Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

--  

Láska z Pasáže

Na Netflixu měl slavnostně premiéru nový film bratří Russoových s Millie Bobby Brown a Chrisem Prattem v hlavní roli. Podle zákulisních statistik je to neprůstřelná kombinace, která musí vygenerovat obří návštěvnost. A kdyby náhodou ne, tak to přece Netflix všem podprahově vnutí. Musím říct, že jsem byl extrémně překvapený, jak moc to nezafungovalo. Trailerová kampaň sice byla mdlá a podivná 90s stylizace se netrefila do žádné z nostalgických tabulek, ale… 25 milionů zhlédnutí za první víkend? To je zlé, Kamile. Velmi zlé.

Pominu trháky typu The Adam Project nebo Red Notice, The Electric State (ano, jmenuje se to u nás Pasáž) nedosáhne ani na rom-comy s Lindsay Lohan a debutuje daleko za The Mother s Jennifer Lopez, trvalkou jménem Carry-On, ale třeba i Milliinou (uf) sólovkou Damsel. Tohle není materiál na Top 10. Tohle je s rozpočtem 320 milionů dolarů materiál na přešlap roku. A že je v téhle kategorii letos velká konkurence.

Osobně jsem u The Electric State asi třikrát usnul a každému budu do dalšího usnutí tvrdit, že je to typický second display film, na který nemusíte koukat, musíte ho jen absolvovat, vydržet, nechat prošumět v pozadí. Bratři Russoové by měli dostat Oscara za nejefektivnější luxování investorských peněženek. Roboti ve filmu sice vypadají skvěle, ale něco mi říká, že těch 320 milionů neskončilo v kapsách VFX kouzelníků po vyúčtování víceprací, nýbrž v portmonkách hlavních hvězd před a za kamerou.

The Electric State je připomínkou starých pořádků netflixovských produkcí. Ještě nás pár takových flashbacků čeká (třetí Knives Out, částečně i chystaná Narnie), ale jakkoliv bude chtít Netflix i do budoucna jeden, dva velké domácí blockbustery ročně, určitě u nich nebude vypisovat tvůrcům bianco šeky. Tím spíš, že v poslední sezóně těch anglicky mluvených obrprodukcí razantně ubylo a zajímavá čísla či ohlasy dělala spíš midbudgetová překvápka jako Rebel Ridge nebo Carry-On, nalajnovaná v duchu úspěšných studiových akvizic z dřívějších let. Netflix se nevzdává, Netflix se učí!

Někdo se mě nedávno ptal, co Hollywood na těch Russoovcích vidí. Namluvil jsem mu obratem pětiminutovou audiopoznámku, ale krátká odpověď zní: NIKDO neví, ale ti dva mají talent padat nahoru… z každého průšvihu po Avengers: Endgame se ještě v rámci produkce odpíchli k dalšímu pitchi ve stylu “dělám teď pro X film za 200 míčů, ale mohl bych pro vás (Y) dělat film za 250!”... “dodělávám teď pro Y film za 250 milionů, ale rád bych vám (Z) vymyslel seriálový vesmír za tři sta!”. Na Netflixu jsou přitom už podruhé po vlažném The Gray Man. Ten ale udělal solidní čísla, takže to eNko zkusilo znovu s přirážkou. Teď se bratři v triku vracejí k Avengers - a protože minimálně na první film přijde moře lidí, budou moct pod pláštíkem miliardových tržeb domlouvat další byznys. Však on se nějaký ten chlebodárce zase najde!

NATO… Na co? Už na nic.

Můj oblíbený dad joke došel svého konce. NATO už je jen Severoatlantická aliance a nikoliv Národní sdružení majitelů kin (National Association of Theatre Owners). Druhá zmíněná organizace se přejmenovala na Cinema United, protože už asi toho vtipkování měli dost. Nebo možná proto, že kvůli Trumpovi se to druhé NATO ve zprávách skloňuje nebezpečně často a lidé mají v hlavě bramboračku.

