sestavit. Jenže... rozmontovat... mrtvý. Rozmontovat... MRTVÝ!

Tak jsme si zacitovali jednu z těch známějších hlášek a můžeme se přesunout k relevantním informacím. Číslo Pět žije (v originále Short Circuit) vznikl v roce 1986 a nálepka sci-fi komedie mu padne jak ulitá. Hlavním hrdinou je experimentální armádní robot, který po zásahu bleskem získá nejen inteligenci, ale i osobnost a odjede ze základny, aby mohl poznat okolní svět. Je vyzbrojen paprskometem, "cool" mechanickým obočím a nezdolnou touhou se naučit něco nového o životě... a tak vůbec. Potká půvabnou Stephanie, do které se posléze zamiluje Newton Crosby, mírumilovný autor robota, který pro armádu pracuje jenom kvůli penězům. A pak je tu ještě ultrazlý Skroeder (ultrageniální G.W. Bailey) a chodící encyklopedie rasových klišé - Ben Jabituya.

Film byl neuvěřitelně kýčovitý a přihlouplý už tenkrát, ale měl svoje zvláštní kouzlo a na děti fungoval spolehlivě. Totéž se bohužel nedalo říct o neuvěřitelně stupidním druhém díle, ve kterém už si zahrál jen Číslo Pět a Fisher Stevens jako Ben Jabituya. Následky vám ani nebudu vysvětlovat, ostatně dvojka G.W. Bailey a Steve Guttenberg je v jedničce, spolu s originální zápletkou a zručnou režií základem úspěchu. Film tenkrát natočil John Badham, který byl na armádní-technologické filmy vysazený (režíroval i Válečné hry nebo Modrý hrom. Na svém kontě měl později i Ptáka na drátě, Snipesovu solidní Drop Zone nebo originální Nick of Time. Nakonec skončil tam, kde před lety začal - u televizních seriálů. Režíroval např. poslední epizodu Heroes.

A teď se tedy velmi vážně přemýšlí o remaku (studio zřejmě udělalo nějakou oslavu dvaceti let vzniku a v tu chvíli se Johnny Pětník dostal do zaměřovače ;). Vrátit by se prý mohli i někteří z herců (ano, Steve Guttenberg se těší dobrému zdraví, je mu osmačtyřicet a naposledy hrál v televizním remaku Poseidona). Osobně nad celým projektem dělám kříž a odcházím s ukroucenou hlavou. Kdy to při vší hollywoodské setrvačnosti producentům dojde? Vždyť už ani ty remaky nevystřelují jejich ambice do černých čísel. Tak proč nezkusit, pro změnu, něco originálního? Zajímavých scénářů se po L.A. jistě válí tuny. Jen by si někdo musel přecíst ty stohy nevyžádané pošty. :)