Původní název vydržel dlouhých šedesát let od založení organizace, která sdružuje 35000 sálů v USA a 33000 sálů mimo něj. Novým mottem organizace je “Chození do kina je naší misí”. Tak hodně štěstí. Nedávná studie mimochodem ukazuje, že 20 % teenagerů při sledování filmu v kině aktivně používá mobil. Doma v obýváku je to dokonce 60 % (při sledování televize), takže o tom second screen viewing nemluvím jen tak. Průměrný věk prvního pořízení telefonu klesnul na 11,6 roku, což je mimochodem o trochu méně než průměrný věk, kdy jsou rodiče ochotní nechat potomka doma o samotě bez dozoru na pár hodin (ten stoupnul z devíti let na aktuálních skoro dvanáct… Kevin McCallister by dnes byl téměř puberťák!).

Výprodej u Warnerů pokračuje

Ted Sarandos ve velkém rozhovoru pro Variety přiznává, že moc nechápe, o co se většina jeho konkurence snaží. U Apple TV+ nechápe obchodní model (Apple právě oznámil, že na streamingu prodělává cca miliardu dolarů ročně), u Warnerů zas nerozumí trajektorii HBO -> HBO Now -> HBO Go -> HBO Max -> Max. Ale na druhou stranu ochotně od Warnerů nakupuje obsah a Zaslav ho zas ochotně prodává. Není to součástí jakékoliv oficiální rámcové smlouvy, ale i na českém Netflixu se objevuje tolik warneráckého obsahu, že člověk skutečně marně hledá důvody k prodloužení předplatného Maxu.

Warneři a jejich kvartální skóre nejsou nic moc, ale klobouk dolů před Zaslavem, že dokázal během tří let snížit dluh Warner Bros. o 19 miliard dolarů (to není překlep) a dohnal Max do plusových čísel. Je to běh na dlouhou trať, ale pokud se Zaslav snaží Warnery nalíčit jako nevěstu, která se hrne do vdavek, dá se jeho strategie pochopit. Nás jako filmové fanoušky přirozeně mrzí, že při tom trpí filmová i seriálová produkce.

Ketchup kupuje Kojota

Na což přirozeně navazuje další velká zpráva. V nedělním boxoffice reportu jsem psal, že nový celovečerní animák Looney Tunes se sice probojoval do Top 5, nikoliv ve warneráckých barvách, ale v trikotu nezávislého distributora Ketchup Entertainment. Jenže právě těch pár milionů dolarů je tak trochu voda na Zaslavův mlýn. Vzpomínáte, když si z daní odepsal už hotový mix animace a hraného filmu Coyote vs. ACME a zavřel ho do trezoru? Sedmdesátimilionová produkce mu tehdy vynesla 40 milionů od berňáku. Zbytek Hollywoodu se však začal bouřit a fanoušci s ním. Nakonec Zaslava donutili slíbit, že “se na to ještě mrkne”. Já v neděli prohlásil, že je Kojot definitivně mrtvý, protože jde o relativně drahý projekt, který by musel do kin poslat někdo větší, přičemž Warneři evidentně zájem nemají.

To jsem se ale přepočítal, protože právě Ketchup teď Kojota kupuje, neoficiálně za 50 milionů dolarů, aby to vracení peněz berňáku Zaslavovi trochu osladil. Pro Ketchup to znamená výzvu a nemalý risk, ale image mecenáše a zachránce za to evidentně stojí. Naopak Warneři mají z ostudy kabát, protože současně z amerického katalogu Maxu stáhli původní grotesky Looney Tunes. Objeví se Bugs Bunny na Netflixu? Vlastně už bych se nedivil vůbec ničemu.

Warneři definitivně končí s účastí v bitvě o dětského diváka, protože z katalogu mizí i další tvorba pro nejmenší. Tak hlavně, že všichni víme, kam jít na Bluey a Mickeyho, zatímco Max naladíme kvůli reality shows o půltunových sestrách…

Trápí vás svědomí? Pořiďte si kvalitní matraci a usnete jako mimino!

Naše miminko se momentálně budí šestkrát za noc, takže bych chtěl vzkázat autorům tohoto přísloví, že si pro ně moje manželka dojde. My si každopádně povyprávíme o tom, jak Carl Erik Rinsch konečně skončil v rukou spravedlnosti. Režisér vylákal od Netflixu 11 milionů dolarů coby jednu z investic do jeho nového seriálu. Peníze místo do natáčení investoval do svých vlastních akvizic. FBI trvalo pár let, než si pro něj konečně došli, takže je vám tenhle příběh možná povědomý. Rinsch byl vykuk standardního formátu, ale díky nemalému obnosu a spojení s Netflixem se stal krátkodobou obětí šťavnatých palcových titulků. My však dneska máme něco ještě lepšího. 

FBI totiž zveřejnilo několikastránkovou zprávu. Z té vyplývá, že peněz do projektu zahučelo téměř 60 milionů, ale ona druhá splátka jedenácti milionů měla velmi pestrý život. Rinsch ji téměř okamžitě z firemního účtu převedl na svůj soukromý a začal utrácet. Už dřív jsem psal o tom, že Rinsch pořídil nějaké kryptoměny, pět vozů Rolls Royce a jedno Ferrari. Zatímco ta auta se mu úplně nevyplatí, ze zhodnocení krypta by dost možná mohl zaplatit všechny pokuty. Ale on utrácel i pak.

Co prohrál na burze, to sice zhodnotil v kryptu, ale cca 10 milionů z bitcoinu následně převedl na dolary, které utratil za nejrůznější věci, včetně dvou matrací v hodnotě 638 tisíc dolarů. Ano, čtete správně. Trvalo mi přesně pět sekund jaké, protože se zástupci švédské firmy Hästens jsem dělal hned několik rozhovorů, takže vím, že jejich vlajková loď Vividus, která váží i s postelí asi půl tuny, vás vyjde na nějakých 315 tisíc dolarů. Takže to zhruba sedí. Carl Erik Rinsch spinká ve stejné bavlnce jako Drake nebo členové švédské královské rodiny.

Nejde jen o ukradené peníze, Rinsch si převody obrovských sum mezi účty zajistil hned několikanásobné porušení zákona o finančních transferech. A protože v USA se tresty sčítají, pravděpodobně bude pěkných pár let spát na něčem výrazně nepohodlnějším.

Na Vividus a Grand Vividus se můžete legálně podívat v pražské prodejně Hästens na adrese Vinohradská 33.

Jednou větou…

Conan bude moderovat Oscary i příští rok. Stejně tak si zopakujeme Nikki Glaser na Glóbech.

Zásadní zpráva, kvůli které jste zběsile scrollovali. Pingpongový epos Marty Supreme od Joshe Safdieho je sám o sobě úkaz. Film v produkci A24, v němž létají míčky zleva doprava a zase zpátky, má vyšší rozpočet než Civil War, a bude v něm hodně sexu. Ano, hráči pingpongu mají hodně sexu! Timothée Chalamet a Gwyneth Paltrow vám to předvedou. Prý se před kamerou odvázali tak mocně, že museli poslat za dveře i tzv. intimacy koordinátorku. No to tedy! Marketingová mašina už zjevně jede přesčasy.

V Las Vegas otevřeli tzv. John Wick Experience. Neobyčejný hotel vám umožní ponořit se do světa nájemných zabijáků. Zastřílíte si, něco dobrého sníte, ale především utratíte hodně zlatých mincí. Jak se to říká? Kdo si hraje, nezlobí.

Bob Iger na každoročním mítinku prohlásil, že A.I. je nejúžasnější technologie, kterou kdy Disney viděl. Takové prohlášení jistě většinu zaměstnanců uklidnilo.